Týden s hudbou (68)

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Ve středu 13. srpna 2014 zemřel významný holandský flétnista a dirigent Frans Brüggen. Narodil se 30. října 1934 v Amsterodamu. Na zdejším hudebním lyceu studoval hru na zobcovou flétnu u Keese Ottena, jednoho z vůbec prvních zobcových flétnistů 20. století, a také příčnou flétnu. Brüggen byl jedním z hlavních průkopníků takzvané historicky poučené interpretace staré hudby a vedle hry na zobcovou a barokní příčnou flétnu se věnoval také dirigování. V letech 1991–1994 se stal uměleckým ředitelem Nizozemského rozhlasového komorního orchestru v Hilversumu a od roku 1992 působil také jako stálý hostující dirigent Orchestra of the Age of Enlightenment.

Praha 

V noci z 11. na 12. srpna zemřela ve věku sedmdesáti osmi let operní pěvkyně a pedagožka Marta Boháčová. Narodila  se v Brně a v letech 1958 až 1963 působila v Pěveckém sboru Československého rozhlasu, v roce 1965 absolvovala hudební fakultu Akademie múzických umění u Přemysla Kočího. Zpěv dále studovala v Bratislavě, ve Vídni a v Palermu na pěveckém institutu při divadle Teatro Massimo. V roce 1970 nastoupila jako sólistka Opery pražského Národního divadla, kde působila do roku 1991. Její repertoár byl široký, od koloraturních rolí (Královna noci, Rosina, Oscar, Norina) až po role lyrické (Zuzanka, Zerlina, Musetta, Liu, Micaela nebo Mimi). Intenzivně se věnovala koncertní činnosti, často vystupovala i v zahraničí. Spolupracovala s rozhlasem, televizí a s vydavatelstvím Supraphon.

Hrací stroje historické i zcela nové, které spojuje charakteristický zvuk i důmyslné technické provedení, rozeznělo v úterý 12. srpna na pražské Kampě osm flašinetářů z pěti zemí. Zúčastnili se jednodenního festivalu, který uspořádalo Národní muzeum a navázalo tak na úspěšnou výstavu, která před časem lákala návštěvníky Českého muzea hudby. Akce zahájila sérii mezinárodních setkání flašinetářů, která se do konce měsíce dále uskuteční v Liberci, na Pekařovské pouti v Jeseníkách a v Brně. Už setkání v Praze vyvrátilo představu flašinetu jako hracího stroje produkujícího hudbu nevalné zvukové kvality i povrchních hudebních žánrů. Po poledni se kličky atraktivních strojů roztočily v kostele sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí, jehož prostory rozezněly například úryvky ze skladeb Wolfganga Amadea Mozarta, Giuseppe Verdiho, Josepha Haydna, Johanna Strausse a Ludwiga van Beethovena. Přítomní tak poznali, jak flašinety zvládají díla klasické hudby. Podobný repertoár byl připraven i na večer přímo do muzejní dvorany. Tam navíc zazněla Mozartova Malá noční hudba, populární česká „hašlerka“ Ta naše písnička česká, Straussův rázný Pochod Radeckého či slavná Bachova melodie Air. Ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) dojednal rozpočet na příští rok ve výši 10,74 miliardy korun, nemusí to však být konečné číslo. Jednání mezi Hermanem a ministrem financí Andrejem Babišem (ANO) budou pokračovat v září. Cílem je rozpočet ve výši 11,2 miliardy korun. Letošní rozpočet ministerstva kultury ve výši 9,9 miliardy korun se měl původně v příštím roce o miliardu korun snížit. Jedno procento ze státního rozpočtu pro resort kultury, jak o to usilovaly mnohé české vlády, by ministerstvo kultury mělo mít k dispozici v roce 2017.

Regiony
Pořadatelé oznámili, že koncert jednoho z nejvyhledávanějších tenoristů Josepha Calleji v Prostějově se oproti původním plánům uskuteční nakonec bez placení vstupného. O vstupenky na maltského operního pěvce, který má vystoupit na konci srpna na náměstí, byl totiž minimální zájem. Město přitom festival dotuje dvěma miliony korun. Rozhodnutí pořadatelů rozdat lístky zadarmo se však potkalo s nevolí některých zájemců. Avizované vstupenky byly totiž podle nich vzápětí nedostupné. Na prostějovském náměstí bude sólistu doprovázet Filharmonie Bohuslava Martinů Zlín a dirigovat bude slovenský dirigent Rastislav Štúr.

