Za poklady Broumovska s klasickou hudbou

  1. 1
  2. 2
Úspěšný podnikatel, ale též filantrop a milovník umění Jan Školník má pro „svůj“ region slabost a jak sám říká, uznává principy společenské odpovědnosti. A tak byl před pár lety i u zrodu Agentury pro rozvoj Broumovska, mimo jiné stojící i za letním festivalem klasické hudby, nazvaným Za poklady Broumovska. Festivalem sice skromným, ale rozhodně vzbuzujícím obdiv a respekt. Festivalem přivádějícím na Broumovsko přední interprety klasické hudby k vystoupení v místních kostelích a upozorňujícím na mnohdy ne dobrý stav dotyčných památek a pomáhajícím tak těm, kteří usilují o jejich záchranu. Přes 2.800 posluchačů přijelo do Broumovského výběžku na koncerty loňského jedenáctého ročníku festivalu, kdy se na dobrovolném vstupném vybralo více než 183 tisíc korun. S Janem Školníkem teď na Opeře Plus o ročníku letošním.
Jan Školník (zdroj Za poklady Broumovska / foto Jan Schejbal)

 

Aktuálně máte za sebou letošní benefiční koncert v broumovském klášteře, kdy výtěžek ze vstupného putuje podobně jako v loňském roce na podporu festivalu. Jak jste letos s koncertem a tím, jak dopadl, spokojeni?

Jsme spokojeni. Loni jsme benefiční koncert na podporu festivalu pořádali poprvé a obávali se, zda sál, který má tři sta míst a na místní poměry s vyšším vstupným, naplníme. Podařilo se to, což nás motivovalo v této jarní tradici pokračovat i letos. Opět se povedlo sál zaplnit téměř do posledního místa, tentokrát na koncert Jaroslava Svěceného a Miloslava Klause. Je to vlastně radost, festival má prostě své publikum, které ho rádo podpoří.

Co všechno uspořádání takového benefičního koncertu obnášelo?

Oslovit možné interprety, dohodnout program a prodat sál. A milion dalších drobností, aby vše proběhlo, jak má. Letos byl jeden stres navíc – loni jsme totiž zjistili, že v našem novém sále jsou reproduktory, které při chlazení mírně hučí. Pro většinu akcí dobré, ale koncert klasické hudby to poškozuje. Trvalo to vlastně celý rok, než se povedlo sehnat prostředky, ale nyní je prostor vybaven novou nehlučnou technikou, tak věříme, že si publikum výbornou akustiku sálu užilo.

Nejen v návaznosti na úvodní otázku: Můžete prosím říci, jak je festival Za poklady Broumovska financován a co se v tomto směru změnilo za dvanáct ročníků jeho existence?

Festival vlastně vyrostl z místních zdrojů. Na začátku sdružily své prostředky místní obce a získaly díky tomuto kofinancování grant, který byl na dva roky. Posléze se organizování ujal spolek a později obecně prospěšná společnost Za poklady Broumovska. Ty k nadále poskytované podpoře obcí přidaly prostředky místních sponzorů a kraje. To bylo v první fázi. V následné jsme získali i sponzory, kteří sídlí mimo region, a snažíme se vedle jiných příjmů z veřejných zdrojů o stabilnější podporu například ministerstva kultury, od kterého letos získal festival záštitu. Nejnovější formou zajištění rozpočtu je právě benefiční koncert.

Kdo jsou vůbec vaši návštěvníci? Odkud přijíždějí, kolik jich v průběhu jednoho ročníku v posledních letech přicestuje a jaká je jejich věkové struktura?

Festival je specifický v tom, že se koná na deseti různých místech, vždy v deseti kostelích v různých obcích. Pro každou spolupořádající obec je potom festivalový koncert významnou událostí a přichází mnoho místních návštěvníků, za což jsme velmi rádi. Další významnou částí publika jsou milovníci komorní hudby z širšího okolí včetně měst jako Náchod, Trutnov či Hradec Králové. V neposlední řadě festival láká i návštěvníky regionu, kteří zde tráví dovolenou – Čechy i cizince. Věkový průměr návštěvníků je mírně vyšší než v běžné populaci, ale to myslím bývá na klasické hudbě častým jevem. My navíc pořádáme koncerty v sakrálním prostředí a festivalová atmosféra je velmi klidná, snad mohu říci hluboká nebo meditativní, a přesto je počet mladých návštěvníků na festivalu stále vyšší.

Podle čeho vybíráte místa konání koncertů? Jak velkou roli v tom hraje vaše snaha upozornit na stav kostelů a pomoci těm, kteří usilují o jejich záchranu?

Festival se koná v kostelích, převážně těch z unikátní, takzvané broumovské skupiny stavitelů Dientzenhoferových. Většina z nich potřebuje upozornit na svůj stav, ale není to hlavním atributem při výběru. Každý je totiž jinak veliký, má různé dispozice a bereme tedy v úvahu počet a sestavu účinkujících interpretů, předpokládanou návštěvnost koncertu a v neposlední řadě technický stav. Opravdu se snažíme pomoci těm, kteří usilují o jejich záchranu, vždyť například hlavní festivalový program má dobrovolné vstupné, jakousi sbírku, a ta jde ve většině právě správcům kostelů na péči o ně.

Mimochodem: Kde vidíte příčiny mnohdy nedobrého stavu dotyčných památek, toho, že vy musíte řekněme přispívat k „náhradní“ péči o ně?

Druhá polovina dvacátého století nebyla tím nejšťastnějším obdobím, které by v naší zemi vytvářelo pocit sounáležitosti a odpovědnosti. Ač unikátní, přesto venkovské kostely v periferní oblasti, navíc sudetské, nebyly středem pozornosti institucí, ani veřejnosti, která měla jiné oprávněné problémy. Jsem rád, že se časy mění a lidé si začínají uvědomovat, že péčí o svou historii a tradice vytváří předpoklady pro svou budoucnost. Jsem také rád, že správci kostelů umožňují jejich využití pro komorní hudbu a rozšiřují tak veřejnou funkci těchto objektů, což zase vede k vyšší podpoře jejich postupné obnovy.

Pojďme k letošní festivalové dramaturgii: Jaké koncerty jste naplánovali a podle jakého klíče jste vybírali jejich protagonisty a program?

  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat