Týden s tancem

Speciál: Baletní a taneční premiéry na scénách kamenných divadel v sezoně 2019/2020
P. I. Čajkovskij: Labutí jezero – Národní divadlo 2019 (foto Martin Divíšek)

Národní divadlo

Balet Národního divadla má před sebou bohatou a náročnou sezonu. Než se pustíme do výčtu premiér a událostí, začneme aktuálními zprávami z Baletu:

V pondělí 26. srpna při zahájení 137. sezony Národního divadla v hledišti historické budovy byly předány Ceny ředitele ND. Do Síně slávy ND byla uvedena primabalerína Aneta Voleská. A tak jako je třeba připomínat vzory a činy, ze kterých můžeme čerpat či se jimi inspirovat, je nutné také podporovat mladé umělce v rozvoji jejich kariéry. Proto vznikla v roce 2015 Cena ředitele Národního divadla pro umělce do 35 let, která je předávána v každém souboru. Letošní ocenění získali herečka Veronika Lazorčáková, první sólista Baletu Adam Zvonař a pěvkyně Štěpánka Pučálková.

Aneta Voleská se narodila v Praze. Po šestiletém školení v přípravce Národního divadla (u profesorek N. Sobotkové, V. Ždichyncové a O. Páskové) byla v roce 1962 přijata do sboru Baletu ND. Rok poté tančila Pas de trois v Čajkovského Labutím jezeru, k prvým velkým rolím (Prokofjevova Popelka a Mášeňka z Čajkovského Louskáčka) se propracovala v roce 1965. Mezníkem se stal rok 1966, kdy byla vyslána na stáž do Velkého divadla v Moskvě. Po návratu byla přeřazena mezi sólisty a působila zde do konce roku 1989. Pro svůj subtilní vzhled, výbornou techniku a kultivovanou formu tance byla obsazována zejména do klasických i moderních dívčích rolí. Její tanec byl vždy charakteristický lehkostí, vnitřní ušlechtilostí a neokázalým hereckým projevem. Tančila titulní Šípkovou Růženku, Giselle, Svanildu (Coppélia), Čertice (Stvoření světa), Aigina (Spartakus) a další.
V letech 1982–1990 působila jako baletní mistryně a pedagožka v AUS Víta Nejedlého, od roku 1990 vyučovala až do roku 2013 na Taneční konzervatoři hl. m. Praha. V letech 1984–2013 působila jako pedagog v Pražském komorním baletu a Státní opeře.

Adam Zvonař s Anetou Voleskou (foto ND Hana Smejkalová)

Podzim s Jiřím Kyliánem

Podzim v Baletu Národního divadla bude ve znamení řady výjimečných tanečních událostí, několik z nich souvisí i s tvorbou Jiřího Kyliána. Na programu najdete v této sezoně devět představení inscenace Kylián – Mosty času, nicméně v rámci podzimního bloku vás čeká hned několik překvapení.

Soubor totiž hned zkraje sezony odjíždí na hostování do jihokorejského Soulu. Uvede zde poprvé choreografii Gods and Dogs (27. září), kterou Jiří Kylián vytvořil v roce 2008 a která patří na seznamu stovky jeho děl k těm posledním a tedy nejnovějším. Pro Balet ND je to veliká pocta a obrovská interpretační zkušenost i výzva, Gods and Dogs patří ke skutečným lahůdkám tanečního divadla. Počínaje českou premiérou 13. listopadu v Národním divadle bude tato choreografie součástí kyliánovské série a na programu všech představení s názvem Kylián – Mosty času. Navíc první tři uvedení nabídnou ještě další obohacení, totiž hostování Korejského národního baletu. Večery 13., 14. a 15. listopadu tak nabídnou speciální složený program. Kromě Petite Mort a Šesti tanců (Sechs Tänze), uvede Balet Národního divadla v české premiéře právě Gods and Dogs a Korejský národní balet zatančí Kyliánovu choreografii Forgotten Land. Tuto niternou taneční skladbu vytvořil Jiří Kylián na hudbu Benjamina Brittena v roce 1981 pro soubor stuttgartského baletu. Kylián toto dílo vytvořil na popud tehdejší šéfky stuttgartského souboru Marcie Haydée, hvězdné primabaleríny. S touto legendární osobností se budeme moci setkat i během této sezóny v Praze, neboť prvním baletem, který ND uvede na jevišti zrekonstruované Státní opery (pod jejím osobním dohledem) bude právě její Spící krasavice.

Balet ND – Petite Mort (chor. Jiří Kylián, foto Dasa Wharton)

Uvedení série představení Kylián – Mosty času doprovodí první české vydání knihy unikátních rozhovorů s Jiřím Kyliánem. Poutavou knížku pro české čtenáře přeložil z francouzského originálu Michal Lázňovský – samozřejmě pod dohledem Jiřího Kyliána a Marie-Noël Rio, autorky knihy Bon qu’a ça de, jež v českém překladu bude znít Budižkněčemu.

Diváci by si také neměli nechat ujít slavnostní premiéru nového dokumentu Martina Kubaly o Jiřím Kyliánovi, která proběhne v rámci festivalu Zlatá Praha na Nové scéně Národního divadla. Jedinečná možnost nahlédnout do zákulisí života Jiřího Kyliána, který se letos stal členem francouzské Akademie krásných umění v Paříži (Académie des Beaux-Arts). Kamera Jiřího Kyliána sledovala od září 2018, kdy inscenoval v Praze retrospektivní večer nazvaný Kylián – Mosty času, přes ocenění Akademie, které získal v březnu 2019, až po léto 2019, které prožívá v Haagu. To vše je obsahem dokumentu Jeden rok v životě Jiřího Kyliána. Jedná se o pohled na osobnost tohoto světového choreografa, kdy se momenty z přípravy baletů i slavnostní ceremonie při udělování členství v Akademii střídají s jeho osobním životem.

Gala a premiéry

Na 16. listopadu se chystá Sametové baletní gala, které proběhne ve Stavovském divadle. Slavnostní večer představí umění a expresivitu českých tanečníků, předních sólistů Baletu Národního divadla. „Tato jedinečná událost přinese divákům sametovou eleganci, kouzlo a energii v tom nejlepším slova smyslu. Balet Národního divadla získal mezinárodní uznání na turné po Havaně a Kostarice s vysoce profesionálním gala, které obsahuje ukázky ze světového baletního repertoáru,“ uvádí produkce.

Ve Stavovském divadle se bude konat také premiéra baletu Leonce & Lena. Uskuteční se 30. listopadu, jedná se o inscenaci německého choreografa Christiana Spucka na hudbu Johanna Strausse, Bernda Aloise Zimmermanna, Martina Donnera a Alfreda Schnittkeho. Scéna a kostýmy Emma Ryott. Christian Spuck vytvořil balet Leonce a Lena v roce 2008 pro Aalto Theater v Essenu podle literární předlohy německého spisovatele Georga Büchnera z roku 1836. Pohádka založená na satirické komedii vypráví příběh melancholického, stále zasněného Leonce, prince z království Poppo a krásné Leny, princezny z Pipi, kteří byli svými rodiči od narození zaslíbeni v manželství. Oba dva se proti rozhodnutí královských otců vzbouří. V předvečer svatby nezávisle na sobě uprchnou do Itálie, kde se nepoznáni v opuštěném hostinci do sebe zamilují. Po návratu do království Poppo je sice odhalena jejich identita, ale Leonce a Lena již neberou svůj sňatek jako zvůli rodičů, ale jako zásah vyšší prozřetelnosti a přijímají své předurčené místo jako král a královna.

John Cranko: Oněgin – Zuzana Susová (Taťána), Alexandre Katsapov (Oněgin) – ND Praha 2005 (zdroj ND Praha / foto Hana Smejkalová)

Na scéně Státní opery se 21. května představí divákům unikátní verze baletu P. I. Čajkovského Spící krasavice. Balet na motivy známé pohádky Charlese Perraulta patří k základním kamenům světového baletního repertoáru a je považována za nejdokonalejší ze všech baletních opusů P. I. Čajkovského. Balet Národního divadla uvede poprvé ve svém repertoáru půvabnou verzi slavné brazilské primabaleríny a choreografky Marcii Haydée, kterou vytvořila v roce 1987 pro Stuttgartský balet. Proslulá inscenace slibuje vše, co lze očekávat od velkého klasického titulu: dramatický příběh se šťastným koncem, velkolepé taneční party, bravurní výkony sólistů, výpravnou scénu a kostýmy.

