Verdiho Sicilské nešpory jako tanec smrti. Novinka Bavorské státní opery

  1. 1
  2. 2
Giuseppe Verdi: Les vêpres siciliennes – Bayerische Staatsoper Mnichov 2018 (zdroj staatsoper.de / foto © Wilfried Hösl)

Nadbytečným se jeví fixace Hélène na mrtvého bratra Frederika, představovaného bezpohlavně působícím tanečníkem, či Henriho závislost na matce, dosti odpudivě zpodobněné jako ženská nestvůra, naložená z nepochopitelných důvodů ve velkém akváriu. Naopak hlubší propracování by si zasloužilo ztvárnění vnitřního konfliktu mezi povinností (k národu) a osobním citem ke svému partnerovi u mileneckého páru.

Vedle řady hluchých míst ale překvapí zajímavá vizualizace přípravy svatby v pátém aktu, kde scéna a vhodně zvolené kostýmy účinně „dohrávají“, o čem se v opeře jedná a zpívá. Rozporuplně působí rovněž kostýmování hlavního osnovatele povstání Procidy, jenž se vrací do Palerma z exilu. Jeho pestrý kostým, který stylově vůbec nezapadá do inscenace a působí, jako by „přišel“ na jeviště z jiného operního kusu, pro někoho může působit rušivě, část diváků jej může vnímat jako výraz výjimečnosti osoby, která jej nosí.

Hudebním a scénickým šokem pro diváky byl pak asi desetiminutový balet vložený mezi čtvrtý a pátý akt opery, hudebně vycházející (asi) z původního baletu, vzápětí transformovaného do rockové a pohybové křeče cca deseti tanečníků, zpodobňující alegorii předsmrtné extáze.

Jestliže vizuální řešení inscenace bylo přijato rozpačitě, solidnost hudebního nastudování a provedení byla jednoznačným plusem recenzovaného večera. Omer Meier Wellber je izraelským dirigentem, kterému byla již svěřena řada velkých úkolů v Bayerische Staatsoper, pod jeho taktovkou hrál orchestr velmi plasticky, nekryl zpěváky, představení mělo švih a jasný hudební názor.

Poté, co americký tenorista Bryan Hymel nedozpíval o premiéře svůj přetěžký part (a od čtvrtého aktu byl zastoupen jiným pěvcem), byla hlavní tenorová partie Henriho (v italské verzi Arrigo) svěřena bohužel jen provoznímu pěvci Leonardu Caimimu. Jeho vysloveně lyrický tenor dramatickou, vysoko položenou partii zvládal za hranicí jeho hlasového oboru, navíc jako herec byl nezajímavý, bez charismatu a jeho jedinou devizou bylo, že byl mladý, štíhlé postavy a těžkou roli uzpíval.

Rovněž obsazení titulní ženské postavy Hélène prošlo postupně změnami, původně avizovanou italskou sopranistku Carmen Giannattasio v celé produkci nahradila vítězka Domingovy Operalie z roku 2014 Rachel Willis-Sørensen. Představila publiku svůj krásně vyrovnaný hlas ve všech rejstřících. Podobně jako u Caimiho její hlas ještě zcela nedozrál na tak vysloveně dramatickou partii a zatím to není výrazná osobnost na jevišti.

Tou však byl uruguayský basbaryton Erwin Schrott, který jako jediný účinkující předvedl svrchovaný pěvecký a herecký výkon, plný dramatického napětí. Mít lepšího režiséra, který by s ním ještě dopracoval detaily jeho partie, byl by jeho výkon opravdu mimořádný.

Režisérova absence práce s herci-zpěváky se nejvíce negativně projevila na rumunském barytonistovi George Peteanovi v roli Henriho otce Guy de Montforta, který pěvecky ukázal mimořádný krásný materiál a dobře vedený hlas, ale jeho jevištní počínání občas budilo úsměv obecenstva v situacích, které rozhodně komické být neměly.


