Týden s tancem

Začíná Malá inventura, DEKKADANCERS připravují 4. benefiční večer pro Lékaře bez hranic, Vysočina bude mít kulturní hub, na Novou scénu ND se vrací Máj, choreograf František Pokorný oslaví jubileum a další zprávy:
Tereza Lenerová – Existuje dojem bytí (foto Adéla Vosičková, 2021)

Začíná Malá inventura, festival nového divadla, který letos zkoumá intenzity a hranice doteku
Retrospektivní přehlídka nejvýraznějších projektů nového divadla, které vznikly během uplynulého roku, bohatý networkingový program nových formátů, odborné diskuze, ale i akce pro děti, to vše slibuje letošní Malá inventura. Jednadvacátý ročník festivalu nového divadla nabídne mezi 22. únorem a 1. březnem 2023 pětatřicet divadelních, tanečních či multimediálních představení a performancí na jednadvaceti scénách Prahy.

Letošní showcase divadelních událostí připravili umělecký ředitel Malé inventury Petr Pola spolu s festivalovou dramaturgyní Karolínou Plickovou. „Jako hlavní dramaturgický klíč jsme zvolili proměny citlivosti. Zajímaly nás konkrétní strategie, jakými se divadelní tvar může současného diváka dotknout; soustředili jsme se na různé podoby, intenzity a hranice doteku. V programu festivalu lze tudíž najít divadlo, které škrábe, dráždí, provokuje, štípne, skřípne, stiskne, obejme, nepustí, konejší, pečuje, šimrá, obemkne, zaplaví, nadnáší, uvolní, naježí, spálí,“ říká Petr Pola. „Dráždil nás dotek v doslovném i přeneseném slova smyslu, dotek, který nelze lokalizovat, dotek, který ještě nemá jasné jméno, nebo který možná ani sami nechceme přesně pojmenovat, abychom neztratili jeho neochvějnou kvalitu,“ doplňuje Karolína Plicková.

Festival Malá inventura je retrospektivou nejvýraznějších premiér uplynulého roku v oblasti nového divadla. Neklade si malé cíle. Dle organizátorů „rozvíjí uměleckou diverzitu, napomáhá zviditelňovat společensky i umělecky aktuální problémy a spoluutváří mapu nezávislého divadla v České republice.“ V rámci letošního ročníku se představí mnoho umělců, kteří nejsou na nezávislých scénách tak často k vidění, například Petra Hůlová, Petr Vrba a Jiří Havlíček (Já, kimči), Zuzana Bydžovská (Očistec si zaslouží každý), Jan Cina a Tereza Hofová (Měsíční kámen), Miřenka Čechová a Alice Koubová (Strachy) nebo Saša Rašilov (Jožkalipnikjebožíčlověkaneumílhát!).

Letošní Malou inventurou se také výrazně profilují mladí umělci a diváci se tedy mohou těšit například na nové projekty Anny Datiashvili a Veroniky Holcové (Beracha), Fedira Kise a Zuzany Šklíbové (Power.point), Natálie Rajnišové a Mikoláše Arsenjeva (Sbírka modrých předmětů) nebo Terezy Krejčové (How to Represent a Broken Heart?) a dalších.

Zapojilo se ale také Studio ALTA, v programu jsou taneční inscenace, jako například Existuje dojem bytí Terezy Lenerové nebo Seismic souboru tYhle.

„Festival bude jako vždy centrem živého networkingu. Osvědčené festivalové formáty nabízí síťování, sdílení nápadů a navazování spolupráce doma i v zahraničí. Letos přivítáme přes 150 hostů, několik zahraničních delegací, pro které máme připravené komentované prohlídky pražských scén nebo například burzu projektů. Uvedeme přes 300 účinkujících s cílem prezentovat současné nové divadlo nejen v zahraničí, ale také regionech ČR. Festival se dále koná v průběhu roku v dalších šesti městech ČR,“ vysvětluje ředitelka Malé inventury Adriana Světlíková.