Nezapomeneme ani na obnovené premiéry. Dne 20. února se v historické budově bude konat obnovená premiéra proslulého baletu Johna Cranka Oněgin. Balet Národního divadla jej uváděl v letech 2005–2012, v hlavních rolích se vystřídala plejáda vynikajících sólistů. Hudba P. I. Čajkovského v úpravě Kurt-Heinz Stolze a dramatický děj vystavěný kolem několika ústředních duetů okouzlují už od roku 1965, kdy mělo toto dílo premiéru ve Stuttgartu. A 6. června se na scénu vrátí také velmi oblíbený Čarodějův učen skladatele Zbyňka Matějů, choreografa Jana Kodeta a režisérského dua SKUTR.

Balet ND on Tour: Hned na konci srpna (29. srpna – 1. září) odjíždí tanečníci na turné do dvou finských měst Lappenranta a Tampere na baletní Gala, které organizuje známý finský tanečník, baletní mistr, pedagog a umělecký ředitel Juhani Teräsvuori, kde představí choreografie Aspect Katarzyny Kozielské a Vertigo Maura Bigonzettiho. V dnech 23. – 30. září reprezentují Národní divadlo v korejském Soulu, kde vystoupí společně s Korejským národním baletem v komponovaném večeru věnovanému choreografiím Jiřího Kyliána. Gods & Dogs bude tak první premiérou tohoto avantgardního díla v českém podání v Koreji. Do třetice vyjíždí soubor Baletu ND na velké turné po Číně v době od 7. října do 3. listopadu. Romantický balet La Bayadere choreografa Javiera Torrese uvidí diváci v pěti čínských městech Nanjingu, Zhuhai, Shenzenu, Shanghai a Beijingu. Kromě tohoto velkobaletu vystoupí tanečníci ve speciálně komponovaném Baletu Gala z klasických i moderních choreografií.

Laterna magika: Zahrada (foto: Serghei Gherciu)

Laterna magika ve spolupráci s Baletem ND

Na Nové scéně Národního divadla bude mít 2. dubna premiéru taneční inscenace pod hlavičkou Laterny magiky. V choreografii Jana Kodeta a v režii dua SKUTR vzniká nová inscenace s názvem Bon Appétit, která bude společným projektem Laterny magiky a Baletu ND. Hudbu složil Ivan Acher, scéna je díle výtvarníka Jakuba Kopeckého, kostýmy Simony Rybákové. „Život je jako stůl, na kterém leží tisíce mističek. V každé je něco jiného: láska, barva, chuť, vůně. Koho? Partnera? Místa? Města? Cesty? Život je vášeň. Vášeň po tom stole, po těch miskách. A je jen na vás, po čem sáhnete. Restaurace Svět se pro vás právě otevírá!

 

Národní divadlo Brno

Sezona 2019/20 bude jubilejní 100. sezonou souboru Baletu NdB. Sto let, která obsahují slavné periody souboru i výkony a tvorbu mimořádných uměleckých osobností. Bude se vzpomínat na všechny, kteří budovali a vytvářeli tradici a dobré jméno Baletu NdB. Zároveň s sezona odstartuje už druhé pětileté funkční období uměleckého šéfa Mária Radačovského, za jehož působení byl obohacen repertoár o jména světových choreografů, jako jsou Jiří Kylián, Nacho Duato nebo George Balanchine. V nadcházející sezoně bude dovršena obnova klasického repertoáru, vzniknou kusy vytvořené přímo pro soubor a rozšíří se nabídku baletů v Mahenově divadle. Pokračovat budou projekty Balet Gala, Charity Awards Gala, Choreografický ateliér, oslavy Mezinárodního dne tance nebo Open Air představení na Biskupském dvoře.

Mário Radačovský, umělecký šéf souboru Baletu NdB, přibližuje premiéry: „Mou druhou pětiletku začneme opět velkou produkcí, obnovenou premiérou Minkusova baletu Bajadéra. Ukončíme tak výtvarnou obnovu našeho klasického repertoáru, který se znovu bude pyšnit krásnými inscenacemi. Další premiérou bude originální kreace talentované a evropsky uznávané choreografky Valentiny Turcu z Chorvatska. Její Dáma s kaméliemi v Janáčkově divadle odstartuje období, ve kterém se budeme v Baletu NdB více soustředit na původní tvorbu. Poslední premiérou sezony pokročíme ve spolupráci s mariborským baletem, respektive s jeho uměleckým šéfem Edwardem Clugem. Uvedeme jeho nejslavnější choreografii Radio and Juliet na shakespearovské téma s hudbou rockové kapely Radiohead. Osobně doufám, že od uznávaného choreografa budeme mít v blízké budoucnosti i původní choreografii vytvořenou přímo pro náš soubor.

P. I. Čajkovskij: Louskáček, Balet Národního divadla Brno (foto Ctibor Bachratý)

Minkusova Bajadéra v choreografii Jaroslava Slavického podle Maria Petipy bude mít obnovenou premiéru 18. října v Janáčkově divadle. Novou scénu vytvořil Marek Hollý, kostýmy jsou stále dílem našeho předního baletního výtvarníka Josefa Jelínka.

Dáma s kaméliemi na hudbu Franze Schuberta v choreografii a režii Valentiny Turcu bude mít světovou premiéru 6. března v Janáčkově divadle. Dáma s kaméliemi je bezesporu jedním z nejslavnějších milostných příběhů novodobé literatury, který inspiroval vznik dalších adaptací mnoha uměleckých žánrů, například Verdiho opery Traviata nebo mnohá filmová zpracování. Slavný romantický román Alexandra Dumase mladšího je částečně autobiografický příběh nešťastné lásky, ve kterém se autor vyzpovídal ze svého vášnivého a bolestného vztahu ke slavné pařížské hetéře Marii Duplessisové. Příběh Marguerity a Armanda, krásné kurtizány a mladíka z lepší rodiny, se zprvu odehrává v Paříži ve vyšší společnosti a posléze na venkově, kam oba odjíždí za lepším a novým životem. Jejich hluboký a vášnivý vztah ale netrvá dlouho. Na nátlak Armandova otce Marguerite milého opouští a předstírá, že jej již nemiluje. Vrací se k dřívějšímu způsobu života a osamocena umírá. Armand se domnívá, že jej zradila a teprve po její smrti se dozvídá pravdu o síle její sebeobětující se lásky. V baletu je proslulé zpracování příběhu, které vytvořil Jonh Neumeier. Balet NdB přizval k vytvoření původního baletu významnou chorvatskou choreografku Valentinu Turcu, která studovala a tančila u Maurice Béjarta v Lausanne. Stala se choreografkou pestré škály různorodých produkcí – přes klasické balety po avantgardu, od velkých produkcí po choreografické miniatury.

Druhou hlavní premiérou bude 15. května v Mahenově divadle Radio and Juliet. Což není překlep, ale jednoaktový balet na hudbu skupiny Radiohead v choreografii Edwarda Cluga. Dílo mělo premiéru v roce 2005 ve Slovinském národním baletu v Mariboru. Radio and Juliet je netradičně zpracovaný shakespearovský příběh nejznámějších veronských milenců na hudbu jedné z nejúspěšnějších rockových kapel. Netradiční pojetí shakespearovské lovestory pro jednu tanečnici a šest tanečníků choreograf rozehrává myšlenkou „co by se stalo, kdyby… se Julie rozhodla nezemřít?

Divadlo J. K. Tyla: Chaplin (foto Martina Root)

Divadlo J. K. Tyla v Plzni

Plzeňský balet chystá dokonce čtyři nové projekty. Prvním je taneční zpracování Kytice, která je zjevně na našich jevištích jako téma čím dál populárnější. Tato premiéra je už za dveřmi, 7. září na Malé scéně. V režii Ireny Žantovské a v choreografii člena souboru Richarda Ševčíka, ožijí balady Svatební košile, Vodník, Polednice a Zlatý kolovrat. Diváky provede postava Karla Jaromíra Erbena v podání Jaroslava Matějky. Originální dílo chce přiblížit českou literární klasiku a ukázat, že nemusí zůstat navždy jen povinnou školní četbou. Zajímavé bude jistě provázání s hudební složkou, protože je uvedena hudba Antonína Dvořáka, logicky by mělo jít o symfonické básně právě na motivy K. J. Erbena. Jsou jimi Vodník, Polednice, Zlatý kolovrat a Holoubek. Bude snad Holoubek použit pro Svatební košili? Nechme se překvapit.

Balet Korzár Adolpha Charlese Adama bud další letošní premiérou plzeňského baletu, 16. listopadu ve Velkém divadle. Romantický příběh podle básnické povídky lorda Gordona Byrona je posledním skladatelovým opusem označovaným jako balet-pantomima, který měl premiéru v Paříži v roce 1856. Do repertoáru velkých baletních scén ale vstoupil – a dodnes v něm žije – díky choreografickému zpracování Maria Petipy z roku 1899. Jde o jedno ze stěžejních děl světového baletního repertoáru a prubířský kámen akademické taneční techniky.

V novém roce se na repertoáru objeví nová inscenace pro dětské publikum, bude jí Sněhurka v choreografii a režii Aleny Peškové. Uskuteční se na Malé scéně 18. ledna. Na hudbu Gabriely Vermelho se roztančí notorický známý příběh, který děti znají především z laskavé verze animovaného filmu. Na jevišti může být v podobě baletu předstupněm k dalším diváckým zážitkům.

Nakonec se na repertoáru DJKT objeví ještě velký dějový balet, a to dramatická Anastázie – poslední dcera cara, balet maďarského choreografa Youri Vámose, na který si možná vzpomene pražské publikum, měl premiéru v roce 2010 ve Státní opeře. Plzeňská premiéra proběhne 28. března. Youri Vámos, známý svými transformacemi libret klasických baletů, nalezl v mýtu o dívce, která přežila vyvraždění Romanovců, podobnost této sedmnáctileté Anastázie se Šípkovou Růženkou (Spící krasavicí) Petra Iljiče Čajkovského, s jehož hudbou rozvinul nový příběh, vzdálený ovšem pohádkovému vyprávění a spíš psychologický a tragický.

Bajadéra: Michal Štípa a Nikola Márová (zdroj Moravské divadlo Olomouc)

Moravské divadlo Olomouc

Olomoucký balet vede od ledna letošního roku Michal Štípa, který se do šéfovské pozice přesunul z místa prvního sólisty Baletu ND. Sezonu již divákům představil: „První inscenací, kterou jsem zařadil do svého dramaturgického plánu, je klasický balet Giselle. Tento titul jsem mimo jiné zvolil pro krásnou hudbu Charlese Adolfa Adama a pro rozšíření klasického repertoáru. Protipólem tohoto romantického baletu bude jarní premiéra Krvavé svatby Aleny Peškové. Její práci sleduji mnoho let a jsem velice rád, že přijala nabídku na zpracování tohoto dramatického příběhu. Každé její zpracování je vždy velmi zajímavé díky nápadité choreografii, modernímu pohybovému slovníku a hudbě. Pro milovníky tanečního umění bychom rádi připravovali pravidelná setkání i mimo jeviště, a to přímo v prostorách zkušebny baletu. Návštěvníci programu Divák s baletem budou mít možnost setkat se zblízka se členy souboru baletu, přiblížíme Vám například přípravu nových premiér, dozvíte se něco o baletní terminologii, kostýmech a spoustu dalších zajímavostí.

Giselle bude mít premiéru 1. listopadu. Choreografem a režisérem této inscenace je šéf souboru Michal Štípa, který ji nastuduje v tradiční verzi podle Jeana Coralliho, Julese Perrota a Maria Petipy, tedy tak, jak se tančí na celém světě. Typicky romantický balet, v němž se střídají jednání odehrávající se v reálném světě se světem představ, snů, nepřirozených bytostí, jemuž dominuje bílá barva, to je právě Giselle. Příběh Giselle vznikl na motivy slovanské pověsti o neprovdaných dívkách, které zemřely před svatbou. Tyto dívky se po smrti promění ve víly a v noci se zjevují osamělým chodcům, které utancují k smrti. Smrt před svatbou a následná proměna ve vílu potká i vesnickou dívku Giselle, která se zamilovala do šlechtice Alberta, který s ní navázal vztah v přestrojení za vesnického chlapce, a jeho odhalení jí zlomilo srdce.

