Týden s tancem

  1. 1
  2. 2

O prvenství v soutěži pořádané Asociací tanečních umělců ČR se ucházelo jedenáct tuzemských souborů s osmadvaceti díly. Autorkou neotřelého choreografického zpracování proslulé divadelní hry Williama Shakespeara je bývalá umělecká ředitelka libereckého baletu Alena Pešková, která jako choreografka, tanečnice a režisérka spolupracuje s řadou českých i zahraničních scén. Příběh o hašteřivé Kateřině a jejím milenci Petrucciovi zasadila do padesátých let minulého století: „Kromě toho, že se ocitneme v jiném čase, toho neupravuji mnoho. Myslím, že to bude na první zhlédnutí rozpoznatelné Shakespearovo Zkrocení.“ O svébytný hudební doprovod se postaral úspěšný český skladatel Jan Kučera, který potvrdil, že se s choreografkou ihned shodli na rozverném pojetí, jež „vystihuje šarvátky mezi temperamentními postavami“. Tanečnici Jarmilu Hruškociovou, pro niž byla hlavní ženská role „srdcovou záležitostí“, označil účastník soutěžní poroty Roman Vašek za „ideální Kateřinu, fúrii k nezastavení“. Předseda poroty Zdeněk Prokeš pak k soutěži, která se poprvé konala v roce 1992 a nyní proběhl její devátý ročník, dodává: „Zájem divadel zúčastnit se potvrzuje opodstatnění přehlídky, potřebu alespoň takovéto konfrontace jednou za čas, když už nemůže dojít ke srovnání na jednom místě a v koncentrovaném čase. Na druhou stranu je tento model několikanásobně levnější a umožňuje neomezenou volbu repertoáru i širokou účast souborů. Je bezesporu objektivnější, protože představení se konají v domácím prostředí; výkony ani inscenační tvar nejsou ovlivněny zájezdovými podmínkami.

 

Loňskou premiérou Michala Záhory byla Generace X (Helena Arenbergerová (foto Dragan Dragin)

Premiéra Pulsaru: Obrat konce
Exteriérová varianta nového projektu Michala Záhory měla premiéru v červenci v Brně v rámci festivalu Meeting Brno 2020. Nyní čeká Obrat konce oficiální premiéra v divadle Ponec, a to 21. září. Podtitul nové inscenace je Evropa k bodu Omega. Vznik díla byl specifický a opět se držel metody práce Pulsaru, tedy zahrnoval fázi, kdy se nehledá pouze taneční choreografie, ale různými způsoby se zkoumá téma jako takové. Pulsar oslovil ke spolupráci záměrně vedle tanečníků i brněnské performery, angažované umělce zabývající se veřejným prostorem. Cílem bylo, aby představení získalo nový a neotřelý výraz, ať už vzhledem k nesourodosti tanečníků, tak i díky pohybovému materiálu, který jednotliví tanečníci do díla vnesli.

Jsme schopni odhadnout vývoj Evropy? Nemůžeme se posunout víc jak o milimetr, přestože máme veškeré kompetence: svobodu i množství alternativ. Nic se neděje. Vůbec nic se neděje. Ale vše máme pod kontrolou,“ píše se v anotaci. Tvůrčí tým hledal, jak uchopit téma Evropy. Východiskem bylo vytvoření jakéhosi zakládacího příběhu Evropy na podkladu evropských pověstí a jejich současného vnímání. V další fázi si M. Záhora vybral učení myslitele Pierra Teilharda de Chardin. Ten se zabýval evolucí lidstva a vesmíru a vytvořil pojem bod Omega. Umělci se také opírali o publikaci Otakara A. Fundy Znavená Evropa umírá.

Tvůrčí tým inscenace představuje Michal Záhora ve spolupráci s Terezou Krčálovou, farním vikářem Petrem Vacíkem, projekt vznikl na hudbu významného skladatele a dirigenta Miloše Boka, kterou modifikoval Václav Chalupský. Interpretačně se na představení podílí Helena Arenbergerová, Katarzyna Kamecka, Radim Klásek, Nikola NěmcováMichal Nagy.

Světová premiéra v Ponci proběhne v rámci festivalu …příští vlna/next wave…, následovat bude uvedení v Německu v Chemnitz 29. září (Komplex Teatr), dále se projekt vrací 18. října do Brna (HaDivadlo). Diváci by jej do konce roku měli vidět i v Plzni nebo v Olomouci.

Dekkadancers – I Am A. I. (fot Josefína Knollová)

Dekkadancers znovu na scéně
Komorní premiéru chystá soubor Dekkadancers na své domovské scéně Jatka78 na 22. září. Inscenace I Am A.I. má podtitul Do hlubin jedné mysli. Choreografie se ujalo trio, které reprezentuje „starou“ i „novou“ tvář souboru: Ondřej Vinklát, Viktor Konvalinka a Štěpán Pechar. A sami si svoje představení odtančí. „Naši tři bráchové milují příběhy o sebeuvědomělých robotech. Nehledají v nich ale jen klišé o smrtících, chladných netvorech. Milují představy nesmrtelné, dokonalé bytosti, která umí žít, milovat a myslet líp než omezená lidská inteligence. Možná proto, že kluci sami nejsou úplně dokonalí.“ Na společném projektu jako obvykle spolupracuje na scénáři a režii Štěpán Benyovszký.

 

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat


5 1 vote
Ohodnoťte článek
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments