Václav Kuneš: Zatím stále vítězí týmový duch a odhodlání

Soubor 420PEOPLE nezahálí ani v čase druhé vlny koronavirové pandemie. Natáčí taneční filmy a sžívá se s novým prostorem vlastního tanečního studia v Maiselově ulici. O plánech do budoucna a o tom, co současná situace bere i nabízí, jsme si psali s šéfem souboru, choreografem Václavem Kunešem.

Na sociálních sítích vidíme, že 420PEOPLE pracují v současnosti na tanečním filmu. ORĪGĪ je zvláštní název, co znamená?
Znamená to „původ, počátek“. Nevím proč, ale rád hledám názvy v těchto „mrtvých“ nebo umělých jazycích jako třeba esperanto. Zajímá mě původ slova, význam a vývoj toho kterého slova.

Můžeme čtenářům něco naznačit o jeho obsahu?
Je to přibližně 8–9minutový film. Ve studiu v podzemí, pomyslně daleko od všech strastí nynější doby, se náhodou potkají 3 ženy. Karatistka, baletka a holka na podpatcích. Chodí si tam trénovat, tancovat, pracovat na sobě, odreagovat se, prostě vypnout. Do teď si tam chodila každá zvlášť. Někde se ale stala chyba v rozvrhu, tentokrát se tam sejdou v téměř stejný čas. Ani jedna s tím nepočítala. Jsou to 3 osobnosti, každá jiná. Co je spojuje, v čem je jejich síla?

Námět vychází z EU projektu CLASH, respektive z jeho celého názvu: CLASH! – When Classic and Contemporary Dance Collide and New Forms Emerge. Jedna část projektu je vytvořit choreografii na tohle „clash“ téma, na téma kolize. Kolize má v sobě ze zásady energii a já rád s energií pracuji.

Mám teď takové období, kde mě inspirují schopnosti lidského těla, původ lidskosti, adaptace, evoluce (což je shodou okolností název celovečerního představení vytvořeného pro Ballett Rossa v Halle, jehož premiéra je přesunutá na duben 2021).

Co je projekt CLASH, jaké jsou jeho formy a přesahy? Co přináší tvorbě 420PEOPLE?
Tento projekt letos po 3 letech končí. Původní záměr, cestovat po Evropě se společným představením se letos na jaře radikálně změnil. Ale to společné představení byla jen třešnička na dortu. Proběhlo bezpočet workshopů a seminářů. Jedním z motivů je například snaha o zmapování připravenosti mladých tanečníků, zejména studentů na současnou taneční kariéru. Jak ideálně připravit studenty na ten žánrový rozptyl, který je s největší pravděpodobností čeká poté, co opustí relativně bezpečnou a více než často uzavřenou bublinu školy? Existuje něco jako jedna univerzální „metodika“ na jejich přípravu? S tím souvisí i adaptabilita diváka na různé taneční styly a žánry. Vycházíme z předpokladu, že diváka nezajímá, jak se co jmenuje. Přiznávám ale, že já se snažím jedině o to, aby se u nás tomu, co děláme my, již neříkalo scénický tanec, ale současný tanec. Takže velká část projektu CLASH je i na téma „práce s divákem“. To je vklad 420PEOPLE, náš úkol jako jednoho z partnerů projektu.

Nepopulární, leč logická otázka musí zaznít – z čeho nyní žije soubor, když nemůže hrát pro publikum?
My jsme si někdy koncem jara řekli, že bude dobré mít na podzim plán B. Samozřejmě že ještě v září jsme doufali, že všechno bude ok. Ale také jsme v té době využili všech dostupných možností a naplánovali si v podstatě 3 taneční filmy. Již zmíněné ORĪGĪ, dále film Through Glass Sylvy Šafkové a film Ohně stroje s Chantal Poullain, kde za kamerou bude Jaroslav Brabec. Spolu jsme již delší dobu plánovali něco spáchat, takže to přišlo ve správný čas. Příprava filmů nás a naše tanečníky relativně dost zaměstná. Přiznávám, že bohužel ne všechny, ale vše vznikalo v dost hektické době, kdy někteří už měli jiné závazky.

Celá tahle situace se může brát prostě jako dost blbá. A je blbá. Na druhou stranu nás to tlačí i mimo komfortní zónu. A dokud bereme to tlačení jako plusové, inspirativní a jako možnost dělat to, co umíme, jen v jiném kontextu, tak je to šance, jak zkusit nové věci.

V širším kontextu, než o čem mluvím právě teď, je ale zároveň celá situace kolem pandemie, která je velmi neuchopitelná a málokdo si umí představit a domyslet všechny následky, které to přináší a přinášet bude. Jedna věc je plánování jako reakce na jasná opatření, druhá věc je, jak to bude „potom“. Je důležité mít na paměti ekonomickou situaci miliónů lidí, jejich okamžité a mnohdy již kritické potřeby právě teď.

Když připravujeme další věci a způsoby, jak být divákovi blíž, a primárně se snažíme vymyslet, jak dokážeme „pomáhat“ tím, co děláme nejlépe, tak se občas neubráním černým myšlenkám, jestli a koho to vlastně zajímá. Zatím ale stále vítězí týmový duch a odhodlání. Ta týmová podpora a spolupráce je právě v těchto momentech klíčová.

