Vždycky jsem byl tak trochu hlasité dítě. Ptali jste se tenoristy Petra Nekorance

Frekventant Lindemannova programu newyorské Metropolitní opery a čerstvý vítěz Mezinárodní soutěže Francesca Viñase v Barceloně odpovídá na otázky čtenářů Opery Plus

Petr Nekoranec (foto © Richard Nowak)

Dobrý den, kdy vás konečně uslyšíme v nějakém regulérním představení v České republice? (Václav Karlík)

Milý pane Králíku, děkuji za dotaz. Jsem už skoro čtyři roky vázaný v operních domech jako Bavorská státní opera a teď newyorská Met, tak je trochu těžké vpasovat do mého kalendáře nějaká představení, ty jsou na čas mnohem náročnější než koncerty. Zatím nemám informace, ale věřím, že se brzy povede domluvit s některou z našich operních scén spolupráce.

Dobrý den, nechystáte nějakou spolupráci s pražským Národním divadlem? Vidíte v současném repertoáru roli, kterou byste si tady chtěl zazpívat? Držím palce do další kariéry! (Václav Š., Praha)

Milý pane Václave, vysněnou roli, kterou bych si chtěl u nás zazpívat, asi nemám. Každopádně bych se rád v Čechách představil v operách, které se u nás moc často neuvádějí, nebo se neuvádějí vůbec, jako například Le comte Ory. Jak jsem už řekl, doufám, že se naskytne příležitost spolupráce s některým operním domem, abych tak mohl vystoupit na jevišti i u nás doma.

Do jakých produkcí v rámci Met se budete mít možnost zapojit? Blahopřeji k velkému úspěchu v Barceloně. Doufám, že bude možnost si vás poslechnout též v děkanském kostele v Polné. (Petr Houška)

Vážený pane Houško, moc děkuji za blahopřání. V nejbližších dnech budeme mít setkání s vedením Met, kde bychom měli probrat mé účinkování na velké scéně. Nicméně přesné informace ještě nemám, možná budu muset čekat ještě další rok, ale byl jsem ujištěn, že Met má velký zájem na tom, abych debutoval v krásné velké roli. Ovšem na načasování debutu v té správné roli se někdy musí počkat. A já si rád počkám! V děkanském kostele v Polné možná zazpívám již letos v létě při vysvěcování nových varhan. Pokud se mi podaří uvolnit – ale já pevně věřím, že ano!

Gratuluji k vašemu vítězství v Barceloně. Zajímalo by mě, co jste zpíval, zda byla část povinná a volná. Jsem rád, že Česká republika má opět zpěváka, který je schopen stanout na nejlepších scénách světa! (František Cakl, Praha 5)

Vážený pane Cakle, i vám moc děkuji za blahopřání! Musím přiznat, že to opravdu byl velký boj, ale povedlo se. Všechno, co jsem zpíval, byl můj výběr, jen jsme museli dodržet opery a originální tóniny a jazyk. V prvním kole jsme zpíval árii Belmonta Hier soll ich dich denn sehen, v druhém kole Magische Töne z opery Královna ze Sáby a Povero Ernesto z Dona Pasquala a ve finále árii Nadira Je crois entendre encore z opery Lovci perel a árii Lindora Languir per una bella z opery Italka v Alžíru.

Dobrý den, můžete prozradit, jak jste se ke zpěvu vůbec dostal, kdo je vaším pedagogem a jaké pěvecké vzory máte, případně koho ze současných tenoristů nejvíc obdivujete? Děkuji. (VK)

Přeji krásný den. Já jsem byl vždycky tak trochu hlasité dítě a vždy mě to ke zpěvu táhlo, i když se tomu u nás v rodině nikdo nevěnoval. Nicméně díky bohatému kulturnímu životu u nás v Polné jsem se dostal k jazzu a populární hudbě a chtěl jsem se stát muzikálovým zpěvákem. To se změnilo někdy kolem mého devatenáctého roku, kdy mě moje paní učitelka Arnoštka Zemanová nasměrovala ke klasické hudbě a k opeře – a u toho jsem zůstal! Studoval jsem u paní profesorky Jarmily Chaloupkové na konzervatoři v Pardubicích a nyní spolupracuji s maestrem Antoniem Carangelem z Itálie a v USA s Danielou Soviero. Pokud jde o mé vzory, jsou to Pavarotti, Gedda, Wunderlich, Gigli, Schipa, Pertile, nebo ze současných pěvců Flórez.

Jste trémista? Jak velkou trému jste v Barceloně měl? Cítil jste nějakou nevraživost mezi soutěžícími? Ať se vám dál daří! (Bára Justová)

Milá paní Justová, jsem obrovský trémista! I když to pak při vystoupení není vidět. V Barceloně jsem měl trému trochu větší než obvykle, ale bral jsem ji jako něco, na co jsem už zvyklý. A to víte, že ze strany některých kolegů nevraživost pocítíte, ale to k soutěžím zkrátka patří.

Dobrý den, jaké příležitosti vás čekají v Met, kde teď podle toho, co se u nás ví, pracujete? Můžete něco bližšího prozradit? Děkuji a ať se daří. (Ivo Hálek)

Vážený pane Hálku, jak už jsem uvedl v jedné z předešlých odpovědí, ještě netuším, která z rolí bude mým debutem v Met, ale vím, že vedení opery má na mém debutu velký zájem. Ale musím počkat na správnou chvíli. Hlavní je teď rozšiřování repertoáru a další studium.

Co je pro vás ta největší nejúžasnější „krása“, o kterou byste nikdy v životě nechtěl přijít? Pro někoho je to divoká příroda, pro jiného je nejkrásnější láska, naděje… pro vás by to mohlo být umění – hudba, ale nemusí to tak být (pestrost lidských povah je nepostižitelná). Je to v podstatě dost intimní otázka, nedivila bych se, kdyby se vám nechtělo takhle veřejně odpovídat 🙂 Ale je to hezké téma k přemýšlení, protože odpověď se během života může měnit, jak se člověk vyvíjí. Zdravím, symbolicky z nově zrekonstruované kavárny v Rudolfinu. Je tu příjemný klid, pěkné světlo a káva hezky voní. (Veronika Vasiljevová, Jaroměř)

Milá paní Vasiljevová, samozřejmě hudbu bych nikdy nechtěl ztratit, je neoddělitelnou součástí celé mé bytosti. Ale určitě je to krásná otázka k zamyšlení. Moc zdravím!

Dobrý den, jaký další směr vaší kariéry vidíte? Ať už v tom, co máte potvrzené a zapsané v diáři, ale i v delším horizontu, který zatím vnímáte jen intuitivně? Děkuji předem za vaši odpověď a přeji mnoho dalších úspěchů! (Kristýna Z.)

Paní či slečno Kristýno, v současné době mě čeká debut v roli rybáře ve Vilému Tellovi v Mnichově. O dalších angažmá bych zatím nerad mluvit, nechci je zakřiknout. Chtěl bych ale zdůraznit, že mne čeká období, kdy si budu muset opravdu pečlivě vybírat role, protože můj hlas se stále ještě vyvíjí. Není kam spěchat, hlavně jednat s rozvahou. Nicméně prozradit mohu, že nabídky mám a moc pěkné!

Dobrý den, doslechla jsem se, že jste měl v Brně zpívat premiéru Rossiniho Oryho, ale že z toho sešlo. Uslyšíme vás v této roli aspoň později? Děkuji za odpověď. (Karla Vališová, Brno)

Dobrý den, paní Vališová. Ano, z Hraběte Oryho sešlo – kvůli tomu, že mé předzpívání do Met bylo úspěšné. Nemám zatím z Brna žádné informace, ale to asi nevylučuje, že bych si tuto roli mohl zazpívat v Brně alespoň jako host.

Za čtenáře Opery Plus děkujeme za odpovědi.

Vizitka:
Petr Nekoranec se narodil 25. února 1992 v Nových Dvorech u Polné. Zpěv začal studovat na Základní umělecké škole v Polné u Arnoštky Zemanové. Už v té době pravidelně vystupoval na koncertech pořádaných ZUŠ Polná, účinkoval s Polenským bigbandem pod vedením Jiřího Šímy a účastnil se v Polné mnohých hudebních akcí. V roce 2011 absolvoval Střední odbornou školu pedagogickou v Čáslavi, v jejímž smíšeném sboru vystupoval často i jako sólista, a začal studovat na Konzervatoři Pardubice obor klasický zpěv u Jarmily Chaloupkové. V současné době intenzivně spolupracuje s renomovaným italským operním tenoristou a pedagogem Antoniem Carangelem.

Tenorista Petr Nekoranec je jednou z nejvýraznějších postav nastupující pěvecké generace v České republice. V letech 2014–2016 byl členem Bavorské státní opery v Mnichově a jejího operního studia, kde vytvořil řadu rolí včetně titulní role v Rossiniho opeře Hrabě Ory a v Brittenově opeře Albert Herring. Za roli Alberta Herringa mu byla 28. 11. 2016 v Mnichově udělena Bavorská umělecká cena 2016. V současné době je frekventantem Lindemannova programu v newyorské Metropolitní opeře, a to jako první Čech, který byl do tohoto významného dvouletého projektu přijat.

Petr Nekoranec je laureátem prestižních evropských soutěží. V srpnu 2015 se probojoval do semifinále významné Mezinárodní pěvecké soutěže královny Sonji v Oslu. V červenci 2014 se stal ve Vídni vítězem 1. ročníku Mezinárodní pěvecké soutěže nesoucí jméno slavné bulharsko-rakouské sopranistky Ljuby Welitsch a v září 2014 obsadil druhé místo v jedné z nejnáročnějších světových pěveckých soutěží, Concours International de Chant ve francouzském městě Toulouse. Z domácích soutěží uveďme v roce 2012 IX. ročník Pěvecké soutěže Olomouc (titul absolutního vítěze a laureáta festivalu) a Mezinárodní pěveckou soutěž Antonína Dvořáka v Karlových Varech (1. cena v kategorii Píseň a 2. cena v kategorii Junior). V téže soutěži Antonína Dvořáka získal v roce 2013 druhou cenu v kategorii Junior a celou řadu dalších cen včetně ceny Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro.

V roce 2012 se v roli Vaška podílel na provedení Smetanovy Prodané nevěsty se souborem Dětská opera Praha na Nové scéně pražského Národního divadla pod taktovkou Jana Chalupeckého, v Itálii zpíval tenorové sólo v Mozartově Requiem s Coro Filarmonico Veneto a Orchestra Regionale Filarmonia Veneta (dirigent Marco Titotto) a tenorové sólo v Mozartově Korunovační mši pod vedením Františka Šterbáka. V roce 2013 ztvárnil roli Lindora v Rossiniho Italce v Alžíru na scéně Teatro nuovo di  Torino v Italii. V květnu 2015 vystoupil v rámci festivalu Pražské jaro na koncertě s názvem „Adam Plachetka uvádí mladé pěvce“. V lednu 2017 se stal absolutním vítězem Mezinárodní soutěže Francesca Viñase, konané v Gran Teatre del Liceu v Barceloně.
(Zdroj: petrnekoranec.eu)

www.petrnekoranec.eu

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

[mc4wp_form id="339371"]

Mohlo by vás zajímat