Hodnocení autora recenze:

hudební nastudování a provedení – 80%
scénické provedení – 60%

 

Giuseppe Verdi:
Les vêpres siciliennes
Hudební nastudování: Omer Meir Wellber
Režie: Antú Romero Nunes
Scéna: Matthias Koch
Kostýmy: Victoria Behr
Sbormistr: Stellario Fagone
Světla: Michael Bauer
Zvukové interference: Nick & Clemens Prokop
Choreografie: Dustin Klein
Dramaturgie: Rainer Karlitschek
Bayerisches Staatsorchester
Chor der Bayerischen Staatsoper
SOL Dance Company
Nastudování: Eyal Dadon
Premiéra 11. března 2018 Nationaltheater Mnichov
(psáno z reprízy 18. 3. 2018)

Hélène – Rachel Willis-Sørensen
Ninetta – Helena Zubanovich
Henri – Leonardo Caimi
Guy de Montfort – George Petean
Procida – Erwin Schrott
Danieli – Matthew Grills
Mainfroid – Galeano Salas
Robert – Callum Thorpe
Thibaut – Long Long
Le Sire de Béthune – Alexander Milev
Le Comte de Vaudemont – Johannes Kammler

www.staatsoper.de

  1. 1
  2. 2

Hodnocení

Vaše hodnocení - Verdi: Les Vêpres siciliennes (Bayerische Staatsoper 2018)

[Celkem: 11    Průměr: 3/5]

Mohlo by vás zajímat


13
Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment
10 Comment threads
3 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
7 Comment authors

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
ladislav

Predstavenie som sledoval v priamom prenose na internete. Bol som šokovaný morbidnou,nekrofilnou réžiou Nunesa.Prečo treba nádhernú romantickú muziku a
príbeh sprzniť úchylnými nápadmi.Napr. baletnú vložku 4 ročné obdobia nahradil
Tancom smrti-podivné pohyby netvorov okolo topiaceho sa mladého migranta sprevádzané techno-rockovou hudbou.
Zo spevákov podal obdivuhodný výkon E.SCHROTT, vynikol aj najlepšou francúzskou dikciou. Najbližšie priame prenosy z Mníchova si môžete zistiť na webe staatsoper.de

isi

Souhlasím s Vaším názorem .Mnichovská opera se přímo specializuje na nekrofilní a patologické inscenace.Lituji upřímně zpěváky .Vedení divadla se usilovně snaží divákům operu znechutit již delší dobu různými podobnými inscenacemi .

vittorio

Souhlasím s pisatelem předchozího příspěvku,že režie byla velmi špatná,sleduji přímé přenosy z Mnichova na internetu.Mnichovská opera má štěstí na příšerné inscenace režijně ,např.Il Trovatore režiséra Py.Ze zpěváků byl vynikající Ervin Schrott,tenor byl vyloženě slabý,souhlasím s recenzí.

JP

Do Mnichova jezdím už hodně let poměrně často, troufnu si říct, že to je jedno z nejlepších operních divadel na světě. Špičková hudební úroveň snad vždy, po inscenační stránce také pokaždé absolutně profesionálně bezchybně zvládnuté. Nikdy jsem tam přitom neviděl představení režijně vyloženě slabé, s pomýlenou koncepcí, které by bylo propadákem. Zdůrazňuji nikdy. Například ta tolik diskutovaná Rusalka v akváriu dle mého názoru naprosto úžasný zážitek. Problém je spíš v tom, že naše publikum je značně konzervativní, nezřídka považující za vrchol operního divadla realistické, dávno překonané muzeální výtvory ve stylu Zeffirelliho nebo Schenka.

vittorio

Jezdíme s dcerou na operu do Mnichova zvláště kvůli Jonasi Kaufmannovi a Pavolu Breslikovi,ale nemůžu se považovat za konzervativní publikum už vzhledem k věku dcery.Viděla Il Trovatore v Mnichově poprvé a byla tím doslova zhnusena,pohled na pobíhajícího Kaufmanna s polštářem pod paží byl za všechny drobné.Takový divák ,který vidí tuto operu poprvé,vůbec nezjistí o čem se hraje.Pak se není čemu divit,že opera neoslovuje mladou generaci.Je zvláštní,že se výše zminovaná inscenace již neopakovala v hlavní roli s Kaufmanem.

ferdinand

Bohužel kritici znetvořených Sicilských nešpor mají pravdu, sledoval jsem část přenosu a slovo zhnusení je výstižné. Naštěstí se tento zdarma vysílaný přenos dá kdykoliv vypnout. A nevím proč by měl být problém v konzervatismu většiny českého publika, vidím v tom spíše pozitivum. Trend moderní divadelní režie je bohužel hrozný.