Autorská taneční inscenace choreografky Aleny Peškové Krvavá svatba vznikla na základě stejnojmenného dramatu španělského básníka a dramatika Federica García Lorcy. Autorkou hudby je skladatelka, zpěvačka a hráčka na kvinton Gabriela Vermelho, která se zapojí do inscenace nejen jako hudebnice, ale i jako performerka a stane se komentátorkou a průvodkyní dějem. Krvavá svatba je příběhem, v němž jsou postavy zmítány vášnivými emocemi, příběhem, kde se touha a láska dostávají do ostrého konfliktu s rozumem, morálkou a společenskými konvencemi. Premiéra se uskuteční 17. dubna.

Národní divadlo moravskoslezské: Vzlety a pády (foto Anna Rasmussen)

Národní divadlo moravskoslezské

První premiérou ostravského baletu budou Rossiniho karty, choreografie Maura Bigonzettiho na hudbu G. Rossiniho. Uskuteční se 21. listopadu v Divadle Jiřího Myrona. Inscenace současného italského choreografa Maura Bigonzettiho je v zásadě abstraktní, plně soustředěná na strukturu Rossiniho skladeb. Bigonzetti zde před divákem rozvíjí kaleidoskopický obraz jednotlivých scén, sled paralelních obrazů života spojených s příslušným kartami, kladenými za sebou jakoby bez vzájemné návaznosti.

Druhá premiéra bude patřit klasickému baletnímu dědictví, bude jí Coppélia, 19. března rovněž v Divadle Jiřího Myrona. Choreografii, úpravu libreta i světelný design má v rukou italský umělec Giorgio Madia. „V mé verzi bude Coppélius mladý. Nedělám z něj temnou postavu. Je pro svůj výzkum velice vážně zapálený a publikum může trpět společně s ním, když děvčata zničí dotekem poklady jeho laboratoře. On reprezentuje šílený prvek lidské osobnosti, který je poháněný romantickou či sexuální utkvělou představou nebo možná nedostatkem přirozeného pocitu lásky. Prostě jen hledá společníka,“ to jsou úvodní slova autora. Komický balet Coppélia, který patří k oblíbeným titulům klasického repertoáru, je inspirován povídkou německého spisovatele E. T. A. Hoffmanna, jenž je dnes považován za jednoho z předchůdců literárních žánrů hororu a fantasy. Hrdina příběhu, Coppélius, zlomyslný konstruktér mechanických hraček, zasáhne do života zamilované dvojice Franze a Svanildy svou oživlou loutkou, svůdnou mechanickou panenkou Coppélií.

Severočeské divadlo opery a baletu v Ústí nad Labem (zdroj cs.wikipedia.org/ŠJů)

Severočeské divadlo opery a baletu Ústí nad Labem

Ústecký balet plánuje letos premiéry dvě, první bude tradiční Louskáček, který bude uveden už 4. října. Další z baletů P. I. Čajkovského, který patří k základům dědictví klasického repertoáru, jeho libreto vychází z pohádky německého spisovatele E. T. A. Hoffmanna Louskáček a  Myší král, kde síla lásky a lidskosti přemůže zlé čáry a osvobodí duši. Je to příběh o sváteční atmosféře Štědrého večera, ve kterém se realita spojuje s dětskou fantazií ve fascinující labyrint.

Jako druhou premiéru nabízí soubor taneční divadlo, inscenaci choreografky Mariky Hanouskové Frida, a to 21. února. Příběh jedné z nejslavnějších malířek 20. století, jejíž mistrovská díla jsou nádherná, okamžitě rozpoznatelná i  plná bolesti. Frida Kahlo ve svých 18 letech téměř přišla o život, když se autobus, kterým se vezla za školy domů, srazil s  tramvají. Tato nehoda ji poznamenala jak fyzicky, tak psychicky, ale zároveň ji nasměrovala na uměleckou dráhu. Její život byl krátký a pohnutý: bouřlivé manželství s umělcem Diegem Riverou, bezdětnost, množství operací a neutuchající tělesná bolest. Pro většinu lidí by takový život vyústil v rezignaci, Frida však svá trápení i radostné zážitky přetavila v obrazy, které se staly ikonickými a známými po celém světě.

