Vrcholí přípravy na Beethovenův Hradec, letos přijedou houslisté

  1. 1
  2. 2
  3. 3
Mezinárodní interpretační soutěž Beethovenův Hradec letos slaví půlkulaté narozeniny. Pětapadesátý ročník soutěže, naplánovaný od 15. do 18. června v malebném prostředí zámku Hradec nad Moravicí ve Slezsku, je zasvěcen houslím. K rozhovoru jsme si pozvali členku mezinárodní poroty, uznávanou houslistku a pedagožku paní Alenu Mazgajovou-Čechovou a ředitele festivalu, klavíristu Jakuba Hypše.
Beethovenův Hradec – pohled do koncertního sálu zámku (zdroj Beethovenův Hradec)

 

Kolik se letos přihlásilo soutěžících a která země vede v počtu přihlášených interpretů?

JAKUB HYPŠ:
V letošním roce přijede do Hradce poměřit své interpretační umění třicet šest houslistů z dvanácti zemí světa: České republiky, Číny, Estonska, Japonska, Jižní Koreje, Maďarska, Německa, Polska, Slovenska, Spojených států amerických, Švýcarska a Lotyšska. Nejčastěji, ve čtrnácti případech, bude zastoupena Česká republika.

Myslíte, že vyšší počet účastníků soutěže zvyšuje také její pomyslnou laťku?

JAKUB HYPŠ:
Těžká otázka. Míchat kvantitu s kvalitou nelze ani v životě, natož na soutěži. Když bude sto špatných nebo deset skvělých soutěžících, co je pro výsledek lepší? Prostě záleží na dobrém jménu soutěže, kam se pak ti nejlepší budou hlásit. Myslím, že na Beethovenův Hradec už jezdí ta lepší skupina studentů.

Kdo zasedne v porotě? Kromě vás je z České republiky zastoupen Ivan Ženatý a Jiří Vodička, porota je však složena také ze zahraničních umělců…

ALENA MAZGAJOVÁ-ČECHOVÁ:
Ze zahraničních umělců přijali pozvání do mezinárodní soutěžní jury renomovaní interpreti, současně však i zkušení pedagogové Stephan Picard z berlínské Hochschule für Musik Hannse Eislera a Jarosław Pietrzak z Akademia Muzyczna im. Karola Lipińskiego ve Wrocławi. Též Ivana Ženatého můžeme dnes už vnímat jako kosmopolitu. Nejen koncertní činnost, ale zejména jeho pedagogické aktivity směřují řadu let do mimoevropských kulturních center, vždyť už pátým rokem vyučuje ve Spojených státech na Cleveland Institute of Music, kde stál u zrodu prestižní mezinárodní houslové třídy s frekventanty od Spojených států až po Koreu, Čínu a Nový Zéland. Doma je však stále v Čechách, kde má i řadu absolventů ze svých zahraničních působišť.

K festivalu patří skladatelské dílny, kde mohou nejmladší skladatelé pracovat pod vedením zkušených lektorů. Kdo tyto kurzy povede?

JAKUB HYPŠ:
S nápadem pořádat na Hradci skladatelské dílny přišel rektor Janáčkovy akademie múzických umění Ivo Medek, když se přijel podívat na koncert vítězů skladatelské soutěže pořádané každé tři roky Základní uměleckou školou Vladislava Vančury Háj ve Slezsku. Předsedkyní poroty byla jeho studentka Markéta Dvořáková a společně již dvanáct let tuto akci připravují. Přizvali k tomu řadu kolegů, třeba Jaroslava Šťastného (publikuje jako Peter Graham), Víta Zouhara, Jana Kavana a další. Během tří dnů mají mladí komponisté individuální lekce, společně improvizují, učí se pracovat s notačními programy a nově vyrobenými nástroji a také poslouchají skladatelské novinky svých lektorů, tedy zcela soudobou hudbu.