Lulu

Také nesouhlasím s recenzí a přikláním se k názoru přispěvatele JP. I já jsem toho názoru, že úroveň Bavorské opery je na vysoké úrovni, výkony pěvců, sboru i orchestru mnohonásobně převyšují úroveň naší operní scény.V Sicilských nešporách nejde o žádnou romantiku, ale o úklady a vraždění, což velmi dobře postihl scénárista a výtvarník.Baletní část v avantgardím rockovém pojetí představení jedině osvěžila a pro mladého diváka může být právě tím mostem k opeře nebo vážnému žánru.Naprosto nesouhlasím s kritikou rumunského pěvce Peteana.Výkony sborů a orchestru byly mimořádné.

isi

Ano,bavorská opera má vždy skvělé solisty vysoké úrovně a samozřejmě sbor i orchestr jsou perfektní .Právě proto lituji zpěváky ,že jsou nuceni zpívat v tak děsivých inscenacích .Operou dnes vládnou režiseři ,scénáristi a kostýmeři .Hudební složka je už dlouhý čas bohužel až na druhém místě .Podívejte se např.na Rusalku v LIPSKU,ubohé žínky atd. Nakonec vše je vlastně obraz našeho současného nemocného světa .Není tedy diskuze o kvalitě hudební ,ale o scénografii a konservativnosti českého diváka .

peva

Zatial som predstavenie nevidel na zivo, idem az zajtra. Ale, co som videl v internetovom prenose urcite nebolo zle. Ide o velmi temnu operu s vyvrcholenim v neludskom masakre.. inscenacia to uchopuje zaujimavo a vizualne pekne zachytava tuto atmosferu. Techno v baletnej scene, bolo pre mna pozitivnym prekvapenim uz pocas rozhlasoveho prenosu. Inteligentne a osviezujuce. Ze to mozno nie je najstrhujucejsia produkcia je mozno aj vinou diela samotneho, ktore napriek svojim kvalitam, predsa len nie je tak malo hrane bezdovodne. Keby bol sucasny svet “chory” ako Bavorska statna opera, bol by som velmi rad. Ide popri Theater an der Wien… Číst vice »

ladislav

Milý Peva, proti gustu žiaden dišputát. Ja Vám prajem príjemný umelecký zážitok.
Aj ja považujem Bavorskú štátnu operu za najlepšiu v Europe. Ale tento krát to pán režisér prestrelil. Prečo všetko treba aktualizovať. Myslím na problematiku migrantov. Určite ste si všimli, že Procida je tu šéf pašerákov ľudí na Sicílii a chlapca so záchrannou vestou.
Pre mňa opera je stále ešte peknej o hudbe čo ale vôbec nekorešpondovalo s tým čo som videl. Morbídne, nekromantské.

peva

Mily Ladislav, suhlasim hudba a dianie na javisku sa musia vhodne doplnat. To sa mozno v tento vecer nepodarilo nepodarilo na 100 percent, ale urcite nejde ani o pomylenu inscenaciu a dianie na javisku ma od vnimania hudby neodvadzalo. Osobne si nemyslim, ze by bolo v inscenacii nieco prestrelene, mozno nedotiahnute. Koncepcia “zombies”, ktore vzhladom na okolnosti, nie su schopne zit naplno a uz vobec nie milovat sa mi pacila a vychadza jednoznacne z diela, ktore je Verdiho najtemnejsou operou bez stipky nadeje.Jedine, co ma rusilo, ze masky boli od zaciatku do konca viacmenej nezmenene a po case sa opozerali.… Číst vice »

ladislav

Milý peva, dakujem za Vaše informácie.Téma migrantov je v súčasnoti veľmi závažná a aktuálna. Veľa svetových režisérov to využíva a znežíva. Nech urobia v spolupráci so skladateľmi 21.storočia novú operu, môže to byť aj rockova opera.
Ak máte záujem, vypočujte si v katalánskom rádiu priamy prenos A.Chenier z barcelonskej opery. http://www.catmusica.cat o 20 hod. S pozdravom Laco

ladislav

Vážení čitatelia, odporúčam prečítať-preložiť si článok madarského novinára,
Attilu Borossa – DIVADLO alebo NASILIE.
http://www.magyaridok.hu/kultura/szinhaz-vagy-eroszak-2926654/