Zkoušíte ve studiu v Maiselově ulici, pochopila jsem, že je to nové taneční studio a že za ním stojí právě 420PEOPLE. Můžeš představit i tento prostor?
To je naše velká radost a novinka. Po téměř třinácti letech budeme mít svůj vlastní prostor, asi to nazveme jednoduše Studio Maiselovka. Primárně to bude prostor pro naše zkoušení. Zároveň plánujeme i každodenní lekce pro veřejnost, ale i pro profesionály, víkendové a jiné specifické workshopy a vůbec vše, co se točí kolem těla.

Slavnostní otevření jsme už mnohokrát museli odložit, uvidíme, jaká bude situace a možná se to konečně v lednu povede. Na druhou stranu to zase není až taková priorita. Myslím, že si díky neotevření budeme moct ten prostor zažít sami a v klidu, což má také své plusy.

Budeme konečně pracovat v „normálních“ hodinách, nebudeme odkázáni na vytíženost míst, kde jsme vždy byli jako hosté. Takže bych rád moc poděkoval všem těm místům, kde jsme celé ty roky fungovali, bez nich bychom totiž určitě nebyli. Hlavně pak Nové scéně ND, tam jsme měli dveře otevřené a za to budu vždy velmi vděčný.

V plánu máme ale i další aktivity, které ten náš současný tanec jako takový snad posunou dále do širšího povědomí. To je ve zkratce náš mission statement.

Také jsme téměř před spuštěním HitHit kampaně. Tímto se tedy obracím na všechny příznivce tance a pohybu: až to vypukne, a pokud tedy jen trochu můžete, budeme rádi za každou vaši pomoc. Odměny budou stát za to!

Kdyby nebyla koronavirová krize, co by teď 420PEOPLE dělali? Byla by v procesu nějaká další premiéra?
Tak především bychom relativně dost reprízovali, těšili jsme se na každé představení v La Fabrice. V létě ale proběhla první část příprav na premiéru v lednu 2021. Já jsem někdy ke konci jara věděl, že se mi nepodaří dodržet termín premiéry na září, tak jako tomu bylo poslední dva roky. Zkoušet jsme ale začali a jako první výstup z toho je právě ten plánovaný film Ohně stroje. Jsou to velmi odlišné způsoby práce, film a divadelní představení. Respektive jsme se to rozhodli tak pojmout. Tématem je ve zkratce „Konkurz na život“. To, na co se soustředíme při filmovém zpracování, je úplně odlišné od pozdější, divadelní verze. Ono to ani jinak nejde. Nechci pouze natočit materiál z divadelního představení.

A vedle již zmíněného filmu ORĪGĪ, který se teď stříhá, jsme tedy pracovali na přípravách filmu v režii a choreografii Sylvy Šafkové. Ten se bude natáčet koncem měsíce. Zároveň finišují přípravy na online festival CLASH, který začne 8. prosince a každý den bude streamován z jedné partnerské země. Potrvá šest dní a začínáme u nás. V průběhu prvního večera vypustíme i ORĪGĪ. V každém následujícím večeru se pak představí nový taneční film jiné partnerské země. Z Itálie Balletto di Roma, z Polska Polish Dance Theatre, z Portugalska Companhia de Dança de Almada a z Bulharska DERIDA Dance Centre.

Je ještě na repertoáru 420PEOPLE Fairy Queen/Královna víl inspirovaná tvým vztahem s dcerou, která vyrůstá v Japonsku? To téma je dnes ještě mnohem aktuálnější, protože daleko více lidí pandemie odloučila od jejich blízkých. Změnil se během letošního roku tvůj pohled na vztahy přes oceán, nebo máš naopak nějakou radu, jak překonávat vzdálenost a odloučení?
Královnu víl jsme na podzim minulého roku hráli naposled. Představení tak nějak přirozeně odrostlo, stejně jako má dcera. A z původního obsazení zbyla jen Zuza Herényiová (díky Zuzi!) a kluci ze Zabelov Group. Nevím, jestli mám nějakou radu na vztahy přes oceán… Vztah je živá věc, musí být! A nesouvisí to jen s „živou“ návštěvou. To, co chcete, aby zůstávalo živé, se musí neustále hledat, opečovávat, občas něco updatovat, občas něco vypustit a udělat místo pro nové zážitky. Musíte vnímat. I ty nepříjemné věci. Naučíte se tak jinak vnímat čas i vzdálenost.

Nebudou zase nějaké taneční třicetiminutovky se 420PEOPLE jako v jarní edici karantény?
Budou:) Plánovali jsme to ještě před touhle „druhou vlnou“, protože se nás na to neustále někdo ptal. Ale chceme to udělat trochu jinak. Bude to v novém kabátu, z nového studia, profi kamera. Prostě verze 2.0.

Ještě ladíme detaily, ale troufám si říct, že to spustíme 17. 11. od 10:30 na GoOut.cz. Pojedeme v týdenních intervalech. Koncept zůstává stejný. Zjistil jsem, že právě ta zdánlivá jednoduchost bylo to, co mělo obrovský dosah. Takže to se nemění. Snad jen má fyzička je zase o půl roku lepší:).

Dance first. Think later. It’s the natural order.
(Samuel Beckett)