Za mikrofonem orchestr

  1. 1
  2. 2

Ještě jednou jsme měli SOČR v minulých dnech „na talíři“. V záznamu závěrečného koncertu letošního Národního festivalu Smetanova Litomyšl, který vysílal televizní kanál ČT art. Bylo to loučení s létem, jak to ostatně festival sdílel na sociální síti; kdo tam tehdy byl, vzpomněl si na teplé počasí, na plné auditorium na zámeckém nádvoří a další spousty posluchačů u velkoplošné obrazovky v Klášterních zahradách, na tamní atmosféru se středobodem v hudbě… A kdo tam tehdy nebyl, mohl se stejně tak potěšit programem sestaveným ze slavných operních sborů. Rozhlasoví symfonikové v červnu byli protagonisty populárního, ale přesto hodnotného koncertu. Český rozhlas Vltava měl odtamtud ten večer přímý přenos a nebylo to v programu stanice nic elitářského, jako ostatně ani nikdy předtím.

Velké finále: Va, Pensiero… – Ondrej Lenárd – Smetanova Litomyšl 6. 7. 2017 (zdroj Smetanova Litomyšl / foto František Renza)

To, že jsou hráči tohoto tělesa soustavně – obrazně řešeno – za mikrofonem, je pro ně běžné a pro posluchače rozhlasu skvělé. Kontakt s živě, tady a teď vytvářeným uměním nelze rovnocenně nahradit vypiplanými studiovými nahrávkami. Takže nejde ani tak o to, aby si rozhlasoví symfonikové své koncerty užili, i když i to je potřebné, protože by samozřejmě bez tohoto pocitu nehráli tak dobře. Programy jsou součástí veřejné služby Českého rozhlasu, ať už ji „konzumujete“, jak se teď začíná říkat, v sále, nebo u doma u rádia. A o to jde víc. Žádné signály, že by veřejná služba měla být u nás o orchestr ochuzena, teď slyšet nejsou, ale po Evropě se děje všelicos, ne úplně všechny veřejnoprávní rozhlasy si své orchestry chtěly ponechat, občas se takové hlasy objevily i zde, a tak je snad možné připomenout, jak dobré je pro posluchače mít rozhlasový orchestr a jak je to dobré, i když drahé, i pro rozhlas jako instituci.

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat