Týden s tancem

Novinky ze světa tance a baletu: čeká nás premiéra Giselle v Olomouci a nové představení pro rodiče s dětmi v divadle Ponec, loučení hvězd baletu Valmont, studenti Taneční konzervatoře h. m. Prahy i Bohemia Balet zvou na svá nedělní vystoupení, příští týden začne nová sezona přenosů z Královského baletu v Londýně a zveme i na přednášku o sokolském hnutí.

Pozvánka na přednášku Tělo v pohybu: performativita sokolského hnutí v období formování moderního českého národa
Teatrologická společnost a Kabinet pro studium českého divadla zve na přednášku Terezy Konývkové Tělo v pohybu: performativita sokolského hnutí v období formování moderního českého národa. Uskuteční se ve čtvrtek 31. října od 17.00 v malém sále Institutu umění – Divadelního ústavu v Celetné.

Sokolské hnutí bylo od roku 1862 jedním z elementů podílejících se na formování českého národního vědomí. K jeho utváření sloužily sokolské kulturní performance, které měly zobrazovat jednotně smýšlející národní společenství prostřednictvím synchronně se pohybujících těl cvičenců. Přednáška přiblíží, jakým způsobem v těchto performancích docházelo k budování kolektivní identity. Pozornost bude také zaměřena na fenomenální a sémiotické aspekty dané problematiky.

Mgr. Tereza Konývková, Ph.D. se soustředí na interdisciplinární výzkum performativity veřejných událostí. Za dizertační práci zabývající se tímto tématem získala Cenu Václava Königsmarka. Působí jako vědecká pracovnice v Kabinetu pro výzkum divadla a dramatu na Divadelní fakultě JAMU v Brně.

Premiéra Giselle v Moravském divadle Olomouc
Již tento pátek, 1. listopadu se v Moravském divadle Olomouc uskuteční premiéra baletu Giselle v úpravě a choreografii Michala Štípy. Giselle, která měla svou historickou premiéru v roce 1841 v Paříži, patří k romantickým baletům, v nichž ještě nejde o spektakulární výkony a opulentní výpravy, ale skutečného ducha romantismu, prolínání reálného světa s nadpřirozeným a hrdiny, kteří mezi těmito světy bloudí a řeší dilemata, jež končí tragicky.

Libreto vzniklo na motivy slovanské pověsti o neprovdaných dívkách, které zemřely před svatbou. Tyto dívky se po smrti promění ve víly a v noci se zjevují osamělým chodcům, které utancují k smrti. Smrt před svatbou a následná proměna ve vílu potká i dívku Giselle, která se zamilovala do Alberta. Čeká Alberta stejný osud jako ostatní pocestné bloudící v noci lesem? Nebo se Giselle podaří ho před smrtí uchránit?

Hudbu k tomuto slavnému romantickému baletu složil Adolphe Charles Adam. Choreografem a režisérem této olomoucké inscenace je šéf souboru Michal Štípa, který vytvořil originální choreografii k prvnímu jednání a jeho děj zasadil netradičně do prostředí Olomouce. Druhé jednání je z části nastudováno v klasické verzi podle Jeana Coralliho, Julese Perrota a Maria Petipy a z části má také svou vlastní choreografii M. Štípy.

K představení se chystá také setkání – beseda s Michalem Štípou, která se uskuteční v úterý 12. listopadu v 16.30 hodin ve foyer Moravského divadla Olomouc. Vstup je volný. Dalším doprovodným programem je baletní dílna, v níž se zájemci seznamují s historií tohoto baletu, jeho dějem i slavnými zpracováními. Nechybí úvod do „čtení“ ukázky choreografie a další aktivity. Dílna je určena pro děti od 7 let a pro dospělé. Děti do 12 let (včetně) se mohou dílny zúčastnit pouze v doprovodu dospělého. První již proběhla 19. října, další se uskuteční 24. listopadu. Veškeré informace zájemci najdou na stránkách divadla.

Premiéra v Ponci pro celou rodinu aneb Jak tančí kráva?
PONEC – divadlo pro tanec uvede v neděli 3. listopadu od 16.00 nový projekt autorské dvojice Bára Látalová a Tereza Říčanová. Inscenace s názvem Kozí kraviny je duetem autorek i dialogem mezi krávou a člověkem, určeným pro děti i rodiče. Poukazuje na aspekty lidského těla, které mají co do činění s fyzickou prací, i vědomím toho, co je v životě podstatné. Spojuje pohybovou i výtvarnou složku a hravě zapojuje dětské publikum. Inspirací byla skutečná kráva Malina a děti se zde skrz pohyb dovědí, jaký život toto zvíře žije. Co jí? Co jí dělá radost? Čím slouží ona nám a my jí?

„Kráva je obrovské zvíře, funící teplé tělo, kamarádka,“ říká Tereza Říčanová, která žije s rodinou na venkově a kromě toho, že ilustruje dětské knihy, dojí denně krávu z plemene Jersey. „Každodenní život s krávou se pro mě stal natolik silným zážitkem, že mi už přestal štěteček a papír stačit a postupně jsme tak začaly s Bárou tančit divadlo o krávě,“ dodává.

„Tereza maluje, kráva ji miluje a já si moc ráda listuju Terezininýma knížkama. Tereza má krávu i ve svém těle, tančíme spolu pro krávu i o krávě a jíme domácí sýry a mléko, které Tereza vyrábí každý den,“ uzavírá tanečnice a choreografka Bára Látalová.

Otevřený ateliér pod stejným názvem – Kozí kraviny – uvedl festival TANEC PRAHA 2019 jako koproducent této inscenace. Tanečnice, choreografka a pedagožka Bára Látalová v něm poprvé vyzkoušela pohybový materiál v souhře obou autorek a navázala tak na zkušenosti z předchozí tvorby, z níž zvláště Karneval zvířat slaví úspěchy po celém světě již 6. sezonu. Repríza představení se bude konat 5. prosince a bude spojena s Mikulášskou besídkou.

Valmont v Národním divadle – v exkluzivním premiérové obsazení – naposledy!
Baletní hvězdy Národního divadla ověnčené mnoha cenami, profesionálové každým coulem a inspirativní umělci, kteří vložili do svých rolí osobitost, vášnivost a celé své srdce se rozloučí 5. listopadu ve Stavovském divadle se svou aktivní taneční dráhou v rolích Markýzy de Merteuil a Vikomta Valmonta v inscenace uspěšné Libora Vaculíka – Valmont.

Co tanečníkům přinesly jejich role, ušité choreografem přímo na míru?

Markýza de Merteuil – emeritní sólistka a baletní mistryně Baletu ND: Tereza Podařilová:
„Je pro mě role výjimečná ve všech ohledech. Režisér a choreograf Libor Vaculík ji postavil přímo na mne, čehož si nesmírně vážím. Je zajímavé, že s Liborem jsem svou kariéru začínala, a to jako Frederika v Malém panu Friedemanovi, která byla ztělesněným dobrem. Teď ji zakončím úžasnou rolí Markýzy de Merteuil, která je pravým opakem Frederiky – vášnivá, dramatická, manipulativní, záporná mrcha. V každém případě to byla krásná spolupráce nejen s ním, ale s celým úzkým okruhem skvělých kolegů, tanečníků. Věřím, že si „svoji Markýzu” ještě naposledy užiju, ale pak se probudím do nového dne… Jak řekl Jan Svěrák ve filmu Vratné láhve: „Aby bylo vítání, musí být loučení.“ A loučení je zkrátka přechod k něčemu dalšímu. Těším se na představení, na tu tečku… Mám pocit, jako kdybych to dlužila všem, kteří mi v mé umělecké kariéře pomohli. Vím, že budu šťastná a smutná zároveň.“

Valmont – emeritní první sólista a baletní mistr Baletu ND: Alexandre Katsapov:
„Valmont – to byla velká výzva. Nikdy jsem na jevišti totiž neztvárnil roli svůdníka. Bylo to vzrušující po všech stránkách… Musel jsem mít na představení dvojitý suspenzor (směje se). Teď vážně… Zpočátku jsem nevěděl, co mám od té role čekat, protože se nejedná o žádného zamilovaného Romea. A tak jsem hledal klíč k postavě. Líbí se mi, že to není černobílá role, obsahuje více vrstev přes svádění, zamilovanost, zradu, zklamání, katarzi až smrt… Tančím devět duetů, takže je i fyzicky náročná, ve druhém jednání téměř nesejdu z jeviště. Jakmile skončí jeden duet, musím jít na další, takže v zákulisí nemám čas na žádný oddych. Moc si to ale užívám… Jsem vděčný uměleckému řediteli Filipu Barankiewiczovi, že nám dal s Terezou prostor k rozloučení a uzavření jedné etapy života. Když jsem v minulém roce viděl loučení Michala Štípy, tiše jsem seděl a záviděl. Dále chci poděkovat choreografovi a režisérovi Liboru Vaculíkovi za to, že mi ušil Valmonta přímo na tělo. No, a pak musím poděkovat sám sobě, je mi 44 let a stále jsem ještě schopen tuto roli tančit.“

(Rozhovor s umělci najdete v aktuálním bulletinu Národního divadla.)

 

Taneční konzervatoř hl. m. Prahy a Bohemia Balet – pozvánka na neděli
Pro dětské publikum je určeno také odpolední nedělní představení studentů Taneční konzervatoře hl. m. Prahy, mladí tanečníci uvedou baletní pohádku Sněhurka a sedm trpaslíků v Divadle Na Rejdišti, a to od dvou hodin. Choreografie a režie se ujal Gustav Skála, který pohádku nastudoval na hudbu českého skladatele Zbyňka Vostřáka. V představení účinkují studenti druhého, třetího, čtvrtého a šestého ročníku.

Na stejném místě se pak večer od 19.00 představí soubor absolventů a mladých tanečníků Bohemia Balet program s názvem Balet nablízko složený z různých kratších choreografií. Ty jsou přizpůsobené pro komorní prostor Divadla Na Rejdišti, kde má divák možnost vnímat detaily tanečního a hereckého výkonu uváděné choreografie. Záměr vystihuje název programu – aby měl divák možnost proniknout k jednotlivým postavám a vidět balet skutečně nablízko. V programu nebudou chybět choreografie O vášni a lásce (Carmen), Tintin a zlaté střevíce, LampArt, Sedm smrtelných hříchů a další.

Sezona Baletu v kině 2019/2020 začíná 5. listopadu
Královský balet v Londýně zahajuje v listopadu 2019 další sezónu přímých přenosů do kin. Nadcházející cyklus láká příznivce baletní klasiky i současného baletu. Prvním přenosem už 5. listopadu je komponovaný večer klasického baletu, triptych legendárních choreografů Maria Petipy, Fredericka Ashtona a Kennetha MacMillana.

„Tato sezona obsahuje vše, co bych chtěl v Královském baletu vidět,“ prohlásil pro britský magazín The Stage umělecký šéf ROH Kevin O’Hare. „V zásadě jsou tu dvě sekce. První polovinu tvoří velká díla našeho baletního dědictví, jako je Raymonda Act III nebo Coppélie. A pak je tu několik nových děl, jako je Labutí jezero nebo Projekt Dante Christophera Wheeldona.“

Novou sezónu zahájí tedy 5. listopadu triptych legendárních choreografů Maria Petipy, Fredericka Ashtona a Kennetha MacMillana, který představí všestrannost baletního souboru ROH – od klasických začátků ruského baletu přes britskou školu až po MacMillanovu techniku spojenou s moderním myšlením. Na programu je MacMillanova choreografie Concerto, dále Enigma Variations F. Ashtona a pak oblíbená část baletu Raymonda v úpravě Rudolfa Nurejeva podle Maria Petipy.

Hned dalším přenosem v prosinci bude romantický balet Coppélie, pilíř klasického baletního repertoáru. Pohádkový balet v choreografii Ninette de Valois přinese na jeviště humor i prvky folklóru a v předvánočním čase potěší malé i velké diváky. Delibesova partitura je podkladem komplikované choreografie, v níž záleží na technické preciznosti a souhře celého souboru. Spolupráce jevištního výtvarníka Osberta Lancastera tvoří z pestrého příběhu zážitek pro celou rodinu.

Louskáček, slavný balet P. I. Čajkovského v inscenaci na náměty Ernesta Theodora Amadea Hoffmanna, se v předvánočním čase objevuje už pravidelně ze záznamu. Jde o choreografii Petera Wrighta z roku 1984. Scénografie od Julie Trevelyan Oman je inspirovaná vánočními motivy 19. století. Využívá poezie malovaných dřevěných hraček, teplých barev a kostýmů i uniforem, které jako by vzešly z dětských knížek nalezených na půdě, což je vůbec pro britskou ilustraci a výtvarné umění pro děti typické.

V roce 2020 se pak příznivci baletu mohou těšit na inscenace Spící krasavice, Labutí jezero nebo Projekt Dante.

Výběr z programu (kompletní program včetně participujících kin najdete na stránkách pořadatele):

Concerto / Enigma Variace / Raymonda Act III (přímý přenos)
út 5. 11. 2019, 20:15

Coppélie (přímý přenos)
út 10. 12. 2019, 20:15

Louskáček (záznam)
út 17. 12. 2019

Spící krasavice (přímý přenos)
čt 16. 1. 2020, 20:15

The Cellist (přímý přenos)
út 25. 2. 2020, 20:15

Labutí jezero (přímý přenos)
st 1. 4. 2020, 20:15

Projekt Dante (přímý přenos)
čt 28. 5. 2020, 20:15