Základem všeho je divadlo. Franco Zeffirelli slaví pětadevadesátiny

Zatím posledním jeho filmem je opus o slavné sopranistce Marii Callas, který do kin vstoupil v roce 2002 pod názvem Callas Forever. V roce 2004 mu Británie udělila čestný rytířský titul.
Franco Zeffirelli (zdroj commons.wikimedia.org / foto Alexey Yushenkov)

Italský umělec Franco Zeffirelli má úspěchy v opeře, činohře i ve filmu. Režisérská legenda je ctitelem anglické literatury a divadla a diváci na celém světě znají zejména jeho adaptace Shakespearových děl. Proslavil se také působivým pojetím klasických oper. Režisér a bývalý senátor, jemuž například Tom Cruise nebo Michael York vděčí za svou kariéru, oslaví 12. února pětadevadesátiny.

Rodák z Florencie se původně jmenoval Gianfranco Corsi. Studoval architekturu a umění, ale více než studiem byl okouzlen divadlem. Po válce začal mladý Zeffirelli jako divadelní herec a návrhář výpravy u Luchina Viscontiho. Od roku 1950 působil jako divadelní režisér doma i v zahraničí.

Peter Dvorský a Franco Zeffirelli (foto archív P. Dvorského)

Oslavované jsou jeho filmové adaptace Shakespearových her z šedesátých let – například Zkrocení zlé ženy či Romeo a Julie. V roce 1972 natočil podle vlastního námětu romantickou vizi života svatého Františka z Assisi Bratr Slunce, sestra Luna. Atraktivní podívanou ještě přikrášlila písněmi britská legenda Donovan.

Po určitých finančních potížích natočil Franco Zeffirelli v roce 1977 pro italskou a anglickou televizi veleúspěšný film s hvězdným obsazením Ježíš Nazaretský. Z dalších filmů lze jmenovat například Nekonečnou lásku z roku 1981, kde dal příležitost začínajícímu Tomu Cruisovi, zpracování Verdiho oper La Traviata (1983) s Teresou Stratas a Plácidem Domingem nebo Otello (1986) také s Plácidem Domingem a Katiou Ricciarelli.

O pár let později přišel kontroverzní Shakespearův Hamlet z roku 1990, kterého si úspěšně zahrál Mel Gibson. Z jevištních prací vzbudily pozornost například inscenace Mascagniho Sedláka kavalíra a Leoncavallových Komediantů či Mozartova Dona Giovanniho v Metropolitní opeře nebo Verdiho Dona Carla v La Scale.

V devadesátých letech Franco Zeffirelli natočil Janu Eyrovou (1996) nebo Čaj s Mussolinim (1999). Ozdobou tohoto vzpomínkového filmu na režisérovo dětství byla Cher. Čaj s Mussolinim si s českými diváky Zeffirelli “vypil” v roce 1999 na festivalu v Karlových Varech, kde převzal cenu za mimořádný přínos světovému filmu. Zatím posledním jeho filmem je opus o slavné sopranistce Marii Callas, který do kin vstoupil v roce 2002 pod názvem Callas Forever. V roce 2004 mu Británie udělila čestný rytířský titul.

Reklama

Mohlo by vás zajímat


Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na