Za poklady Broumovska s klasickou hudbou

Úspěšný podnikatel, ale též filantrop a milovník umění Jan Školník má pro „svůj“ region slabost a jak sám říká, uznává principy společenské odpovědnosti. A tak byl před pár lety i u zrodu Agentury pro rozvoj Broumovska, mimo jiné stojící i za letním festivalem klasické hudby, nazvaným Za poklady Broumovska. Festivalem sice skromným, ale rozhodně vzbuzujícím obdiv a respekt. Festivalem přivádějícím na Broumovsko přední interprety klasické hudby k vystoupení v místních kostelích a upozorňujícím na mnohdy ne dobrý stav dotyčných památek a pomáhajícím tak těm, kteří usilují o jejich záchranu. Přes 2.800 posluchačů přijelo do Broumovského výběžku na koncerty loňského jedenáctého ročníku festivalu, kdy se na dobrovolném vstupném vybralo více než 183 tisíc korun. S Janem Školníkem teď na Opeře Plus o ročníku letošním.
Jan Školník (zdroj Za poklady Broumovska / foto Jan Schejbal)

 

Aktuálně máte za sebou letošní benefiční koncert v broumovském klášteře, kdy výtěžek ze vstupného putuje podobně jako v loňském roce na podporu festivalu. Jak jste letos s koncertem a tím, jak dopadl, spokojeni?

Jsme spokojeni. Loni jsme benefiční koncert na podporu festivalu pořádali poprvé a obávali se, zda sál, který má tři sta míst a na místní poměry s vyšším vstupným, naplníme. Podařilo se to, což nás motivovalo v této jarní tradici pokračovat i letos. Opět se povedlo sál zaplnit téměř do posledního místa, tentokrát na koncert Jaroslava Svěceného a Miloslava Klause. Je to vlastně radost, festival má prostě své publikum, které ho rádo podpoří.

Co všechno uspořádání takového benefičního koncertu obnášelo?

Oslovit možné interprety, dohodnout program a prodat sál. A milion dalších drobností, aby vše proběhlo, jak má. Letos byl jeden stres navíc – loni jsme totiž zjistili, že v našem novém sále jsou reproduktory, které při chlazení mírně hučí. Pro většinu akcí dobré, ale koncert klasické hudby to poškozuje. Trvalo to vlastně celý rok, než se povedlo sehnat prostředky, ale nyní je prostor vybaven novou nehlučnou technikou, tak věříme, že si publikum výbornou akustiku sálu užilo.

Nejen v návaznosti na úvodní otázku: Můžete prosím říci, jak je festival Za poklady Broumovska financován a co se v tomto směru změnilo za dvanáct ročníků jeho existence?

Festival vlastně vyrostl z místních zdrojů. Na začátku sdružily své prostředky místní obce a získaly díky tomuto kofinancování grant, který byl na dva roky. Posléze se organizování ujal spolek a později obecně prospěšná společnost Za poklady Broumovska. Ty k nadále poskytované podpoře obcí přidaly prostředky místních sponzorů a kraje. To bylo v první fázi. V následné jsme získali i sponzory, kteří sídlí mimo region, a snažíme se vedle jiných příjmů z veřejných zdrojů o stabilnější podporu například ministerstva kultury, od kterého letos získal festival záštitu. Nejnovější formou zajištění rozpočtu je právě benefiční koncert.

Kdo jsou vůbec vaši návštěvníci? Odkud přijíždějí, kolik jich v průběhu jednoho ročníku v posledních letech přicestuje a jaká je jejich věkové struktura?

