(VIDEO) Pražské jaro vysílá živě z Brna koncert BCO

Zazní díla světového repertoáru (Pascal Dusapin, Olga Neuwirth, Erkki-Sven Tüür) a světová premiéra skladby Zběsilost v srdci (Wild at Heart), kterou Pražské jaro objednalo u českého skladatele Jana Ryanta Dřízala. „Název skladby mě napadl na základě nesmírně živého snu, ve kterém jsem zakoušel pocity animální posedlosti, až vytržení,“ osvětluje autor. „Celý zážitek byl ale prosycen pozitivní energií, jež mi poskytla primární náboj pro domyšlení celé kompozice. Extatický charakter a pojetí skladby coby magického rituálu jsou mými dvěma hlavními kompozičními záměry. Titul jsem si vypůjčil ze slavného filmu Davida Lynche, jehož exprese a tempo podprahově rezonuje s mou kompoziční strategií.“

Soubor Brno Contemporary Orchestra (BCO) již devět let působí na moravské scéně a má za sebou bohatou historii premiér a významných provedení. Orientuje se na náročný světový i domácí repertoár soudobé hudby, spolupracuje s vynikajícími sólisty a podílí se na operních představeních soudobých oper a různých multimediálních projektech. Na Pražském jaru vystoupí poprvé

Rakouská skladatelka Olga Neuwirth kromě hudby studovala výtvarné umění. Ve skladbě ji ovlivnil její učitel Tristan Murail, pobyt v pařížském IRCAM a zejména Luigi Nono, se kterým měla možnost se setkávat osobně. Několikrát spolupracovala též s Elfriede Jelinek, jež pro ni napsala libreto k opeře Lost Highway na motivy filmu Davida Lynche. K posledním úspěchům mezinárodně uznávané umělkyně náleží světová premiéra opery Orlando ve Vídeňské státní opeře v prosinci 2019. V díle Un posto nell’acqua (Místo ve vodě) poznáme její hudbu v její introvertně jemné podobě. Je inspirována literárním dílem Hermana Melvilla, kterého skladatelka obdivuje, spisovatelovým mysticismem, líčením přímořské krajiny a jejích barev i světel, vln a vůní, ale také zobrazením moře jako tajuplné hrozby, jak se objevuje v románech Bílá velryba či Billy Budd.

Pascal Dusapin je jedním z nejpozoruhodnějších skladatelů v současné Francii – je žákem Xenakise a obdivovatelem Varèse. Se svou hudbou soustředěnou na tvarování melodické linie si razí vlastní cestu poněkud stranou hlavního skladatelského proudu ve své zemi. Jeho dílo Quad -– In memoriam Gilles Deleuze je založeno na virtuózním houslovém partu, což z něj činí svého druhu komorní houslový koncert. Skladba byla inspirována stejnojmennou televizní hrou Samuela Becketta, která se poprvé vysílala roku 1981. V jejím tištěném vydání o tři roky později je charakterizována jako „hra pro čtyři hráče, světlo a bicí“ a pokyny k uvedení obsahují i další hudební prvky. Quad znamená čtverec, prostor, jímž postavy hry beze slov procházejí, jejich pohyb je opakování, série, která má svůj řád jako hudební kánon (Beckettův Quad je také označován jako balet). Každému herci je přidělen „leitmotiv“, jejich dráhy na jevišti jsou synchronizovány, směr pohybu je přesně určen. Skladba, vytvořená na podobném principu, je koncert s virtuózním partem houslí, a zároveň koncertem není; zachovává obrys klasické struktury, avšak současně jej ruší.

Erkki-Sven Tüür je druhý nejúspěšnější estonský skladatel. Kromě hudby má blízký vztah k architektuře a exaktním vědám – jeho skladby jsou koncipovány často s architektonicky promyšleným kompozičním plánem. BCO má na svém repertoáru jeho Oxymoron, jednu z nejhranějších skladeb pro velký instrumentální soubor od tohoto autora. Název je složenina z řeckých slov oxys (bystrý) a moros (hloupý), rétorická figura spojení zdánlivě si odporujících pojmů (hořkosladký, němý výkřik ap.). Principem skladby je tedy podobné spojení, střídání, resp. protiklad lineárního a vertikálního myšlení a dalších prvků, jejichž závažnost se v přísné konstrukci neustále přesouvá jako pohyb v čase. Erkki-Sven Tüür patří dnes spolu s Arvo Pärtem k nejvýznamějším skladatelům baltských republik. Za základ jeho hudebního myšlení je označován převod energie do zvukové podoby. „Vždy mě zajímaly protiklady – tonalita versus atonalita, pravidelné opakující se rytmy proti rytmům komplexním, klidná meditace v kontrastu k eruptivní síle,“ poznamenal Tüür ke své skladbě. Říká také, že byl „koncem století už přesycen neustálým střídáním tonality a atonality“ a pocítil „chuť na něco vydatnějšího“; začal se tedy zabývat tónovým systémem jako matematickým problémem. Svou metodu nazval „vectorial writing“, nemá však být chápána jako dogma. Oxymoron se stal jeho první skladbou, komponovanou v tomto systému.

Svým osobním vztahem k dílu Erkkiho-Svena Tüüra se netají český skladatel Jan Ryant Dřízal, který v době svých studií pobýval i v Estonsku. Pro BCO zkomponoval na objednávku Pražského jara skladbu Zběsilost v srdci (Wild at Heart).

Dirigent Pavel Šnajdr pravidelně spolupracuje se Severočeskou filharmonií Teplice a Filharmonií Hradec Králové. Byl šéfdirigentem opery Moravského divadla Olomouc a dirigentem opery Divadla J. K. Tyla v Plzni. V současné době působí v Národním divadle Brno a spolupracuje též s pražskou Státní operou jako dirigent baletních představení. V roce 2011 založil soubor BCO – Brno Contemporary Orchestra, s nímž se soustředí především na interpretaci soudobé hudby.

Se souborem BCO pravidelně spolupracuje vynikající slovenský houslista Milan Paľa, jehož doménou jsou náročné party soudobých skladeb. V tomto oboru je žádaným sólistou – premiéroval díla skladatelů jako Jean Guillou, Evgeny Irshai, František Gregor Emmert, Marián Lejava, Christophe Sirodeau, Erkki-Sven Tüür. S mnohými z nich spolupracoval již ve fázi kompozice díla.