Festival pořádá Nová síť z. s. ve spolupráci s domovskými scénami Alfred ve dvoře / Motus, Divadlo X10, MeetFactory, Palác Akropolis, PONEC – divadlo pro tanec, Studio ALTA, Studio Hrdinů, Vzlet, Venuše ve Švehlovce, Národní galerie Praha – Veletržní palác, partnery v regionech ČR i jednotlivými projekty. Další informace a aktuální program najdete na webu.


DEKKADANCERS – Poslední večeře (foto Michal Hančovský)

DEKKADANCERS připravují 4. benefiční večer pro Lékaře bez hranic
Soubor DEKKADANCERS za podpory divadla Jatka78 již počtvrté uvádí charitativní představení na podporu významné mezinárodní zdravotnické a humanitární organizace. Lékaři bez hranic poskytují pomoc lidem zasaženým konflikty, přírodními katastrofami nebo epidemiemi ve více než 70 zemích světa, a to již více než 50 let. Ačkoliv se jedná o vážné téma, diváci se mohou 2. března v divadle Jatka78 těšit na večer plný nadhledu a humoru.

DEKKADANCERS odehrají svou inscenaci Poslední večeře a příznivci Lékařů bez hranic budou mít možnost vyslechnout autentické výpovědi farmaceuta Stanislava Havlíčka, zdravotní sestry Jitky Kosíkové i dalších humanitárních pracovníků, kteří zachraňují životy lidí v neutěšených oblastech po celém světě. V jejich snažení je přijde na jeviště podpořit i dlouholetý podporovatel organizace i DEKKADANCERS Jiří Lábus.

Diváci mohou podpořit organizaci zakoupením vstupenky v hodnotě 600, 1 200, nebo 2 000 Kč. Poslední večeře, představení, které definuje rozmanitost tvorby DEKKADANCERS, bude hlavním pilířem programu tohoto benefičního večera. Humor, láska, zrada, napětí, špagety a smrt, jsou hlavními ingrediencemi tohoto vydatného jednochodového menu. Před začátkem představení proběhne beseda s účastníky zahraničních misí Lékařů bez hranic. Po skončení představení zahraje kapela Tripleshot Jam svůj hip hop-funk fusion set. Hudební těleso zčásti tvoří kmenové osobnosti DEKKADANCERS – Ondřej Vinklát a Alexandr Sadirov.

„DEKKADANCERS se od svého vzniku obklopují lidmi, kteří jsou zapáleni pro věc, a dělají pro ni maximum. Choreografové, režiséři, tanečníci, výtvarníci, osvětlovači, marketéři, produkční, všichni se přes častou nepřízeň okolností snaží dosáhnout toho nejlepšího možného výsledku i za cenu upozadění svých osobních potřeb. U Lékařů bez hranic platí totéž. Avšak v jejich případě jde o záchranu lidského života. Jsou to srdcaři, kteří na svých misích pracují v podmínkách, o jakých se nám nezdá ani v nejhorších snech. Děkujeme jim za jejich snažení. Jsme rádi, že můžeme k jejich počínání přispět!“ vysvětluje Ondřej Vinklát, umělecký šéf DEKKADANCERS.


Zámek Žďár nad Sázavou – vizualizace kulturního centra

Vysočina bude mít kulturní hub
Nové Kulturní a kreativní centrum Vysočina vyroste na Zámku Žďár nad Sázavou do roku 2025. Jde o výsledek výzvy Velká kulturní a kreativní centra podpořené Národním plánem obnovy. Kreativní a kulturní centrum Vysočina bude provozovat Centrum choreografického rozvoje SE.S.TA v čele se svou ředitelkou Marií Kinsky. Úspěšným žadatelem a také realizátorem projektu je ZÁMEK ŽĎÁR, z. s.

V areálu bývalého kláštera na zámku vznikne moderní centrum, které nabídne až 800 m2 ve flexibilních sálech pro performativní umění, velký sál pro 500 diváků na divadelní, hudební či taneční představení a výšku sedmi metrů ocení i řada novocirkusových umělců. Vysočina zde bude moci hostovat také rozsáhlé výstavy.

TVOŘIT – PROPOJIT – POSÍLIT jsou hesla, která nové kulturní a kreativní centrum nejlépe vystihují. A organizátoři vyjmenovávají plány:
„rozšíříme program uměleckých rezidencí na desítky skupin ročně,
si zde svoji cestu k tvořivosti a umění budou hledat nejen umělci, ale také děti, senioři nebo firmy,
se zde lidé z Vysočiny budou potkávat s českými i zahraničními umělci a zámek se stane jejich společným kulturním domovem,
na festival KORESPONDANCE budeme moci hostovat i velké soubory a nebudeme se bát, že nám déšť překazí plány,
800 let stará budova Konventu oblékne slušivý moderní kabát a oslní nás hned u vstupu svojí inspirativní elegancí!“

Výzva Velká kulturní a kreativní centra je součástí iniciativy Rozvoj regionálních kulturních a kreativních center. Cílem výzvy je, aby do podzimu roku 2025 ve všech regionech ČR vznikla kulturní a kreativní centra, která zajistí rovnoměrný rozvoj kulturního a kreativního sektoru na celém území České republiky.

„Národní plán obnovy úspěšně běží, důkazem toho je i tato výzva, která byla určena obcím, krajům, neziskovým organizacím, příspěvkovým organizacím ÚSC i státu. Mezi 29 projektů bylo rozděleno téměř 2,6 miliardy korun. Jde o mimořádný počin, protože taková finanční injekce znamená pro kulturní obec velkou šanci dalšího rozvoje. Díky této výzvě můžeme podpořit budování velkých kulturních a kreativních center na celém území ČR. Centra budou středobodem kulturních a kreativních aktivit regionu, propojí umělecký, podnikatelský i občanský sektor, a zajistí další rozvoj potenciálu každého kraje,“ říká ministr kultury Martin Baxa a dodává: „Jsem velmi rád, že podpořené akce skutečně zahrnují všechny kraje ČR a zároveň také všechny kategorie oprávněných žadatelů. Věřím, že všichni držitelé projektů tuto jedinečnou šanci na rozvoj úspěšně využijí.”

Ve výzvě uspěly i další projekty významné pro tance: brněnský CO.LABS dostal prostředky na rozvoj své činnosti a Tanec Praha, z. ú. má přislíbeny finance pro realizaci Domu tance v bývalých žižkovských lázních – obě instituce v nejbližší době své konkrétní plány také veřejnosti představí.


420PEOPLE – Máj (foto Pavel Ovsík)

Na Novou scénu ND se vrací Máj
Inscenace, která vznikla ve spolupráci souboru 420PEOPLE a Činohry Národního divadla na Nové scéně ND, se v této sezoně vrací na několik repríz zpět na jeviště. David Prachař jako režisér a Václav Kuneš jako choreograf jej vytvořili už v roce 2012. Máj pojali jako nadčasový tanečně-činoherní koncept s cílem, aby se v jejich adaptaci propojilo co nejvíce uměleckých médií. Je tedy tančen, hrán, zpíván, rapován i recitován. Aktuálně v něm účinkují Nataša Novotná, Filip Staněk, Milan Odstrčil, Zuzana Herényiová, David Prachař, Jan Kačer, Pavel Fajt a Ondřej Sifon Anděra.

„Text jsme respektovali v celém jeho znění, i když jsme se nebránili práci s ním a našemu vlastnímu pojetí a výkladu,“ říká David Prachař. „Rytmus básně je velmi taneční a rituální…“ vysvětluje Václav Kuneš, proč v Máji nachází inspiraci pro současný tanec. I dnes slibuje nabídnout plnohodnotné setkání s krásou Máchových veršů, interpretaci činoherní i taneční a jedinečný živý hudební doprovod bubeníka Pavla Fajta a Ondřeje Sifona Anděry, frontmana kapely WWW. Na Nové scéně bude uveden 23. a 28. února 2023 v 19.00, 24. února 2023 v 11.00 a následně ještě 7. a 8. května 2023 v 19:00 hod. Inscenace je uváděna s anglickými titulky.


Oblak, který tančil valčík: Studenti Taneční konzervatoře hl. m. Prahy účinkují v projektu připomínajícím odkaz Ferdinanda Peroutky
Divadlo Viola uvede 27. února projekt, který je věnován vzpomínce na Ferdinanda Peroutku, vynikajícího českého žurnalistu, spisovatele, historika i dramatika — a také zakladatele vysílání radia Svobodná Evropa a nezviklatelného zastánce demokracie. Jeho výjimečnou osobnost si připomínáme právě v roce, kdy na duben 2023 připadne 45. výročí Peroutkovy smrti.

Pro milovníky tance a pohybového divadla je zajímavé, že významným výrazovým prvkem doplňujícím inscenaci je tanec v provedení studentů Taneční konzervatoře hl. m. Prahy pod choreografickým vedením Aleny Drapalíkové, jmenovitě Luisa Brychcínová a Vojtěch Pilbauer nebo Julie Miadiková a Jan Kalus. Autorem a režisérem je Tomáš Vondrovic, jako herec na scéně účinkuje Ondřej Kepka.

V pondělí 27. února se koná dopoledne veřejná generálka, následovat budou představení 28. února a 22. března od 20:00 hodin.


František Pokorný v roce 2012 (foto archiv ND)

Choreograf František Pokorný oslaví 90. narozeniny
Výrazná osobnost poválečného moderního tance, choreograf František Pokorný, se ve čtvrtek 23. února dožije významného jubilea.

Narodil se ve vesnici Okříšky v okrese Třebíč a přes studia tělesné výchovy – jako řada jeho vrstevníků z tanečního oboru – kdy absolvoval v roce 1955 pedagogickou fakultu UK se věnoval dalšímu studiu (tehdejší katedra tance byla ve svazku DAMU, v roce 1962 zde absolvoval teorii tance. Věnoval se od mládí lidovému tanci, nejprve v Uměleckém souboru ministerstva vnitra (1954–59), posléze byl uměleckým vedoucím a choreografem skupiny moderního tance Vysokoškolského uměleckého souboru UK 1961–69, kde vzniklo podhoubí pro rozvoj moderního tance, byť to bylo v prostředí zájmové činnosti. Pro budoucí rozvoj profesionálního současného tance je to důležitá etapa.

Pokorný byl choreografem v pražském Semaforu (1969–71), šéfem baletu a choreografem v Liberci (1971–93), souběžně šéfem baletu Československé televize (1984–88). Byl vynalézavým dramaturgem (mj. autor libret většiny svých tanečních a později i pantomimických inscenací v Liberci); nekonvenčním choreografem, který hledal nové tvarosloví (např. Shakespearovská suita D. Ellingtona, 1964; Labyrint L. Fišera, 1969 – filmová podoba režiséra P. Weigla získala pod názvem Bludiště moci Prix d’Italia). Slavil úspěchy na řadě jazzových a studentských festivalů (Soluň 1964, Marseille 1965, Lublaň 1967 aj.), kde se o vysokou interpretační úroveň zasloužili posluchači konzervatoří, např. V. Harapes, J. Klár, V. Kloubek, J. Kylián, J. Minařík aj.