Festival je specifický v tom, že se koná na deseti různých místech, vždy v deseti kostelích v různých obcích. Pro každou spolupořádající obec je potom festivalový koncert významnou událostí a přichází mnoho místních návštěvníků, za což jsme velmi rádi. Další významnou částí publika jsou milovníci komorní hudby z širšího okolí včetně měst jako Náchod, Trutnov či Hradec Králové. V neposlední řadě festival láká i návštěvníky regionu, kteří zde tráví dovolenou – Čechy i cizince. Věkový průměr návštěvníků je mírně vyšší než v běžné populaci, ale to myslím bývá na klasické hudbě častým jevem. My navíc pořádáme koncerty v sakrálním prostředí a festivalová atmosféra je velmi klidná, snad mohu říci hluboká nebo meditativní, a přesto je počet mladých návštěvníků na festivalu stále vyšší.

Podle čeho vybíráte místa konání koncertů? Jak velkou roli v tom hraje vaše snaha upozornit na stav kostelů a pomoci těm, kteří usilují o jejich záchranu?

Festival se koná v kostelích, převážně těch z unikátní, takzvané broumovské skupiny stavitelů Dientzenhoferových. Většina z nich potřebuje upozornit na svůj stav, ale není to hlavním atributem při výběru. Každý je totiž jinak veliký, má různé dispozice a bereme tedy v úvahu počet a sestavu účinkujících interpretů, předpokládanou návštěvnost koncertu a v neposlední řadě technický stav. Opravdu se snažíme pomoci těm, kteří usilují o jejich záchranu, vždyť například hlavní festivalový program má dobrovolné vstupné, jakousi sbírku, a ta jde ve většině právě správcům kostelů na péči o ně.

Mimochodem: Kde vidíte příčiny mnohdy nedobrého stavu dotyčných památek, toho, že vy musíte řekněme přispívat k „náhradní“ péči o ně?

Druhá polovina dvacátého století nebyla tím nejšťastnějším obdobím, které by v naší zemi vytvářelo pocit sounáležitosti a odpovědnosti. Ač unikátní, přesto venkovské kostely v periferní oblasti, navíc sudetské, nebyly středem pozornosti institucí, ani veřejnosti, která měla jiné oprávněné problémy. Jsem rád, že se časy mění a lidé si začínají uvědomovat, že péčí o svou historii a tradice vytváří předpoklady pro svou budoucnost. Jsem také rád, že správci kostelů umožňují jejich využití pro komorní hudbu a rozšiřují tak veřejnou funkci těchto objektů, což zase vede k vyšší podpoře jejich postupné obnovy.

Pojďme k letošní festivalové dramaturgii: Jaké koncerty jste naplánovali a podle jakého klíče jste vybírali jejich protagonisty a program?

Festival Za poklady Broumovska představí na deseti koncertech poměrně pestrý repertoár a širokou škálu komorní hudby české i zahraniční provenience. Vedle osvědčených děl zazní i díla broumovských autorů, vedle špičkových interpretů se představí jako každoročně mladí vítězové mezinárodních soutěží. Když budu jmenovat chronologicky, zahajovací koncert bude patřit projektu Viléma Veverky a Ensemble 18+, následovat bude právě program sestavený z archivu broumovského kláštera v podání souboru Musica Braunensis. Z Itálie zavítá na Broumovsko duo Quintana, zaměřující se na interpretaci barokní hudby. Posluchači budou moci srovnat, jak zní arciloutna a trojřadá barokní harfa v porovnání s tou „moderní“ Kateřiny Englichové. Zhruba uprostřed festivalu je plánován koncert laureáta mezinárodní soutěže Pražské jaro. Klavírista Marek Kozák zahraje společně s Matoušem Pěruškou, čerstvým držitelem čestného uznání letošní soutěže. Jsem moc rád, že na festival zavítá i pěvecká hvězda, tentokrát to bude sopranistka Simona Houda Šaturová. Letní hornové kurzy, které jsou doprovodným programem festivalu, již tradičně zakončí zahraniční lektor – hornista Saar Berger se představí po boku svých kolegů Zuzany Rzounkové a Petra Hernycha. Tradičně uvítáme smyčcové kvarteto, tentokrát Zemlinského kvarteto se zpěvačkou Evou Garajovou. Vokální budou i poslední dva koncerty festivalu, špičkový soubor Martinů Voices pod vedením Lukáše Vasilka a Jazzová mše Karla Růžičky.