Třítýdenní přehlídka různých žánrů a forem Mezinárodní hudební festival Praha, klasika…, který od 25. července zve publikum do koncertních sálů i pod širé nebe, skončila v neděli 17. srpna dvěma koncerty v Kutné Hoře. Po poledni se na náměstí uskutečnila sborová „ochutnávka“ spojená s vystoupením japonských hostů. Večer v chrámu sv. Barbory vystoupila Academia filarmonica Bohemia s japonskými sbory Sylphied a Mozart Chamber Chorus, Zpěvácký spolek Hlahol Praha a Učitelský smíšený sbor Tyl Kutná hora. Dirigentem byl Cutomu Masuko.

Muzikanti různých žánrů se o víkendu setkali ve Valašských Kloboukách a nedalekém Brumově-Bylnici na Zlínsku. Konal se zde dvanáctý ročník mezinárodního hudebního a folklorního festivalu Setkání muzikantů v Bílých Karpatech. Představily se cimbálové muziky, dechové hudby, folklorní soubory, zazněla i vážná hudba. Letos byla posílena zahraniční sekce, přijely i čtyři zahraniční soubory. V kulisách bělokarpatské přírody vystoupily kapely a soubory z moravské i slovenské strany hranice, přijely také folklorní soubory z Maďarska, Bulharska, Německa a Gruzie. Celkem přijely dvě desítky souborů. Večerem české opery v sobotu v Jaroměřicích nad Rokytnou skončil šestnáctý ročník Mezinárodního hudebního festivalu Petra Dvorského. V závěrečném galakoncertu se divákům v zámeckém parku představili slovenští pěvci Eva Hornyáková, Peter Berger a Peter Mikuláš. Moravskou filharmonii Olomouc řídil Robert Jindra. Tři slovenští pěvci vzdali koncertem v Roce české hudby hold třem velikánům české opery – Bedřichu Smetanovi, Antonínu Dvořákovi a Leoši Janáčkovi. Diváci slyšeli árie z Prodané nevěsty, Rusalky, Její pastorkyně a Příhod lišky Bystroušky.

Závěrečný koncert festivalu Hudební léto Kuks se konal 16. srpna a patřil uznávanému souboru Collegium Marianum. Na programu byli kromě děl Jean-Marie Leclaira a George Philippa Telemanna čeští autoři osmnáctého století, u nichž si letos připomínáme výročí narození či úmrtí. Například v novodobé premiéře zde zazněla jedna z flétnových sonát Václava Vodičky.

Mezinárodní hudební festival Český Krumlov byl slavnostně zakončen sobotním závěrečným operním galakoncertem hvězd Velkého divadla v Moskvě. Poprvé na festivalu vystoupila Filharmonie Bohuslava Martinů,  dirigentem večera byl Leoš Svárovský. Představili se sopranistky Makvala Kasrashvili a Anna Aglatova, mezzosopranistka Julia Mazurova, tenorista Oleg Kulko a basista Michail Kazakov. Vedle děl ruských autorů zazněly i italské a francouzské operní árie.
Výročí
18. srpna před dvaceti lety zemřel německý basista Gottlob Frick. Vynikal především ve wagnerovských rolích (Hunding, Hagen, Daland, Gurnemanz a další).

19. srpna uplyne osmdesát pět let od smrti Sergeje Pavloviče Ďagileva, ruského baletního impresária. V roce 1909 založil Ruský balet, nejvýznamnější baletní soubor počátku dvacátého století, který významně ovlivnil další vývoj v oboru.

Osobnost týdne:
22. srpna se před sedmdesáti lety narodil Peter Hofmann (1944–2010), jeden z nejvýraznějších německých tenoristů poválečné generace.Byl operním tenorem, který proslul zejména v postavách Wagnerových oper, konkrétně jako Lohengrin, Tristan, Siegmund, Loge či Parsifal. Byl ale také hvězdou muzikálu Fantom opery a interpretem popu. Nakonec skonal v chudobě, v pouhých šestašedesáti letech, na zápal plic, když předtím řadu let trpěl Parkinsonovou chorobou.

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Mohlo by vás zajímat