V Týdnu s tancem do minulosti i budoucnosti

  1. 1
  2. 2
  3. 3
Týden s tancem (31) - od 2. srpna 2017 do 8. srpna 2017. V dnešním vydání najdete: Do minulosti i budoucnosti – narozeniny oslavila profesorka Brodská, vzpomeneme na Štefana Nosáľa, nachystáme se na premiéry v Londýně, Paříži, Milánu a Düsseldorfu i na současný tanec v Praze.
Black&White – choreografie Jana Vrána – Prague Pride 2017 (zdroj praguepride.cz)

Taneční premiéra na Prague Pride
Na festival Prague Pride se vrací současný tanec. Letos bude autorem nové performance domácí umělec, a to choreografka a tanečnice Jana Vrána. Premiérový kousek se jmenuje Black&White a autorka jej sama bude interpretovat poprvé 11. srpna na Střeleckém ostrově. Vstup na tuto taneční akci je zdarma. Choreografie se však přenese také do divadelního prostoru, 17. září otevře novou divadelní sezonu v Ponci, objeví se na listopadových Fashion Days v Jihlavě, na bratislavském Drama Queer Festivalu a na festivalu Mezipatra v Brně. Na Prague Pride měla v roce 2015 premiéru choreografie Dogtown izraelského autora Nadara Rosana.

Black&White slibuje být tanečně-vizuální performancí, která zvýrazňuje a odhaluje dvě protikladné energie žijící uvnitř každého z nás, ženský a mužský princip, jeho zdánlivé oddělení a přitom plné sjednocení. Jana Vrána je úspěšnou absolventkou Konzervatoře Duncan Centre, nové projekty tvoří v delších intervalech. S dalšími choreografy spolupracuje jako taneční interpretka (například v Opeře Národního divadla v inscenaci Z mrtvého domu v sólu v choreografii Radima Vizváryho), dále jako choreografka a modelka pro režiséry, fotografy, šperkaře, hudebníky, filmaře a designéry. Tančila také v pilotní inscenaci novocirkusového souboru Losers Cirque Company. Její poslední autorskou inscenací je Resolution v Teatru NoD, z dřívějších inscenací je to třeba Sfinga, Electra, Clear Cut. Zabývá se často zapojením nových médií, využitím videomappingu, laserových projekcí a výtvarných předmětů do tance.

 

Gratulace i loučení
27. července oslavila pětadevadesáté narozeniny velká osobnost českého tance, historička Božena Brodská. Obdivovaná několika generacemi studentů na pražské Akademii múzických umění, kteří jí neřeknou jinak než Bíba, patří mezi osobnosti, jejichž vědecká činnost má pro obor nedocenitelný význam. Dodnes figuruje mezi pedagogy, ačkoli jen externě. Publikací, bez které se dnes žádný student taneční historie nemůže obejít, je kniha Dějiny baletu v Čechách a na Moravě do roku 1945, vydaná na Akademii múzických umění v roce 2006, i Romantický balet, který vyšel o rok později.

Bíba Brodská v pořadu Na plovárně (zdroj Česká televize)

Profesorka Brodská původně vystudovala hudební vědu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a posléze taneční teorii na Divadelní fakultě Akademie múzických umění. Nejprve sama tančila, u Milči Mayerové a Lídy Myšákové, ale pro klasický balet neměla dispozice, a tak se stal její láskou jako předmět výzkumu. Specializovala se na dějiny divadelního tance osmnáctého a devatenáctého století v českých zemích, ale její znalosti zasahují daleko do celoevropského kontextu. Položila velké základy taneční historiografie v Čechách, předchozí práce měly průkopnický charakter, ale až v jejím díle získaly moderní vědecký rozměr a systém. Tanci a povědomí o něm možná pomohl i její osobní život. Širší veřejnosti je totiž známá jako první manželka herce Vlastimila Brodského, a osobní vzpomínky, které zajímají média, mohou přitáhnout trochu pozornosti i tanečnímu oboru. Práci se věnovala naplno celý život, už se znovu neprovdala.

Je autorkou mnoha skript, která dodnes provázejí studenty na cestě historií – Romantický balet, Dějiny ruského baletu, Vybrané kapitoly z dějin tance, Les Ballets Russes. Mnohé z nich jsou poměrně útlými spisky, které zvládne rychle přečíst každý zájemce o svět tance a baletu (a měl by to udělat, pokud je jeho pravým milovníkem). Svět tance a baletu je také populárnější publikace, již Bíba Brodská napsala spolu s kritikem a libretistou Vladimírem Vašutem, který bohužel letos v březnu zemřel. Čtenáři v ní najdou libreta a obsahy známých i méně známých baletů z celé historie.

Publikace přinášejí přesně to, co mají, tedy nepřeberný výčet dat a faktů. Tanečníci nebo teoretici, kteří profesorku Brodskou zažili ještě jako přednášející na pravidelných hodinách, však vzpomínají především na to, jak dokázala svůj výklad okořenit podrobnostmi ze života tanečníků a společnosti té doby, dodat kontext, který byl poučný i zábavný, a tak pro své studenty učinit hodiny nezapomenutelnými, a stejně tak i probíranou látku.

Bíba Brodská byla před pěti lety hostem Marka Ebena v pořadu Na Plovárně – záznam si můžete pustit na stránkách České televize zde a dostupný je dnes i dokument, který o ní Česká televize natočila v roce 2014. K narozeninám srdečně gratulujeme!


Slovenský taneční svět opustil v devadesáti letech 22. července 2017 choreograf, režisér a folklorista, profesor Štefan Nosáľ. Více než padesát let od svého nástupu v roce 1959 vedl jeden z nejvýznamnějších souborů folklorního tance, slovenskou Lúčnici. Pocházel z Banské Bystrice, vystudoval choreografii na bratislavské Vysoké škole múzických umění, kde pak od roku 1968 působil jako pedagog a pak plných dvacet let jako vedoucí Katedry taneční tvorby, kde se zasadil o vytvoření samostatné Taneční fakulty (což se mimochodem v Praze na akademii nikdy stoprocentně nepovedlo). Jeho publikace Choreografia ľudového tanca se stala základními skripty pro odborné školy v Československu. Byl autorem i dalších odborných publikací (Na ceste k súčasnej choreografii, Chore, Môj život Lúčnica a dalších). Pochopitelně byl činný i v odborných organizacích, na festivalech a soutěžích. Profesorský titul mu byl udělen v roce 1982.

Štefan Nosáľ (zdroj Lúčnica)
  1. 1
  2. 2
  3. 3

Související články


Napsat komentář