Všude stejně! Ve Scale nebo v Ostravě! Ptali jste se sopranistky Maidy Hundeling

  1. 1
  2. 2

Milá paní Bartoníčková, posuzování, porovnávání a kritizování je velký zlozvyk! Ve většině případů se jedná o čistě osobní vjemy a pocity. Mým osobním přístupem je radost z toho, že „jsem“ vždy a všude na tom nej pódiu! Otázka, kterou kladete, nejde zodpovědět. Záleží na struktuře a přístupu politiků všech zemí světa, kteří si velmi často anebo vůbec neuvědomují, že umění – ve všech odvětvích – je součástí vzdělání či vzdělávání se, a my jsme dle našich možností jako interpreti jeho „sluhové“ či sloužící. Jsem zastáncem tradiční formy ansámblového divadla. Ekonomická politická situace na celém světě, kde se vydávají obrovské sumy na zbrojení a kdy jsou sportovci ohodnoceni „stamiliony“ a kultura dostává „na frak“, neumožňuje, aby se za těchto podmínek tvořilo a „hořelo“ pro umění! Například členové orchestru musí mít druhé či více povolání, aby přežili! Samozřejmě vnímáme rozdíly v kvalitě výkonnosti různých orchestrů. Mým krédem ale je: „Všude stejně“! Ve Scale nebo v Ostravě!!! Každý člověk by měl dávat ze sebe to nej!

Za čtenáře Opery Plus děkujeme za odpovědi.

Mnohokrát děkuji za zájem!

 

VIZITKA

Maida Hundeling (zdroj NDM)

Maida Hundeling, německá sopranistka, se narodila v tuniské Bizertě. Základy hudebního vzdělání získala u barytonisty Wernera Schürmanna. V roce 1997 se zúčastnila mistrovského pěveckého kurzu pod vedením Waltera Berryho a získala stipendium od Společnosti Richarda Wagnera v Bayreuthu. V letech 1999– 2012 pokračovala ve studiu zpěvu a interpretace u sopranistky Olivery Miljaković ve Vídni. V letech 2001– 2003 začínala v angažmá Zemského divadla v Eisenachu.

Jejím stěžejním repertoárem jsou role Wagnerovy Alžběty a Venuše (Tannhäuser), Senty (Bludný Holanďan) a Elsy z Brabantu (Lohengrin), kterou ztvárnila i v inscenaci Národního divadla moravskoslezského (2013); Straussovy Ariadny (Ariadna na Naxu), Salome, Elektry a Chrysothemis (Elektra), Verdiho Amélie (Maškarní ples) a Aidy, Pucciniho Tosky, Turandot a Giorgetty (Plášť). Představila se také jako Weberova Agáta (Čarostřelec) a Rezia (Oberon), d’Albertova Marta (Nížina), Cileova Adriana Lecouvreur, Mozartova Donna Anna (Don Giovanni), Beethovenova Leonora (Fidelio) či Offenbachova Giulietta (Hoffmannovy povídky), Čajkovského Líza (Piková dáma), Bergova Marie (Vojcek) a Brittenova Ellen Orford (Peter Grimes).

V rámci českého repertoáru ztvárnila Kateřinu v Martinů Řeckých pašijích či Janáčkovu Jenůfu (Její pastorkyňa), kterou poprvé ztělesnila v Národním divadle moravskoslezském v roce 2011, v roce 2014 v pražském Národním divadle a nyní v této roli účinkuje v Národním divadle Brno. V roli Dvořákovy Cizí kněžny (Rusalka) debutovala v Houston Grand Opera na začátku roku 2016 (inscenace festivalu v Glyndebourne).

Hostuje především na německých, rakouských, českých a slovenských jevištích: v Lipsku, Brunšviku, Wuppertalu, Řezně, Desavě, Oldenburgu, Hannoveru, Norimberku, Mannheimu, Münsteru, Freiburgu, Wiesbadenu, Lübecku či v Salcburku, Vídni, Praze, Brně, Ostravě a Bratislavě. Vystupovala ale také v koprodukci italských operních domů v Bolzanu, Modeně, Piacenze a Ferraře v roce 2010 v roli Straussovy Chrysothemis (Elektra) či v roli Verdiho Aidy v Japonsku (2005) a v Saarbrückenu (režisér Konwitschny). Jako Wagnerova Alžběta (Tannhäuser) pak v milánské La Scale (2010, dirigent Zubin Mehta, produkční tým La Fura del Baus) či jako Leonora v americké Houston Grand Opera a kanadské Edmonton Opera (2011/2012), kde posléze ztvárnila i roli Salome. V následující sezoně hostovala jako Wagnerova Senta (Bludný Holanďan) v kanadské Opéra de Montréal a v Lublani. Roli Turandot ztvárnila v americké Utah Opera v Salt Lake City (2014, produkční tým Barbe/Doucet) – a především v newyorské Metropolitní opeře (2015/2016). V posledních letech se představila na festivalech Biberach-Stuttgart, Thurn a Taxis na zámku Sankt Emmeram v Řezně, Smetanova Litomyšl, Hudba v zahradách a zámku Kroměříž i na brněnské letní scéně Opera na Špilberku či na operním festivalu v maďarském Miškovci.

Věnuje se i koncertní činnosti, kdy vystoupila například s rolí Senty ve Španělsku, na Wagner gala s Janáčkovou filharmonií Ostrava (2013), v komorním cyklu „… mezi řádky…“ v Pasově a Landshutu (Wagnerovy Wesendonck Lieder) a na přelomu let 2013/2014 s orchestrem La Verdi v Miláně (sopránové sólo v Beethovenově 9. symfonii). Ztvárnila také roli Magny Peccatrix (první soprán) v 8. symfonii Gustava Mahlera na Smetanově Litomyšli. Velké ovace sklidila jako Elektra Richarda Strausse se Slovenskou filharmonií pod vedením Juraje Valčuhy.

Nyní ji čeká nová inscenace Tosky v bratislavském Slovenském národném divadle. V březnu roku 2018 se představí jako Straussova Elektra ve Státním divadle Brunšvik, opět jako Tosca na festivalu Thurn a Taxis a také bude od srpna účinkovat v londýnské Královské opeře v inscenaci Wagnerovy Valkýry.
(zdroj www.ndm.cz)

  1. 1
  2. 2

Související články


Reakcí (8) “Všude stejně! Ve Scale nebo v Ostravě! Ptali jste se sopranistky Maidy Hundeling

  1. Já bych byl naopak na Libuši s Maidou Hundeling při jejích hlasových kvalitách velmi zvědavý. Proč by Libuši nemohla zpívat cizinka, Němka? Snad už proboha žijeme přece jen v trochu jiné době… A myslím, že ten Český Krumlov myslela trochu ironicky, za zásluhy to přece opravdu není…

  2. Zažil jsem paní Hundeling jako Elsu (dle očekávání skvostný výkon) a 2x jako Jenúfu, která byla dramatičtější a sugestivnější než bývá zvykem(s výbornou češtinou). Její výkon se skvěle disponovanou Kostelničkou Evy Urbanové za řízení Roberta Jindry patřil k tomu nejlepšímu, co v Ostravě zaznělo. Zcela jistě by stálo za to obsadit paní Hundeling třeba do role Milady, Šárky a proč ne – i Libuše.

  3. Kdykoliv jsem viděl a slyšel paní Hundeling, byl jsem nadšen. Dovedu si ji bez problémů představit jako Libuši, ale i jako Miladu, Emilii Marty, Šárku, zkrátka jakoukoliv dramatickou postavu – z českého i světového repertoáru (ostatně pro české role má doma jazykového „kouče“). Tyto role by klidně mohla zpívat v Národním divadle v Praze, ale to by se ty opery musely hrát. A že nezpívá v Praze třeba Tosku, to svědčí jen o odbornosti vedení této operní scény.

Napsat komentář