Unikátní operní maraton v Česku je za dveřmi

Ač středem zájmu o to, co nejzajímavějšího se u nás v opeře děje, bývá zvláště v posledních letech zdaleka ne vždy Praha, hned počátek příštího roku přinese zásadní výjimku: především Stavovské, ale také další scény Národního divadla a rovněž České muzeum hudby se v lednu stanou místy, která si pozornost zaslouží a vlastně už ji předem také mají zajištěnu. Důvod? Nemálo nejen operních fanoušků, ale pochopitelně i kumštýřů jej zná: už jedenáctý ročník Festivalu hudebního divadla Opera 2013. Festivalu, který přinejmenším nikde v Evropě nemá obdoby a který je naším unikátem. Od 3. ledna do 3. února se v Praze postupně vystřídají operní soubory všech kamenných divadel u nás a také hned několik uměleckých uskupení existujících mimo zdi operních domů, aby předvedly to nejlepší ze svého repertoáru. Celkem je tak na programu nejnovějšího festivalového ročníku čtrnáct inscenací, doprovodné akce v to nepočítaje. Teď, pouhé dva týdny před zahájením festivalu Opera 2013, je tedy nejvyšší čas na rozhovor s jeho ředitelkou Lenkou Šaldovou.
Jak vznikla letošní nabídka festivalu Opera? Víceméně z toho, co jednotlivá divadla nabídla nebo byl výběr titulů především na pořadatelích?

Festival sice pořádá Jednota hudebního divadla, ale jsme v podstatě hlavně koordinátorem. A tak je zcela na operních souborech, s čím se rozhodnou vystoupit – co považují za podstatné, obzvlášť povedené, prostě čím se chtějí chlubit. Nakonec z toho vždycky vyjde pestrý program: tituly známé i neznámé, díla vzniklá před staletími i úplné novinky. A je to tak i letos: od Glucka přes Verdiho až po Hanzlíka, Zouhara, Štědroně, Kyase, Franze.

Ke konkrétním představením: o která z nich je zatím největší zájem? A které se nejvíc těšíte vy osobně?

Největší zájem bývá o světové tituly u nás běžně nehrané: tentokrát by to tedy měli být opavští Bizetovi Lovci perel či ostravská Catalaniho La Wally. Předpokládám, že v případě La Wally by mohlo třeba hrát roli i to, že si ostravský soubor udělal v posledních dobách velmi dobré jméno, ať už představeními na festivalu Opera (Její pastorkyňa, Řecké pašije, Werther), nebo v rámci Pražského jara (Cardillac a Život prostopášníka). Ale doufám, že plno zas bude i na tituly běžnější, jako jsou Lucia di Lammermoor, Nabucco, Rigoletto či Čarostřelec. Atmosféra festivalových představení je podle mě totiž jedinečná – a i když diváci titul znají, mají tu šanci poslechnout si jiné interprety i vidět a slyšet jiný náhled na dílo. A osobně se moc těším i na projekty malých souborů: Ensemble Damian či Ensemble Opera Diversa ukazují jinou tvář domácího operního divadla – a i když možná zajímá menší část publika, je podle mě taková alternativa k velkým operním domům moc důležitá.Co doprovodný program? Bude i tentokrát?

Festival by měl být příležitostí setkávat se – a to nejen při představeních. A tak si budeme povídat o tom, jaké je to dnes vést regionální divadlo s pány řediteli Martinem Otavou a Jiřím Šestákem – to 12. ledna. A chystáme také setkání s hudebním skladatelem a dirigentem Marko Ivanovićem, a to na 20. ledna, místo původně plánované besedy s Vladimírem Franzem, který je příliš pohlcen prezidentskými volbami. Krom toho před každým představením budou ve foyeru k divákům promlouvat zástupci divadel. Snad zas bude festival celkově příležitostí o opeře víc psát a diskutovat – o inscenacích, o směřováních jednotlivých divadel a českého operního divadla vůbec.

Letošní ročník se koná nezvykle brzo, hned od prvních lednových dnů. Proč?

Klíčovým partnerem festivalu je od začátku Národní divadlo, na jehož scénách se představení převážně odehrávají. A při hledání termínu se tak snažíme vycházet především z jeho možností – první ročníky se konaly v době, kdy byl operní soubor na hostování v Japonsku a tentokráte je tomu také tak. Snad to diváky neodradí a přijdou hned v prvním lednovém týdnu nejen na Lovce perel, ale také na olomouckou Lucii di Lammermoor a plzeňskou La Giocondu. Asi už všichni máme tak trochu plné zuby všech těch upoutávek, co vše můžeme výhodně zakoupit za vánoční dárky. Ale přeci jen to zkusím: co takhle darovat pod stromeček vstupenky na úvod festivalu? V titulních rolích mladé sopranistky: Lucii zpívá Olga Jelínková, Giocondu Ivana Veberová. Po jejich boku v obou případech mexický tenorista Rafael Alvarez…Docela velké debaty se v minulosti vedly o tom, zda program festivalu sestavit do dnů víceméně po sobě jdoucích, anebo jestli by mezi jednotlivými představeními neměl být větší odstup. Letošních čtrnáct večerů v jednom měsíci představuje z pohledu návštěvníků dost slušný „maraton“ – jste si jista, že to některé z potencionálních zájemců neodradí?

Minulý ročník trval pouhých osmnáct dní – a bylo skoro stále plno…

Když už jsme u hlasu diváků: zaslechl jsem i nejednou povzdech nad tím, proč se festival Opera nekoná každý rok…

Buďme realističtí – myslím, že to není v silách ani organizátorů, ani divadel, ani těch, kdo festival financují. Jakkoli jsme finančně velmi úsporní.

S jakým rozpočtem tedy letos pracujete?

Rozpočet se už několik let pohybuje kolem dvou a půl milionu. Číslo je to neuvěřitelně malé díky tomu, že jednotlivá divadla vstupují do festivalu jako partneři – nepokrýváme jim ani veškeré náklady na představení.

Počítáte i letos s festivalovými cenami? Takzvanými Libuškami? Pokud ano, kdy budou předávány? V programovém letáku jsem to neobjevil….

Libušky budou, již tradičně o nich rozhodnou kritikové, diváci, porota emeritních sólistů a ředitelka. A předávat se budou na jevištích oceněných souborů – ukazuje se to jako nejlepší varianta: soubory se pochlubí před svými domácími diváky a hlavně politiky. To je také jeden z cílů festivalu od prvopočátku, tedy už dvacet (!) let: aby si zřizovatelé uvědomili, že se v jejich divadlech děje něco ocenění, a tudíž podpory hodného.

Povězte prosím ještě závěrem: co je na organizaci festivalu z vašeho pohledu nejobtížnější – pochopitelně kromě sehnání financí – a co je naopak tou pověstnou třešničkou na dortu?

Připravujeme festival ve dvou, připočtu-li grafika Roberta Rytinu, tak ve třech – a já i má produkční Michaela Syrová přitom naplno pracujeme ve svých zaměstnáních, festival je vlastně taková volnočasová aktivita… Je to rok od roku těžší – a obávám se, že do budoucna už opravdu nezvladatelné. Ale je pravda, že si říkám už dlouho, že by měl festival někdo převzít – ale když vidím ta plná hlediště, když za mnou chodí vděční diváci, když ředitelé řeknou, že pro divadla má festival pořád smysl, tak se nakonec vždycky otřepu a začnu chystat další ročník…

Díky za vaše odpovědi, ať i při om nejnovějším ročníku máte plno!

Festival hudebního divadla Opera 2013 – hlavní program:

Čtvrtek 3. ledna 2013,19.00, Stavovské divadlo
Moravské divadlo Olomouc
Gaetano Donizetti:
Lucia di Lammermoor
Dirigent Miloslav Oswald, režie Martin Otava

Pátek 4. ledna 2013, 19.00, Stavovské divadlo
Slezské divadlo Opava
Georges Bizet:
Lovci perel
Dirigent Damiano Binetti, režie Zdeněk Černín

Neděle 6. ledna 2013, 19.00, Stavovské divadlo 
Divadlo J.K.Tyla Plzeň
Amilcare Ponchielli:
La Gioconda
Dirigent Tomáš Brauner, režie Oldřich Kříž

Čtvrtek 10. ledna 2013, 19.00, Státní opera
Národní divadlo Praha
Vladimír Franz:
Válka s mloky
Dirigent Marko Ivanović, režie David Drábek

Sobota 12. ledna 2013, 19.00, Stavovské divadlo
Divadlo F.X.Šaldy Liberec
Carl Maria von Weber
Čarostřelec
Dirigent František Babický, režie Werner Pichler

Neděle 13. ledna 2013, 15.00 a 19.00, Divadlo Kolowrat
Ensemble Damian
Tomáš Hanzlík:
Voda a vzduch
Režie Tomáš Hanzlík

Pondělí 14. ledna 2013, 19.00, Národní divadlo
Národní divadlo moravskoslezské Ostrava
Alfredo Catalani:
La Wally
Dirigent Robert Jindra, režie Václav Klemens

Úterý 15. ledna 2013, 19.00, Stavovské divadlo
Severočeské divadlo Ústí nad Labem
Giuseppe Verdi:
Nabucco
Dirigent: Milan Kaňák, režie Martin Dubovic 

Neděle 20. ledna 2013, 19.00, Národní divadlo
Jihočeské divadlo České Budějovice
Giuseppe Verdi:
Rigoletto
Dirigent Martin De Rose, režie Jana Kališová

Pondělí 21. ledna 2013, 19.00, České muzeum hudby
Národní divadlo Brno
Tomáš Hanzlík – Vít Zouhar:
La Dafne
Dirigent Ondrej Olos, režie Rocc

Sobota 26. ledna 2013, 19.00, Divadlo Kolowrat
VCHOD (Výzkumné centrum hudebního / operního divadla)
Gioachino Rossini:
Příležitost dělá zloděje
Dirigentka Ema Mikešková, režie Tomáš Studený

Neděle 27. ledna 2013, 15.00 a 19.00, Divadlo Kolowrat
Ensemble Opera Diversa
Miloš Štědroň:
Palackého truchlivý konec
Pavel Drábek, Ondřej Kyas: 
Mluvící dobytek

Pondělí 28. ledna 2013, 19.00, Nová scéna
NOS (Nezávislé operní studio)
Bohuslav Martinů:
Divadlo za bránou
Dirigent Valentina Shukina, režie Radim Vizváry

Neděle 3. února 2013, 19.00, Stavovské divadlo
Národní divadlo Praha
Christoph Willibald Gluck:
Orfeus a Eurydika
Dirigent Jan Latham-Koenig / Zbyněk Müller, režie Hartmut Schörghofer

www.festival-opera.cz

Ptal se Vít Dvořák
Foto Daniel Jäger (La Wally), Jiří Doležel (Lucia di Lammermoor), Jan Mudra (Divadlo za bránou)