Vrcholí přípravy na Beethovenův Hradec, letos přijedou houslisté

Mezinárodní interpretační soutěž Beethovenův Hradec letos slaví půlkulaté narozeniny. Pětapadesátý ročník soutěže, naplánovaný od 15. do 18. června v malebném prostředí zámku Hradec nad Moravicí ve Slezsku, je zasvěcen houslím. K rozhovoru jsme si pozvali členku mezinárodní poroty, uznávanou houslistku a pedagožku paní Alenu Mazgajovou-Čechovou a ředitele festivalu, klavíristu Jakuba Hypše.
Beethovenův Hradec – pohled do koncertního sálu zámku (zdroj Beethovenův Hradec)

 

Kolik se letos přihlásilo soutěžících a která země vede v počtu přihlášených interpretů?

JAKUB HYPŠ:
V letošním roce přijede do Hradce poměřit své interpretační umění třicet šest houslistů z dvanácti zemí světa: České republiky, Číny, Estonska, Japonska, Jižní Koreje, Maďarska, Německa, Polska, Slovenska, Spojených států amerických, Švýcarska a Lotyšska. Nejčastěji, ve čtrnácti případech, bude zastoupena Česká republika.

Myslíte, že vyšší počet účastníků soutěže zvyšuje také její pomyslnou laťku?

JAKUB HYPŠ:
Těžká otázka. Míchat kvantitu s kvalitou nelze ani v životě, natož na soutěži. Když bude sto špatných nebo deset skvělých soutěžících, co je pro výsledek lepší? Prostě záleží na dobrém jménu soutěže, kam se pak ti nejlepší budou hlásit. Myslím, že na Beethovenův Hradec už jezdí ta lepší skupina studentů.

Kdo zasedne v porotě? Kromě vás je z České republiky zastoupen Ivan Ženatý a Jiří Vodička, porota je však složena také ze zahraničních umělců…

ALENA MAZGAJOVÁ-ČECHOVÁ:
Ze zahraničních umělců přijali pozvání do mezinárodní soutěžní jury renomovaní interpreti, současně však i zkušení pedagogové Stephan Picard z berlínské Hochschule für Musik Hannse Eislera a Jarosław Pietrzak z Akademia Muzyczna im. Karola Lipińskiego ve Wrocławi. Též Ivana Ženatého můžeme dnes už vnímat jako kosmopolitu. Nejen koncertní činnost, ale zejména jeho pedagogické aktivity směřují řadu let do mimoevropských kulturních center, vždyť už pátým rokem vyučuje ve Spojených státech na Cleveland Institute of Music, kde stál u zrodu prestižní mezinárodní houslové třídy s frekventanty od Spojených států až po Koreu, Čínu a Nový Zéland. Doma je však stále v Čechách, kde má i řadu absolventů ze svých zahraničních působišť.

K festivalu patří skladatelské dílny, kde mohou nejmladší skladatelé pracovat pod vedením zkušených lektorů. Kdo tyto kurzy povede?

JAKUB HYPŠ:
S nápadem pořádat na Hradci skladatelské dílny přišel rektor Janáčkovy akademie múzických umění Ivo Medek, když se přijel podívat na koncert vítězů skladatelské soutěže pořádané každé tři roky Základní uměleckou školou Vladislava Vančury Háj ve Slezsku. Předsedkyní poroty byla jeho studentka Markéta Dvořáková a společně již dvanáct let tuto akci připravují. Přizvali k tomu řadu kolegů, třeba Jaroslava Šťastného (publikuje jako Peter Graham), Víta Zouhara, Jana Kavana a další. Během tří dnů mají mladí komponisté individuální lekce, společně improvizují, učí se pracovat s notačními programy a nově vyrobenými nástroji a také poslouchají skladatelské novinky svých lektorů, tedy zcela soudobou hudbu.

K festivalu patří několik koncertů, jedním je například vystoupení Gabriely Vermelho a Ensemble Marian. Tato všestranná interpretka byla na festival pozvána i v minulých letech. Co je důvodem jejího návratu?

JAKUB HYPŠ:
Gabriela je absolventkou Ostravské univerzity. Učaroval jí pětistrunný kvinton a dokáže na něj bravurně hrát a k tomu ještě zpívat vlastní skladby. V posledních letech již patří k lektorům Dílny, pomáhá mladým autorům při realizaci skladeb na závěrečném koncertě nazvaném Hledá se nový Beethoven a prostě si to krásné prostředí spolu se všemi moc užívá.

Další festivalový koncert se uskuteční v Českém rozhlase Ostrava, kde 14. června vystoupí několik mladých umělců: Martina Bačová, Kristina Fialová, Václav Petr či mladičký pianista Martin Chudada. V jakém programu se představí?

JAKUB HYPŠ:
Jmenované interprety spojuje vynikající umístění v soutěži. Z Martiny Bačové a Kristiny Fialové se během let staly etablované umělkyně, Václav Petr působí od roku 2014 v České filharmonii na postu koncertního mistra violoncell, Alexandr Starý se stal vyhledávaným komorním hráčem a Martin Chudada, který danou čtveřici doplňuje, zaujal i přes svůj mladý věk porotu Beethovenova Hradce 2016 svým vyzrálým a vyrovnaným výkonem.

Dramaturgie programu se vymyká běžnému konceptu. Posluchači v sále Českého rozhlasu Ostrava či u rádiových přijímačů na stanici Českého rozhlasu Vltava se mohou těšit na díla Roberta Schumanna, Arvo Pärta, György Ligetiho, Krzysztofa Pendereckého či Paula Hindemitha. Pomyslnou třešničkou na dortu bude poslední bod programu – Klavírní kvartet Es dur op. 47 Roberta Schumanna.

Zahajovací koncert Beethovenova Hradce má podtitul Jásavé tóny mládí. Kdo se na něm 15. června představí?

JAKUB HYPŠ:
Benda Quartet, složený z předních hráčů Janáčkovy filharmonie Ostrava. Od svého vzniku v roce 2012 na sebe upozornil mnoha zajímavými projekty a vystoupeními v rámci mezinárodních festivalů, například Mezinárodní hudební festival Janáčkovy Hukvaldy, Mahlerova Jihlava či Svatováclavský hudební festival. Protože si v roce 2017 připomínáme 190. výročí úmrtí Ludwiga van Beethovena, padl výběr na rané dílo tohoto génia – Smyčcový kvartet č. 1 F dur op. 18. Ve druhé polovině koncertu doplní členy kvarteta Judita Šprochová, Alžběta Falcníková, Martina Bačová a Jiří Vodička, který o den později zasedne v porotě letošního ročníku. V jednom okamžiku se tak na pódiu Velké dvorany Červeného zámku v Hradci nad Moravicí setká pět laureátů soutěže a společně provedou Smyčcový oktet Es dur op. 20 F. Mendelssohna Bartholdyho.

Soutěž Beethovenův Hradec je tříkolová. V prvním kole je povinností zahrát jednu ze sonát Johanna Sebastiana Bacha. Proč padla volba právě na Bachovy Sonáty?

ALENA MAZGAJOVÁ-ČECHOVÁ:
Sólové Sonáty Johanna Sebastiana Bacha jsou pro každého houslistu nejen kompozičním skvostem, ale též velkou výzvou v technické a interpretační rovině, a to zvláště v souvislosti s historicky poučenou interpretací. Patří k základnímu studijnímu a současně i kmenovému repertoáru každého profesionálního houslisty.

Ve druhém kole už je volba rozmanitější. Vedle Beethovenových sonát pro housle a klavír mohou interpreti sáhnout například po romancích Antonína Dvořáka či Karola Szymanowského. Narůstá také časová náročnost?

ALENA MAZGAJOVÁ-ČECHOVÁ:
Pochopitelně, kromě vámi uvedených skladeb musí soutěžící ještě nastudovat virtuózně stylizované dílo; celková doba druhého kola je limitována pětačtyřiceti minutami.

Kdo se probojuje do třetího kola, musí zpaměti zahrát koncert pro housle dle vlastního výběru. Jak bude vyřešen orchestrální part a jaká díla myslíte, že soutěžící zvolí?

ALENA ČECHOVÁ:
Orchestrální party v houslových koncertech převezmou klavíristi, kteří se musí sólistovi stát výraznou oporou. Výběr houslových koncertů autorů devatenáctého a dvacátého století je velmi bohatý a pevně věřím, že by mohl zaznít ve třetím soutěžním kole i nádherný Koncert D dur Ludwiga van Beethovena, který by se stal zcela určitě tím nejdůstojnějším vyvrcholením soutěžního finále.