K festivalu patří několik koncertů, jedním je například vystoupení Gabriely Vermelho a Ensemble Marian. Tato všestranná interpretka byla na festival pozvána i v minulých letech. Co je důvodem jejího návratu?

JAKUB HYPŠ:
Gabriela je absolventkou Ostravské univerzity. Učaroval jí pětistrunný kvinton a dokáže na něj bravurně hrát a k tomu ještě zpívat vlastní skladby. V posledních letech již patří k lektorům Dílny, pomáhá mladým autorům při realizaci skladeb na závěrečném koncertě nazvaném Hledá se nový Beethoven a prostě si to krásné prostředí spolu se všemi moc užívá.

Další festivalový koncert se uskuteční v Českém rozhlase Ostrava, kde 14. června vystoupí několik mladých umělců: Martina Bačová, Kristina Fialová, Václav Petr či mladičký pianista Martin Chudada. V jakém programu se představí?

JAKUB HYPŠ:
Jmenované interprety spojuje vynikající umístění v soutěži. Z Martiny Bačové a Kristiny Fialové se během let staly etablované umělkyně, Václav Petr působí od roku 2014 v České filharmonii na postu koncertního mistra violoncell, Alexandr Starý se stal vyhledávaným komorním hráčem a Martin Chudada, který danou čtveřici doplňuje, zaujal i přes svůj mladý věk porotu Beethovenova Hradce 2016 svým vyzrálým a vyrovnaným výkonem.

Dramaturgie programu se vymyká běžnému konceptu. Posluchači v sále Českého rozhlasu Ostrava či u rádiových přijímačů na stanici Českého rozhlasu Vltava se mohou těšit na díla Roberta Schumanna, Arvo Pärta, György Ligetiho, Krzysztofa Pendereckého či Paula Hindemitha. Pomyslnou třešničkou na dortu bude poslední bod programu – Klavírní kvartet Es dur op. 47 Roberta Schumanna.

Zahajovací koncert Beethovenova Hradce má podtitul Jásavé tóny mládí. Kdo se na něm 15. června představí?

JAKUB HYPŠ:
Benda Quartet, složený z předních hráčů Janáčkovy filharmonie Ostrava. Od svého vzniku v roce 2012 na sebe upozornil mnoha zajímavými projekty a vystoupeními v rámci mezinárodních festivalů, například Mezinárodní hudební festival Janáčkovy Hukvaldy, Mahlerova Jihlava či Svatováclavský hudební festival. Protože si v roce 2017 připomínáme 190. výročí úmrtí Ludwiga van Beethovena, padl výběr na rané dílo tohoto génia – Smyčcový kvartet č. 1 F dur op. 18. Ve druhé polovině koncertu doplní členy kvarteta Judita Šprochová, Alžběta Falcníková, Martina Bačová a Jiří Vodička, který o den později zasedne v porotě letošního ročníku. V jednom okamžiku se tak na pódiu Velké dvorany Červeného zámku v Hradci nad Moravicí setká pět laureátů soutěže a společně provedou Smyčcový oktet Es dur op. 20 F. Mendelssohna Bartholdyho.

Soutěž Beethovenův Hradec je tříkolová. V prvním kole je povinností zahrát jednu ze sonát Johanna Sebastiana Bacha. Proč padla volba právě na Bachovy Sonáty?

ALENA MAZGAJOVÁ-ČECHOVÁ:
Sólové Sonáty Johanna Sebastiana Bacha jsou pro každého houslistu nejen kompozičním skvostem, ale též velkou výzvou v technické a interpretační rovině, a to zvláště v souvislosti s historicky poučenou interpretací. Patří k základnímu studijnímu a současně i kmenovému repertoáru každého profesionálního houslisty.

Ve druhém kole už je volba rozmanitější. Vedle Beethovenových sonát pro housle a klavír mohou interpreti sáhnout například po romancích Antonína Dvořáka či Karola Szymanowského. Narůstá také časová náročnost?

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Mohlo by vás zajímat