Václav Luks a Barocco sempre giovane. Hudební skvosty v dokonalém provedení

Pardubický komorní soubor Barocco sempre giovane láká ve své abonentní řadě mimo jiné na hostující umělce zvučných jmen. K výrazným osobnostem z České republiky i ze zahraničí, s nimiž se příznivci především barokní hudby setkali v podmanivém prostoru Rytířského sálu pardubického renesančního zámku, vynikajícím rovněž skvělou akustikou, se přiřadil také Václav Luks, zakladatel a umělecký vedoucí pražského orchestru Collegium 1704 a uskupení Collegium Vocale 1704. Setkání jednoho z nejpovolanějších odborníků, zabývajících se u nás studiem a interpretací barokní hudby na nejvyšší úrovni, a umělecky vyzrálého tělesa, jehož šéf Josef Krečmer sází na uměřenou dravost mládí a soustavné zdokonalování členů souboru (což mu paradoxně nebrání Barocco sempre giovane v souladu s jeho názvem stále omlazovat), se proměnilo v intenzivní dvouhodinový posluchačský zážitek.
Václav Luks – Rytířský sál zámek Pardubice 26. 1. 2017 (foto Miloš Kolesár)

Promlouvala samozřejmě především hudba sama o sobě, nicméně s velkou pozorností naslouchali návštěvníci i úvodním slovům Václava Lukse k programu. Vřelý projev hosta dokáže vždy navodit patřičnou atmosféru, posluchač se poučí, mezi hráči a auditoriem zmizí jakákoli pomyslná zábrana. V případě Václava Lukse to vše platí dvojnásob, málokdo dovede o barokní muzice vyprávět tak poutavě jako on. Nejde přitom o dlouhé povídání – postačí pár minut. Úvody hostů mají na večerech Barocco sempre giovane již tradici a jejich účel se násobí  zvláště tehdy, ocitnou-li se v programu některé méně známé či hrané skladby.

Bylo tomu tak i tentokrát. Václav Luks s Josefem Krečmerem vybrali mimo jiné Vivaldiho Koncert d moll pro dvoje housle, smyčce a cembalo RV 514. Přesněji řečeno, výběr tohoto skvostu je třeba připsat Josefu Krečmerovi, Václav Luks přiznal, že i pro něj šlo donedávna o dílo takřka neznámé. Nejde o typického Vivaldiho, hudba působí v některých okamžicích překvapivě zadumaně, až nostalgicky, autorovo kompoziční mistrovství a jeho rozsah však dokládá s jednoznačnou přesvědčivostí. Především druhá věta skladby pak poskytuje příležitost pro skutečně brilantní houslové sólisty, jejich duet je interpretačně nesmírně náročný. Na pardubickém zámku se v tomto ohledu zaskvěly dvě mladé dámy, Iva Kramperová a Markéta Klodová, jejichž výkon vzal posluchačům dech. A Václav Luks, jenž suverénně ovládl svůj cembalový part, neváhal po doznění posledních tónů džentlmensky poodstoupit a nadšeně svým kolegyním aplaudovat.

Do nálady zimních Benátek však přítomné uvedla již úvodní skladba večera – Concerto à quatro č. 4 c moll Baldassareho Galuppiho, označovaná někdy jako předchůdce smyčcových kvartetů. Tu vybral zase Václav Luks jako dokonalou ukázku pozdního barokního hudebního mistrovství. S pardubickým souborem ji nastudoval se vší poctivostí, na jakou jsme u něj zvyklí v případě jeho vlastního tělesa. Bylo patrné, že členové Barocco sempre giovane se pod jeho vedením dotýkají vrcholů soustředěného a intonačně ukázněného, přečistého umění interpretace.

Své hráčské schopnosti pak host večera asi nejvíce prokázal při provedení Koncertu G dur pro cembalo a smyčce Jiřího Antonína Bendy. Luks je s nástrojem dokonale srostlý, využívá každého okamžiku k modelování dokonalého tónu, přičemž se vlastně ani na chvíli při hraní nezastaví. Dobře, že v programu došlo i na skladbu českého autora, vzájemné dobové propojení tvůrčích barokních géniů nemůže mít lepšího důkazu.

Po přestávce patřilo čtyřicet minut jedinému opusu. Pergolesiho Stabat mater pro soprán, alt, smyčce a basso continuo je podle Václava Lukse jedním z mála děl, která se provádějí nepřetržitě od svého vzniku, což znamená, že nikdy nezapadla ani nemusela být znovuobjevena v hudebních archivech. K pardubickému provedení přivezl Luks dvě sólistky z Collegia Vocale 1704: sopranistku Alenu Hellerovou a altistku Anetu Petrasovou. Hluboce intimní a přitom velkolepě pojaté duchovní dílo strhlo všechny přítomné k impozantním výkonům. Obě pěvkyně se nešetřily, rozsah jejich hlasových rejstříků, umožňujících dokonalé zdůraznění všech kontrastních rovin, měl na posluchače téměř hypnotizující účinek. Ukázněně a opět především ve službě vlastnímu dílu působili všichni členové domácího souboru. Lednový večer se tak pro abonenty Barocco sempre giovane stal velkým příslibem pro další pokračování jedinečné pardubické koncertní řady.


Hodnocení autora recenze: 95%

Barocco sempre giovane – jarní cyklus abonentních koncertů
Nastudování programu, cembalo: Václav Luks
Alena Hellerová (soprán)
Aneta Petrasová (alt)
Iva Kramperová (housle)
Markéta Klodová (housle)
Barocco sempre giovane
26. ledna 2017 Rytířský sál zámek Pardubice

program:
Baldassare Galuppi: Concerto à quatro č. 4 c moll
Antonio Vivaldi: Koncert d moll pro 2 housle, smyčce a cembalo RV 514
Jiří Antonín Benda: Koncert G dur pro cembalo a smyčce
= přestávka =
Giovanni Battista Pergolesi: Stabat mater pro soprán, alt, smyčce a basso continuo

www.barocco.cz

Hodnocení

Vaše hodnocení - Barocco sempre giovane -V.Luks (Pardubice 26.1.2017)

[Total: 7    Average: 5/5]

Související články


Napsat komentář