Na který z těchto ohlášených koncertů jste nejvíce pyšný? Nejvíc se těšíte?

Jako každoročně nemám favorita, ale s dojetím se těším na Jazzovou mši Karla Růžičky, tedy na závěrečný koncert. Zahrají Komorní sólisté Karla Růžičky, Smyčcový kvartet, na klavír Jakub Dvořáček a zazpívá Kühnův smíšený sbor pod vedením Marka Vorlíčka. Koncert bude vzpomínkou na autora, který bohužel loni odešel a se kterým nás poutaly přátelské vztahy.

Kolik lidí a s jak velkým pracovním nasazením letošní ročník festivalu zajišťuje?

Začnu odzadu. Jsem vždy nadšen entuziasmem kolegů při přípravě festivalu. Ale nepředstavujte si velký tým lidí. Bylo by to fajn, ale festival je v tomto ohledu skromný. Po celý rok se mu věnují tři až čtyři lidé vedle svých dalších povinností, během letní realizace je doplňuje skupina spolupracovníků a dobrovolníků. Bylo by moc prospěšné, kdyby alespoň jeden z nás měl celoročně festival na plný úvazek, a v tomto směru se snažím dělat potřebné kroky.

Čím dalším vedle samotného programu byste potencionální zájemce k návštěvě přilákal? S jakými dalšími zajímavými aktivitami, respektive cíli mohou návštěvu vašich koncertů spojit?

Broumovsko nazýváme krajem pískovcových skal a barokních památek a je to taková oáza klidu. Vybraný koncert, který je vždy v sobotu, doporučuji spojit s minimálně víkendovým pobytem, návštěvou skalních měst, hor a roklí v Broumovských stěnách, na Ostaši či v Teplicko-adršpašských skalách a také prohlídkou místního baroka, které je ve své nejrozsáhlejší podobě zhmotněné v broumovském klášteře. Ten je dnes živým kulturním a vzdělávacím centrem s možností ubytování v historických mnišských celách. Ale i další města a místa v regionu nebo polské příhraničí stojí za návštěvu. Pokud smím, doporučuji seznámit se s možnostmi na webu regionu www.broumovsko.cz .

Děkujeme za vaše odpovědi, ať se vašim aktivitám daří!

 

VIZITKA

Jan Školník (zdroj Za poklady Broumovska / foto Jan Schejbal)

Jan Školník (1973) – absolvoval Manažerskou školu v Institutu profesora Malika v St. Gallenu ve Švýcarsku a na The Nothingam Trent University – BIBS Brno získal titul MBA – senior executive. Pracoval v několika manažerských pozicích v maloobchodě a logistice. V roce 1994 začal samostatně podnikat nejdříve v dopravě. Následně v roce 1997 společně s otcem koupili v Broumově firmu HOBRA – Školník s.r.o., továrnu na výrobu filtračních médií, zařízení a žárovzdorných izolací. Jako spolumajitel firmu z pozice jednatele a ředitele vede. Uznává principy společenské odpovědnosti, firma získala v roce 2006 od Nadace VIA cenu Via bona za firemní filantropii. Firma dnes zaměstnává přes sto lidí s obratem přes 250 milionů korun.

Vedle toho v roce 2004 založil se svojí ženou neziskovou organizaci Agentura pro rozvoj Broumovska, kde se trvale angažuje. Agentura se významně podílí na kulturním a společenském dění, revitalizaci památek a rozvoji regionu. Agentura je také zakládajícím členem Společnosti pro destinační management Broumovska o.p.s., kde Jan Školník aktivně pracuje. V roce 2014 získal s Agenturou titul EY Společensky prospěšný podnikatel roku.

Je ženatý, má dceru a dva syny.

www.zapoklady.cz

Mohlo by vás zajímat