Jako osobitý choreograf se uplatnil v Liberci, kde uvedl řadu autorských baletních koláží, např. Lidskou komedii (1971, h. Z. Šikola, Z. Lukáš, L. Fišer), Rožmberské obrázky aneb Milostné výjevy z jižních Čech (1972, h. Jar. Krček), Hledání čistého pramene (1973, h. Jar. Krček, M. Varga, P. Eben, V. Kučera), Raport o stavu tohoto světa (1976, h. S. Prokofjev, D. Šostakovič, K. Slavický, I. Stravinskij, L. Fišer, V. Zamazal), Labyrint světa (1987). Ze současných baletů uvedl první provedení Balady o loutkáři (1979), Pantobaletů (1980), Tora (1981), Zákulisí (1984), Caprichos L. Fišera (Pražský komorní balet 1984, Liberec 1986), Commedie dell’arte J. Laburdy, Zásahu (1986), Pohádek o Krakonošovi (1988).

V Liberci nastudoval přes 30 baletních titulů, vedle autorských večerů a novinek byl choreografem Carmen G. Bizeta/R. Ščedrina (1974), Pohádky o Honzovi (1975), Šťastné sedmy, Meteoru, Pia fraus a Anny Kareniny (1978), Viktorky (1979), Bolera (1981), Milé sedmi loupežníků, Horka (1983), Dámy a chuligána (Ústí n. Labem 1977, Liberec 1984), Kuchyňské revue (1986), Špalíčku (1990), Sněhurky (1991), Coppélie (1992) aj. Jako první choreograf tanečně ztvárnil I. smyčcový kvartet L. Janáčka (ND Praha 1978, Liberec 1979) a Polní mši (1981), v ND Praha nastudoval novinku I. Zeljenky Hrdina (1980). Jako choreograf spolupracoval na desítkách operních (In medio vero J. Maksimiuka, Komorní opera Varšava 1974), operetních, muzikálových a činoherních inscenacích, v televizi a filmu.

Režijní schopnosti prokázal i v ostatních žánrech, např. v hudební komedii Klapzubova jedenáctka V. Dusila (Liberec 1977), opeře M. A. Mejeroviče Strašný sen občana K. (Liberec 1983), Molièrových Lidech obtížných (Kladno 1996). Do dějin české pantomimy se zapsal jako iniciátor Festivalů pantomimy v Litvínově (60. léta), a zejména jako autor pantomimických inscenací pro dvojici mimů M. Horáčka a A. Klepáče nazvanou Cvoci (1973, hudba Z. Šikola), Přidej pepře (1976) a Třesk (1978, pro již osamostatněnou dvojici protagonistů, kteří se pojmenovali podle první hry – Cvoci). F. Pokorný je autorem řady recenzí, článků a studií, které publikoval v Mladé frontě, Tanečních listech, časopise Divadlo aj. V Liberci založil 1988 Experimentální taneční školu.

(Zdroj Český taneční slovník – tanec, balet, pantomima)


Moravské divadlo Olomouc (archiv OP)

Dubnová premiéra Carmen v Olomouci s novým choreografem
Osm týdnů před premiérou řešil soubor baletu Moravského divadla Olomouc otázku uvedení dubnové premiéry Bolero/Carmen. Z důvodu náhlé nemoci choreografa Cayetana Sota, který měl se souborem připravit Carmen, přišly v úvahu i možnosti změny titulu, případně zrušení premiéry. Nakonec ale diváci o slíbená díla Bolero ani Carmen nepřijdou. V „šibeničním“ termínu se uměleckému šéfovi baletu Janu Fouskovi podařilo domluvit náhradu v podobě choreografa Giorgia Madia. Se změnou choreografa přichází i změna názvu. Inscenace se nově jmenuje Bolero & Carmen.

„Vzhledem ke zdravotním problémům Cayetana Sota jsem v případě Carmen musel přistoupit ke změně choreografa, kterým se stal uznávaný a velmi zkušený italský choreograf Giorgio Madia. Jsem velmi rád, že moji nabídku přijal a je ochoten vytvořit pro náš soubor zcela novou a originální choreografii. Bude to jeho první spolupráce s Baletem Moravského divadla. Jsem přesvědčen, že v kombinaci s Bolerem vznikne velmi zajímavý a neotřelý večer a naši diváci se tak rozhodně mají na co těšit,“ uvedl Jan Fousek, umělecký šéf baletu.

V inscenačním týmu Carmen tak dochází i k obměně výtvarníka scény a kostýmů, kterým bude Domenico Franchi; asistentem choreografa pak bude Duilio Ingraffia. Giorgio Madia se kromě choreografie věnuje také režii, light designu a scénografii. Po ukončení aktivní kariéry se tento tanečník stal baletním mistrem v toskánském baletu, ve švýcarském Baselu a Berlíně. Později se stal uměleckým ředitelem baletu Teatr Wielki v Łodzi a baletním ředitelem a hlavním choreografem ve Wiener Volksoper. Seznam jeho prací, na nichž se podílel jako režisér a choreograf v rámci významných evropských baletních a operních scén, je rozsáhlý. Jedná se o klasické tituly jako Louskáček, Labutí jezero a Romeo a Julie; dále o autorské koncepty Alenka v říši divů, La Dolce Vita, Petr Pan, Don Juan a mnohé další.

„Smyslnost, vášeň, víra a smrt — kouzlo kreace Rodiona Ščedrina na CARMEN George Bizeta spočívá ve spojení nejdramatičtějších prvků s dechberoucí hudbou plnou magických momentů. Odtud beru inspiraci k vytvoření živé sekvence jednotlivých obrazů. Dynamickým splynutím hudby, výrazového projevu interpretů a kinetických možností dekorace, světel a kostýmů, usiluji o vytvoření něčeho mimořádného,“ prozradil svá východiska choreograf a režisér Giorgio Madia, který se v olomoucké inscenaci postará také o light design. Premiéra se uskuteční v plánovaném termínu 14. dubna 2023.



Pozvánky z redakční pošty a sociálních sítí



CO.LABS – premiéra Rosales
Skupina Fade in: a Rose Vás srdečně zveme na premiéru autorské vokálně-pohybové performance Rosales, která se uskuteční 24. února od 19:30 v prostorech kulturního centra CO.LABS. Fade in: a Rose je rezidenční skupinou zóny nezávislého umění CO.LABS.

Anotace:
Vidíme její barvy, její květiny.
Objevují se na stranách nejtemnějších cest a to i přesto, že prý nikdy neexistovala.
Všichni ji známe a tváří v tvář zažíváme.
Je tu.
Stačí zavolat.
Hoří stále jasným, čistým plamenem.
Ona – Růžotvará.

/Autorská vokálně pohybová performance/

Realizační tým:
Vanda Kavková, Silvie Kudelová – autorky
Klaudia Klembarová – produkce
Barbora Černínová – hudební spolupráce a doprovod
Tereza Papáčková – light design
Lucie Kupková – grafika


Adéla Laštovková Stodolová – Ženy (foto Divadlo BRAVO)

Derniéra inscenace Ženy
Oficiální derniéra inscenace Ženy režisérky Adély Laštovkové Stodolové, která byla poprvé uvedena v roce 2014 v Divadle Komedie, řekne divákům své sbohem v sobotu 25. února v Divadle BRAVO! v Braníku. V choreografii Jany Burkiewiczové v ní účinkují Dana Batulková, Renáta Martinová, Zuzana Stavná, Jindřich Panský (jeho roli dříve hrál Jaro Ondruš), Jakub Gottwald a Ondřej Nosálek. Inscenaci (a její sesterskou inscenaci Muži) si můžeme připomenout někdejší recenzí.

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

[mc4wp_form id="339371"]

Mohlo by vás zajímat


0 0 votes
Ohodnoťte článek
Subscribe
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments