Jak to vypadá s financováním PKF? Ptali jste se Radima Otépky

Ředitel orchestru PKF – Prague Philharmonia odpovídá na otázky čtenářů Opery Plus

Radim Otépka (foto © Morris Media)

Dobrý den, jaké hlavní dramaturgické novinky chystáte pro novou sezonu? Uslyšíme PKF opět s Jiřím Bělohlávkem nebo Jakubem Hrůšou? Ať se vám i nadále daří! (Alena Jarochová)

Dobrý den, děkuji za otázku. Do nové sezony chystáme hodně zajímavých věcí, ale promiňte, je zajisté pochopitelné, že je odtajníme až při naší oficiální tiskové konferenci k sezoně. Mohu snad prozradit, že oproti letošní bude ta následující hodně pracovat s lidským hlasem.

Je naším velkým přáním soustavně a kontinuálně spolupracovat s panem Bělohlávkem a Jakubem Hrůšou. Oba znamenají pro PKF velmi mnoho a jejich odkazu si v orchestru všichni velmi váží a spolupráci s nimi si hráči velmi považují. Kdybych měl mluvit konkrétně, tak pana šéfdirigenta Jiřího Bělohlávka můžete vidět na našem abonentním koncertě v Rudolfinu 1. dubna a pana Jakuba Hrůšu na téže koncertní řadě 16. dubna.

A děkuji velmi za přání!

Dobrý den, jak se v Praze snáší tolik orchestrů? Konkurujete si s PKO? A nepletou si vás? Děkuji. (Petr Novotný)

To je složitá otázka. Každý z orchestrů se snaží najít své spektrum posluchačů a záleží na každém tělese, jakým způsobem se toho zhostí. PKO je orchestr, který má s PKF určité společné rysy. Respektuji jej, v mnohém je pro nás inspirující a poučil jsem se z jeho historie a vývoje. Fakt, že si nás někdy posluchači především v laické veřejnosti pletou, je daný podobností zkratek těchto institucí, a to byl i jeden z důvodů, proč jsme přistoupili k signifikantnímu rebrandingu značky Pražská komorní filharmonie na PKF – Prague Philharmonia, přičemž pochopitelně obchodní značka Pražská komorní filharmonie zůstává v našem vlastnictví.

Dobrý den, pane řediteli, jak to vypadá s financováním PKF? Není na čase, abyste přešli na nějaký „jistější“ model fungování? Zrovna nedávno jsem slyšela, že vaši hráči si prý sami musejí platit zdravotní a sociální pojištění – je to tak? Můžete prosím uvést, jak vychází odměňování vašich hráčů v porovnání s jinými orchestry v Praze? (M. Michálková)

Vážená paní Michálková, děkuji moc za otázku. Financování PKF je velmi složité a náročné. Naše ekonomika je založena na moderním evropském způsobu vícezdrojového financování. Naše výnosové složky rozpočtu tvoří nenárokové granty Magistrátu hlavního města Prahy (kromě čtyřletého grantu, i když i ten za určitých okolností není nárokový), Ministerstva kultury a městských pražských částí, dále výnosy z našich koncertů, prodej vstupenek, podpora donátorů a mecenášů a prodej našich služeb, především reklam. Velmi rád bych přešel na nějaký „jistější“ finanční model fungování, ale ten není! Jediná možnost spočívá ve změně právní identity na příspěvkovou organizaci, ale v Praze jsou pouze dvě instituce, které by byly tohoto schopny, a to je Ministerstvo kultury České republiky a Magistrát hlavního města Prahy, a ty tuto formu modelu odmítly, přestože jsme se o to snažili. Tendence je spíše se příspěvkových organizací zbavovat. Naši hráči nejsou zaměstnanci a mají smlouvy o takzvaném obchodním zastoupení, na jejichž základě si skutečně musí platit z těchto honorářů sociální a zdravotní pojištění. Výše těchto honorářů je samozřejmě strukturována dle postavení hráče v orchestru, nicméně je pod průměrnou hranicí umělců v jiných orchestrech. I z toho důvodu jsme se rozhodli se Správní radou PKF tyto honoráře navýšit o větší sumu, abychom dorovnali aspoň ten pražský průměr.

Před několika dny jsem četl, že váš orchestr je skoro čtvrtinu této sezony na cestách. Jak hodně náročné a na druhou stranu ekonomicky přínosné to pro vás je? A jaké zájezdy – kam a s čím – máte v tomto roce před sebou? (Karel P., Praha)

Dobrý den. Ano, to máte pravdu, orchestr bude v letošní sezoně téměř sto dní v zahraničí. Na jedné straně je to dobrá vizitka, že o orchestr je v zahraničí zájem, na druhé straně to přináší velká omezení při naší koncertní činnosti v tuzemsku.

Musíme rozlišovat turné, která konáme za účelem prezentace orchestru v zahraničí, a ta, která jsou konána za účelem finančního zisku. V každém případě je pro nás důležité, aby žádný zájezd neskončil v červených číslech. O našich koncertních aktivitách v zahraničí je možné se dozvědět na našich webových stránkách či Facebooku, ale vyzdvihl bych naše úspěšně provedené angažmá v USA či projekty v ománské Královské opeře anebo připravované turné s Dianou Damrau v Evropě, které vyvrcholí koncertem v Labské filharmonii v Hamburku.

Dobrý den, pane řediteli Otépko, co říkáte současnému počtu orchestrů v Praze? Není jejich nabídka koncertů přece jen výrazně nad poptávkou? Mám za to, že oproti jiným velikostně i kulturně srovnatelným metropolím tomu tak je… (Kaláb)

To je velmi dobrá otázka a velmi těžká odpověď na ni. Ještě, že jste se přímo nezeptal, které orchestry by bylo vhodné rovnou zrušit:-) Ale ne, vážně, bereme-li v potaz ještě existenci i divadelních orchestrů, tak vám musím dát za pravdu. Zajímavé však je, že každý z těch orchestrů si své publikum najde. Když navštěvuji koncerty pražských orchestrů, je překvapující vysoký počet posluchačů u každého z nich. To signalizuje jistou věc, a to že se rozrůstá publikum. Jsem toho mínění, že kvalita dramaturgie, interpretace, zvoleného umělce či místa je rozhodující a diváka si vždycky najde bez ohledu na to, kolik je orchestrů, navíc jsem toho názoru, že pokud nebude umělecká instituce dbát na výše uvedená fakta, tak stejně dříve nebo později dojde k určitému samočistícímu procesu na tomto trhu. Jiná situace je u příspěvkových organizací, ale to je téma na dlouhou diskusi.

Na podzim jsme váš orchestr slyšeli na janáčkovském festivalu v Brně s panem dirigentem Braunerem a byl to zážitek! O to víc nás mrzel poloprázdný sál – jak velkou návštěvnost mívají vaše koncerty v Praze a jaké rozdíly vnímáte mezi publikem v Praze a jinde, včetně zahraničního? A jaký je váš názor na dnes tolik rozšířené standing ovation? Přejeme hodně dalších úspěchů! (Bartíkovi, Brno)

Dobrý den, zdravím do Brna! Poloprázdné sály vždycky mrzí a jsou demotivující jak pro organizátory, tak především pro hudebníky. Naštěstí naše koncerty v Praze jsou téměř vyprodané a obsazenost sálů se pohybuje okolo třiaosmdesáti procent, bereme-li v potaz, že některá místa jsou takřka neprodejná. V porovnání s jinými sály v zahraničí bych řekl, že to je srovnatelné či o něco lepší. Záleží vždy na konkrétní zemi, regionu, tradici, programu či známosti sólisty či dirigenta.

Standing ovation je velmi příjemná záležitost pro vystupujícího umělce či orchestr, ale je zde velké nebezpečí, aby se tento znak uznání kvality a výkonu umělce nebo orchestru nestal pouhým klišé a společenskou manýrou, která někdy dokazuje neznalost a slabou úroveň vkusu obecenstva. V Praze toto někdy vídám a působí to dost legračně, když pár jednotlivců ihned po skončení posledního akordu anebo ještě hůře, do zvuku posledních tónů, začnou vyskakovat ze sedadel a tleskat. V zahraničí, tam naopak obecenstvo tímto projevem šetří a naopak, když ke „standing ovations“ dojde, působí to velmi přirozeně a elegantně.

Praha by potřebovala nový koncertní sál, mluví se o tom už hodně dlouho, ale faktický výsledek žádný. Nestála by za to nějaká iniciativa ředitelů a šéfdirigentů všech orchestrů v Praze? Určitě by váš společný hlas nešlo nerespektovat… Děkuji za váš názor, hodně úspěchů vám i vašemu orchestru. (Václav Fischer)

Dobrý den, ano, máte naprostou pravdu. Praze dlouhodobě chybí moderní koncertní síň, jak je známe ze zahraničí. Je s podivem, že v Praze se toto zatím nepodařilo prosadit, když se to povedlo ve Zlíně a nyní snad i v Brně, k čemuž představitelům a především posluchačům obou měst gratuluji. Vím, že v Praze vznikl před několika lety Spolek pro výstavbu nového koncertního sálu v Praze, jehož členy byli či jsou naši významní umělci (Jiří Bělohlávek, Libor Pešek, Jakub Hrůša či architekti Miroslav Maslák, Zdeněk Lukeš nebo ředitel Pražského jara Roman Bělor). Vedení Magistrátu hlavního města Prahy v čele s tehdejším primátorem Bohuslavem Svobodou vyvíjelo činnost směrem k vytipování několika lokalit k výstavbě, ale pak se celý projekt zastavil. Pokud mám správné informace, tak se v dnešní době opět objevily zprávy o obnovení těchto aktivit a uvedení v činnost tohoto Spolku.

Dobrý den, jak se vám osvědčil nový název PKF – Prague Philharmonia? I po těch několika letech je mně líto, že to není český název… A jaké zkušenosti máte s černobílým vizuálem orchestru? Ten se mně ze začátku líbil, ale brzy zevšedněl a všechno vypadá na pohled vlastně stejně… A ještě jeden dotaz: Kolik máte v současné době abonentů a jak hodně vám přibývají (nebo naopak ubývají??). Děkuji. (Jiří P.)

Dobrý den, jistě, tento názor jsem zaslechl již mnohokrát, je tady určitá nostalgie, pochopitelně….Nicméně důležité je, že si instituce zachovala svoji signifikantní obchodní značku PKF a samozřejmě máme nadále registrováno jméno Pražská komorní filharmonie, jehož jsme vlastníky. Rebranding značky je vždy nesmírně důležitou věcí a má svoje důvody. U nás bylo cílem vytvořit silné názvosloví, jednoduše rozpoznatelné pro širokou veřejnost, a posílení povědomí o PKF jako orchestru, který nehraje jen komorní hudbu. Zkušenosti s naším černobílým vizuálem jsou velmi dobré, dle ohlasů působí velmi svěže a čistě. Smyslem vizuálu je to, abyste jej ihned poznal, identifikoval jej mezi množstvím výlepů, a pokud toto vizuál splňuje, tak je to v pořádku, i když se nemusí líbit. Ale ani tady nespíme na vavřínech a přemýšlíme, kudy dál.

Pokud mám odpovědět na poslední část otázky, tak musím konstatovat, že máme naštěstí věrnou abonentní základnu. A podle našich informací, když si někdo předplatné odvolá, je to v drtivé většině z nějakých osobních, rodinných či zdravotních důvodů. To číslo osciluje někde okolo sedmi set abonentů.

Dobrý den, pane řediteli, mám ráda váš orchestr při recitálech zahraničních zpěváků v Praze. Můžete prozradit, kolik zkoušek orchestr s nimi před samotným koncertem mívá? Jak lukrativní je to pro orchestr záležitost? Jsou hráči placeni za takové koncerty zvlášť, nebo to mají ve svém platu? A se kterými zpěváky do budoucna chystáte další recitály? Děkuji předem za vaše odpovědi. (H. Kovaříková)

Dobrý den, paní Kovaříková, předně musím vyjasnit, že v drtivé většině není PKF – Prague Philharmonia pořadatelem těchto operních recitálů a jsme na tento typ koncertů najímáni agenturami.

Mohu však říci, že orchestr má zpravidla tři až čtyři zkoušky a generální zkoušku před samotným koncertem. Honoráře za tyto koncerty mají hráči zahrnuty do svých měsíčních odměn. Lukrativnost takového projektu je však relativní, záleží na tom, co tím myslíme. Pokud bychom brali finanční stránku, tak určitý výnos tady je, i když není tak velký, jak by si mnozí vzhledem k noblesnosti a nablýskanosti těchto koncertů mysleli, poněvadž jsou s takovou akcí spojeny i velké náklady, a teď tím mířím pouze na orchestr, nikoliv na organizátora celé akce, tam jsou pochopitelně ještě vyšší. Snažíme se v tom typu koncertů hledat také jiné přidané hodnoty než finanční, například umělecké – pro hudebníky je vždy zážitek setkat se na pódiu s výjimečným sólistou či sólistkou – anebo je zde potom využití marketingové.

Za čtenáře Opery Plus děkujeme za odpovědi.

Radim Otépka (foto © Morris Media)

VIZITKA
Radim Otépka (1968) nastoupil do funkce ředitele Pražské komorní filharmonie v roce 2006. Bývalý člen orchestru – hráč na kontrabas přešel na vrcholový manažerský post v orchestru v nelehké době odchodů ředitele Ilji Šmída z PKF do čela FOK a dirigenta Jiřího Bělohlávka do Londýna, k symfonickému orchestru BBC. Jmenování Radima Otépky ředitelem Pražské komorní filharmonie předcházelo jeho vítězství v konkurzu. Od založení orchestru v roce 1994 Radim Otépka působil též jako inspektor orchestru a zástupce členů orchestru Pražské komorní filharmonie v otázkách autorsko-právních. Orchestr pod jeho vedením ohlásil před nedávnem zásadní proměnu svého vizuálního stylu a také změnu názvu na  PKF – Prague Philharmonia.

www.pkf.cz

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

[mc4wp_form id="339371"]

Mohlo by vás zajímat