Co je pro vás během rozhodování a bodování nejtěžší?

ALENA MAZGAJOVÁ-ČECHOVÁ:
Kvalita uměleckého výkonu se opravdu jen velmi těžce poměřuje čísly. Výsledky soutěží jsou mnohdy jakousi loterií, protože matematika bodového hodnocení i většinového rozhodování má své limity. Několik zkušeností v roli porotce jsem už měla možnost získat, nicméně vždy je důležité vnímat u soutěžícího nejen technické zvládnutí skladeb, jejich interpretační ztvárnění, ale především osobnostní vklad a originalitu.

Máte nějakou radu či recept pro soutěžící?

ALENA MAZGAJOVÁ-ČECHOVÁ:
Je naprosto přirozené, že kdo se do soutěže přihlásil, doufá ve štěstěnu. Je nasnadě, že vyhrát chce každý. Mohu jen doporučit, aby od okamžiku vstupu na soutěžní pódium se nestaly ty nejvyšší ambice tou prioritní motivací, ale je naopak dobré oddat se naplno hudbě a co nejvěrněji a s nejvyšší pokorou odkrývat skrytá poselství autorů posluchačům. Nechť každý z účastníků 55. ročníku Beethovenova Hradce vstupuje do tak prestižního soutěžního klání s pozitivním vědomím, že už zvládnutím náročného soutěžního repertoáru dosáhl dílčího vítězství, a pokud přece jen nedosáhne na ta ocenění nejvyšší, ať nepropadá skepsi a nadále pokračuje v získávání cenných zkušeností i v měření sil se svými věkovými vrstevníky v dalších soutěžních zápoleních.

Vedle finanční částky obnáší první tři místa také speciální ceny festivalu. Jaké jsou?

JAKUB HYPŠ:
Těší nás, že můžeme soutěžícím nabídnout vedle hlavních cen i zajímavé ceny mimořádné. Kromě finančních odměn, které do soutěže věnovaly Matice slezská a město Hradec nad Moravicí, na laureáty čeká nové urtextové vydání Houslového koncertu a moll op. 53 Antonína Dvořáka vydané hudebním nakladatelstvím Bärenreiter Praha. Výraznou pomocí mladým začínajícím interpretům je cena Umělecké agentury Presto nabízející vítězi možnost pořízení nahrávky v Českém rozhlase Ostrava. Velkou příležitostí pro vítěze je možnost vystoupení s Janáčkovou filharmonií Ostrava v koncertní sezoně 2018/2019.

18. června se festival a soutěž na rok uzamkne. Radost z vítězství je závěrečným koncertem těch, kteří se prokážou jako nejlepší a zvítězí. Vzpomínáte někdy nostalgicky na vaše zážitky ze soutěží?

ALENA MAZGAJOVÁ-ČECHOVÁ:
Absolvovala jsem několik soutěží u nás i v zahraničí a vždy to byla doba náročné přípravy, soustředěného studia a zejména cenných zkušeností. Každá hudební soutěž měla svoji osobitou atmosféru. S radostí i určitou nostalgií vzpomínám hlavně na mezinárodní rozhlasovou soutěž Concertino Praga a také na Soutěž „O evropskou hudební cenu“ v Lucemburku.

Děkuji vám oběma za rozhovor.

 

VIZITKY
Alena Mazgajová-Čechová (*1977) je absolventkou Janáčkovy konzervatoře v Ostravě, bakalářského stupně na Akademii múzických umění v Praze (profesorka Nora Grumlíková), magisterského studia na Hochschule für Musik „Carl Maria von Weber“ v Drážďanech (profesor Ivan Ženatý) a Mistrovské třídy na téže hudební škole.  V roce 2010 úspěšně zakončila doktorandské studium na Vysoké škole múzických umení v Bratislavě (Jozef Kopelman).

Výrazných soutěžních úspěchů dosahuje Alena Čechová již od svých deseti let, kdy se stala laureátkou ve dvou ročnících mezinárodní Kocianovy houslové soutěže. Následují prvenství v mezinárodní houslové soutěži Akademie Louise Spohra ve Freiburgu, Diplom Evropské hudební akademie v Bonnu, dva laureátské tituly a absolutní vítězství z mezinárodní rozhlasové soutěže „Concertino Praga“ i laureátství v mezinárodní soutěži „O evropskou hudební cenu“ v Luxemburgu. Po concertinovském triumfu následují úspěšná vystoupení sólová i v rámci sourozeneckého dua s Petrem na prestižních hudebních festivalech v Evropě i zámoří – Pražské jaro, Janáčkův máj, Europäische Musikwochen Passau, Le Festival International du Domaine Forget v Kanadě. Jsou také nositeli Ceny Nadace Leoše Janáčka a Nadace Bohuslava Martinů.

Alena Čechová pedagogicky působila na Konzervatoři v Brně (2002 – 2009) a od roku 2007 vyučuje na Fakultě umění Ostravské univerzity v Ostravě.


Jakub Hypš (*1979) začal hrát na klavír na Základní umělecké škole v rodném Humpolci, když mu bylo sedm let. V letech 1994 – 2000 pokračoval ve svých studiích na pardubické konzervatoři u Josefa Picka. V roce 2005 absolvoval s vyznamenáním na Fakultě umění Ostravské univerzity ve třídě profesora Rudolfa Bernatíka.

Během studia se stal laureátem mnoha mezinárodních klavírních soutěží. Svá studia obohatil o aktivní účast na klavírních i komorních kurzech doma i v zahraničí.

Jako sólista a komorní hráč vystupuje v České republice, Slovensku, Polsku, Švýcarsku, Holandsku, Rakousku. Debutu s orchestrem se dočkal v roce 2002, kdy jako sólista společně s Janáčkovou filharmonií Ostrava předvedl Koncert pro klavír a orchestr č. 3 c moll op. 37 L. van Beethovena. Natočil čtyři CD.

Pedagogickou činnost zahájil v roce 2005 na Fakultě umění Ostravské univerzity, kde působil do roku 2012 v pozici korepetitora. Od roku 2010 vyučuje na Základní umělecké škole Vladislava Vančury Háj ve Slezsku.

V roce 2014 se stal tajemníkem poroty, dramaturgem a organizátorem Mezinárodní interpretační soutěže a hudebního festivalu Beethovenův Hradec.

Významné koncerty v zahraničí:
Týdenní turné po Rakousku (součástí bylo vystoupení v koncertním sále Univerzity v Grazu), listopad 2001
Univerzita Katowice, Polsko 1. dubna 2004

Koncerty s orchestrem:
Ludwig van Beethoven: Koncert pro klavír a orchestr č. 3 c moll op. 37, první věta – Allegro con brio, Janáčkova filharmonie Ostrava, dirigent Jan Wincenty Hawel (Polsko), nahráno živě v koncertním sále Janáčkovy filharmonie Ostrava, Ostrava 21. listopadu 2002

Nahrané CD:
Bohuslav Martinů: Motýli a rajky, nahráno v Českém rozhlasu Ostrava, 14. 2. 2004
Bohuslav Martinů: Mikeš z hor, sbormistr: Lubomír Mátl, Pěvecké sdružení moravských učitelů (sbor), nahráno v Domě kultury města Ostravy, září 2007
Juraj Čiernik: Červená Karkulka, nahráno v Kulturním sále Sanatorií Klimkovice, duben 2009
Bohuslav Martinů: Otvírání studánek (nastudováno v anglickém jazyce), sbormistr: Jan Spisar, Vysokoškolský pěvecký sbor Ostravské univerzity, nahráno v Českém rozhlase Ostrava, červen 2011

Ocenění:
29. ročník rozhlasové soutěž ČR Concertino Praga 1994 (čestné uznání)
22. klavírní přehlídka konzervatoří ČR, Pardubice 1998 (2. kategorie – 2. cena)
Soutěž o cenu Leoše Janáčka, Brno 2001 (2. cena)
42. ročník Mezinárodní interpretační soutěže Beethovenův Hradec, Hradec nad Moravicí 2003 (2. kategorie – 2. cena), cena Nadace Bohuslava Martinů za provedení díla Motýli a rajky

www.beethovenuv-hradec.eu

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

[mc4wp_form id="339371"]

Mohlo by vás zajímat