 

Jihočeské divadlo

V Českých Budějovicích bude v této sezoně vládnout současné taneční divadlo. První původní premiéra nese název Inscenační porada a jsou pod ní podepsáni dramaturg Štěpán Benyovszký a choreografové Marek Svobodník a Ondřej Vinklát z Dekkadancers. Podtitul představení je Taneční show aneb Divadlo o divadle a premiéra 12. prosince v divadelním areálu Bouda.! Vymyslet představení k výročí 100 let od založení místního divadla není nic jednoduchého. Premiéra se blíží a přitom se velkoryse naplánovaný koncept představení hroutí režisérovi pod rukama. Pak se zhroutí i režisér. Přijde nový, s novým konceptem, ale ten nepřečká ani první zkoušku. Řediteli divadla už pomalu tečou nervy a sahá ke stále drastičtějším řešením. Bude z toho nakonec velkolepý kostýmní balet, progresivní minimalistické dílo nebo lidová zábava s dechovkou? Který z tvůrců prosadí svou vizi? Podaří se udělat vůbec něco? A co je na těch stech letech divadla nakonec opravdu důležité?“ ptají se tvůrci a je zřejmé, že odpověď nebude smrtelně vážná.

Druhu premiéru připraví Štěpán Benyovszký a choreograf Petr Zuska, uskuteční se 30. března. Rádio Svobodná Bystrouška – netradiční ztvárnění známého lyrického a humoristického příběhu o nezkrotné, vychytralé lišce vychází ze spojení pohybového divadla a hlasu Karla Högera, který původní příběh Rudolfa Těsnohlídka namluvil. „Přeneseme se do nahrávacího studia šedesátých let, kde se působením autentického vyprávění odehrávají nečekané výjevy z komických i vážných liščiných dobrodružství. V průběhu rozhlasovo-pohybového vyprávění se Bystrouška pomalu povznáší nad každodenní potřebu přežití, porovnává světy lidí a zvířat a hledá opravdové porozumění koloběhu života, ve kterém každý jednou ´zhlópne láskou´.

DFXŠ Liberec: Malý princ (foto Filip Novák)

Divadlo F. X. Šaldy Liberec

Liberecký balet chystá premiéry tři. První bude 15. listopadu Sluha dvou pánů na motivy frašky C. Goldoniho v choreografii a režii Aleny Peškové. Hudební složkou bude koláž složená z jazzové hudby. „Italský dramatik Carlo Goldoni napsal tuto hru v roce 1745 jako commedii dell´arte – komedii typů. I my využijeme tyto komediální typy (a že jich v souboru máme!), jen vám možná budeme trochu připomínat filmovou grotesku 20. let 20. století. Ano, budeme němí… Ale jazzová hudba, tanec, akrobaticko-komické situace a výrazy tváří hodně napovědí,“ prozrazuje produkce.

Další premiérou bude 3. dubna Amadeus, taneční drama dle předlohy stejnojmenného filmu režiséra Miloše Formana natočeného podle scénáře Petera Shaffera. Režisérem a choreografem bude Ján Ďurovčík, který se do Divadla F. X. Šaldy vrací po několika letech a spolupráce s ním je pro liberecký balet velkou výzvou. Znít bude samozřejmě hudba W. A. Mozarta.

Poslední premiérou bude taneční drama Liliom dle stejnojmenného dramatu maďarského spisovatele Ference Molnára, 12. června v Malém divadle. Autorem režie a choreografie bude dlouholetá členka libereckého baletního souboru, japonská tanečnice Rie Morita, autorkou hudby Hiyoko Takai, v Japonsku velmi oblíbená a známá skladatelka. Liliom je dílo, které je dobře známé jako předloha pro Broadwayský muzikál Carousel. „Příběh bývá obvykle interpretován jako velmi dramatický, temný a násilný, ale v našem představení se příběh zaměří nejen na tato dramatická témata, ale také na čistou lásku mezi Liliomem a jeho ženou Julií. Všechno špatné chování Lilioma pramení z jeho romantické lásky k Julii, která neutichá ani po jeho smrti. Představení ukáže divákům dramatický milostný příběh s originální hudbou,“ slibují tvůrci.

Slezské divadlo Opava

I Opava hlásí jednu taneční premiéru, definovanou jako „scénické taneční představení“. Nese název Action Man a připraví je profesionální tanečníci a tanečnice SD Opava spolu se zvláštními hosty. Libreto napsal Martin Tomsa, který se ujal také režie a choreografie. Hudbu pro toto jevištní dílo složila nadějná opavská kapela Fofrklacek. Premiéra se koná 29. března.

 

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

[mc4wp_form id="339371"]

Mohlo by vás zajímat