Zahájení 122. sezony České filharmonie v plném lesku

Rudolfinum včera zažilo Šostakovičův 1. houslový koncert ve zcela mimořádném provedení, které bylo umocněno nejen technickou dokonalostí a hlubokým emočním vkladem, ale navíc ohromujícím zvukem Stradivariho nástroje, jaký jsem dosud neslyšel.
Zahajovací koncert 122. sezony ČF – Leonidas Kavakos, Jakub Hrůša, Česká filharmonie – Rudolfinum Praha 19. 10. 2017 (zdroj ČF / foto © Petra Hajská)

Strhující Leonidas Kavakos
Nejen v téměř pětiminutové kadenci Leonidas Kavakos prokázal, proč si jej Emanuel Ax a Yo-Yo Ma zvolili za partnera v Brahmsových triích. Tmavý lyrismus dovede vyprávět s naprostou přesvědčivostí a zoufalou výmluvností již od prvních tónů Nokturna, přes strašidelnou Passacaglii, téměř pětiminutovou kadenci, až po finále transformující polku v šokující pochod Rudé armády. Jakub Hrůša společně s hráči orchestru přesvědčivě zachytil ponurou dvojznačnou náladu a zejména díky již nabytým zkušenostem dokázal udržet rigorózně tempo v rychlých větách a nepodlehnout případné rytmické kolizi. Ďábelské provedení pravděpodobně největšího houslového koncertu dvacátého století mne i posluchače doslova „převálcovalo“.

Mnohobarevný orchestr a Mahler pod vedením Jakuba Hrůši s vídeňským šarmem
Hrůšovo provedení Mahlerovy 4. symfonie bylo dokonale živé a využilo báječně zvukově vyrovnaný orchestr. Dovedl zdůraznit jak ostré vrcholy v první větě, široký dynamický rozsah scherza, i uměl inspirovat hráče orchestru ke koncentrovanému výkonu. Dal Mahlerově hudbě oproti jiným dirigentům, kteří upřednostňují neoklasický styl, vídeňskou „Gemütlichkeit“. Transparentnost a modulace smyčcové skupiny korespondovala se zvukovou vyvážeností perfektně ladící dechové harmonie, kde zářila především hobojistka Jana Brožková a s francouzským témbrem hostující klarinetista Jan Mach. Stejně přesvědčivá byla houslová sóla Jiřího Vodičky ve druhé větě na housle se skordaturou. Jakub Hrůša umí vyzdvihnout všechny barvy této opulentní hudby a vyjádřit tak nebeskou radost života nejen v úvodní části. S velkou muzikalitou vykreslil v Adagiu všechny hudební obrazy a nálady i dětský pohled na smrt a strach ve větě druhé. V poslední větě sopránový part, který představuje sluneční a naivní pohled na nebe a popisuje slavnost všech svatých, neměl zcela ideální vyznění, a to jak kvůli úvodní intonační rozkolísanosti, tak vinou poměrně neprůrazného hlasu a nezřetelnosti textu sopranistky Marty Reichelové. Přes tento malý detail hrála Česká filharmonie i zde v plném lesku.

Hodnocení autora recenze: 90%


Zahajovací koncert 122. sezony České filharmonie
Dirigent: Jakub Hrůša
Leonidas Kavakos (housle)
Marta Reichelová (soprán)
Česká filharmonie
19. a 20. října 2017 Rudolfinum – Dvořákova síň Praha
(psáno z koncertu 19. 10. 2017)

program:
Dmitrij Šostakovič: Koncert pro housle a orchestr č. 1 a moll op. 77
Gustav Mahler: Symfonie č. 4 G dur

www.ceskafilharmonie.cz

0 0 vote
Ohodnoťte článek

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

Hodnocení

Vaše hodnocení - Zahajovací koncert 122. sezony ČF - ČF -J.Hrůša & L.Kavakos, M.Reichelová (Praha 19./20.10.2017)

[yasr_visitor_votes postid="272516" size="small"]

Mohlo by vás zajímat


1 Komentář
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments