Warlikowského nejnovější trumf: Poznamenaní v Mnichově

  1. 1
  2. 2
  3. 3
Operní kukátko (100). Týden od 26. června do 2. července 2017. V dnešním vydání najdete: Schrekerova dekadentní opera Die Gezeichneten v Mnichově v režii Krzysztofa Warlikowského. Evelyn Herlitzius a její první Santuzza. Ohlášené změny obsazení v sezoně 2017/2018 ve Wiener Staatsoper. Pfitznerova raritní opera v nové německé nahrávce. Karl Muck se nevyzná ve vůních, ale v hudbě.


Schrekerova dekadentní opera Die Gezeichneten v Mnichově
Širokou škálu názorů jistě vyvolá zcela nová produkce opery Franze Schrekera Die Gezeichneten (Poznamenaní, 1918), jež vznikla na skladatelovo vlastní libreto inspirované řadou literárních a výtvarných impulsů převážně z období dekadence. Zde je třeba jmenovat především tragickou pohádku Oscara Wildea Infantčiny narozeniny, kterou Schrekerovi osobně doporučil skladatel Alexander von Zemlinsky. Zemlinsky ji pak v roce 1922 sám zhudebnil jako úspěšnou operní jednoaktovku.

Z Wildeova příběhu (i z jeho dalších próz, kdy se v operním textu výrazně objevily i odkazy na román Obraz Doriana Graye) přešly do Schrekerova příběhu, situovaného do renesanční Itálie, především fascinace ohyzdností, a kontrasty a konfrontace krásy a ošklivosti, tvorby a negace, čistoty a chtíče, sexuální frustrace a promiskuity. Poznamenaní jsou pravým a pozdním dítětem evropské dekadence, která byla již od konce devatenáctého století také napájena impulsy psychiatrických výzkumů, v čele s freudiánskou školou. Sexuální pud, jeho deviace a variantní chování i jeho potlačování a sublimace ve směru umělecké tvorby jsou hlavními tématy Schrekerovy opery o „jinakosti“ jedince, který krásu miluje, ale sám je postižen tělesnou vadou a ani sám nedokáže tvořit. Téma tvůrce a jeho vztahu k okolí je ostatně zásadní pro celou generaci dekadentních umělců.

Frank Schreker: Die Gezeichneten – Bayerische Staatsoper Mnichov 2017 (zdroj staatsoper.de / foto © Wilfried Hösl)

Není zřejmě povolanějšího režiséra v dnešní době pro takovéto téma, než je polský tvůrce Krzysztof Warlikowski. Ten podle prvních ohlasů vytvořil představení s mnoha symbolickými obrazy, s použitím filmových dotáček a projekcí (a na základě sexuálně explicitních scén je doporučená návštěvnost inscenace od šestnácti let) i s mnoha odkazy na současnou uměleckou scénu, popkulturu i variantní sexuální chování.

Dalším zásadním tématem jeho výkladu je relativizace dobra a zla. Inscenací průběžně symbolicky procházejí postavy s maskami myší. Jde o silně vizuální produkci, jež pracuje s podvědomím diváků, ze kterého se stejně jako z nitra často potemnělé scény vynořují potlačené obrazy naší mysli. Małgorzata Szczęśniak, režisérova manželka (ač ten se veřejně přihlásil k homosexualitě) a jeho častá spolupracovnice, připravila poněkud mrazivou podobu scénografie i zajímavé kostýmy, které mísí civilní oděv s pornografickými představami a zvířecími maskami.

Prvotřídní je pěvecké obsazení. V hlavní roli zkoušeného a znetvořeného Alviana přesvědčuje britský charakterní tenorista John Daszak, výborný Peter Grimes, Gustav von Aschenbach nebo Peter Quint v Brittenových operách, ale také třeba Loge a Siegfried. Ten také v mnichovské inscenaci Zemlinského opery Der Zwerg v roce 2013 zpíval titulní postavu znetvořeného trpaslíka, který se domnívá, že ho miluje jeho paní – krásná princezna. Stejně velké osobní nasazení a charisma dává roli Carlotty, krásné šlechtické malířky fascinované ošklivostí, americká sopranistka Catherine Naglestad (oba její rodiče pocházejí ze skandinávských zemí, ale narodila se již v Kalifornii).

Frank Schreker: Die Gezeichneten – Catherine Naglestad (Carlotta Nardi), John Daszak (Alviano Salvago) – Bayerische Staatsoper Mnichov 2017 (zdroj staatsoper.de / foto © Wilfried Hösl)

Třetí stranu tohoto sexuálně-psychologického trojúhelníku uzavírá skvělý britský barytonista Christopher Maltman, který v roli brutálního svůdce Hraběte Tamareho může využít své četné zkušenosti s rolí Mozartova Dona Giovanniho. I další střední party a řada menších rolí (partitura předepisuje více než pětatřicet sólových úkolů) jsou velmi kvalitně obsazeny; například Tomasz Konieczny zpívá Knížete Adorna, Alastair Miles Ludovica Nardiho a další. Dirigent Ingo Metzmacher řídí obtížnou partituru s výborným přehledem a smyslem pro strukturu a s opojným zvukem, který se výborně hodí k dekadentně smyslné látce.

Po premiéře v rámci letního mnichovského operního festivalu následují červencové reprízy ve dnech 4., 7. a 11. července 2017. Inscenace se pak vrátí do Bayerische Staatsoper až v květnu 2018 na pouhá tři představení, ale ve stejném obsazení. Tříaktová opera je rozdělena jedinou pauzou mezi prvním a druhým dějstvím. Opera Plus přinese podrobnou recenzi z reprízy 11. července 2017.

 

Evelyn Herlitzius a její první Santuzza
Jedna z nejvýznamnějších operních pěvkyň naší doby, osobitá interpretka rolí Richarda Wagnera a Richarda Strausse, přidala do svého převážně německého repertoáru, který ale také třeba v posledních letech obsahuje i party Janáčkovy Emilie Marty (k níž by měla po prázdninách přidat i Káťu Kabanovou) nebo Šostakovičovy Kateřiny Izmajlovové, novou roli italského repertoáru. Umělkyně sice zpívá také Pucciniho Turandot (například v roce 2013 v Římě), ale role románského repertoáru ztělesňuje jen ojediněle.

Evelyn Herlitzius (zdroj semperoper.de)

Tato vynikající zpívající herečka strhujícího jevištního výrazu krátce před koncem drážďanské sezony ztělesnila na scéně Semperoper svoji první Santuzzu. Na jevišti, kde v poslední sezoně zažila bouřlivé pozitivní ohlasy na svou Ortrudu a Elektru, teď žárlivou Mascagniho hrdinku poprvé zazpívala 29. června 2017. Těsně před prázdninami vstoupila do další série inscenace Sedláka kavalíra a Komediantů v oceňované režii Philippa Stölzla (vzniklé v koprodukci se salcburským festivalem v roce 2015). Veristické roli díky svým zkušenostem dokázala dát obrovské rozpětí kontrastu od srdcervoucích momentů beznaděje až k výbuchům vášně. Její modlitba vyvolala v divácích velmi silné emoce a pěvkyně díky zcela přesvědčivému hereckému pojetí dodala postavě velkou věrohodnost a uvěřitelnou emocionalitu.

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Související články


Napsat komentář