Základem všeho je divadlo. Franco Zeffirelli slaví pětadevadesátiny

Zatím posledním jeho filmem je opus o slavné sopranistce Marii Callas, který do kin vstoupil v roce 2002 pod názvem Callas Forever. V roce 2004 mu Británie udělila čestný rytířský titul.
Franco Zeffirelli (zdroj commons.wikimedia.org / foto Alexey Yushenkov)

Italský umělec Franco Zeffirelli má úspěchy v opeře, činohře i ve filmu. Režisérská legenda je ctitelem anglické literatury a divadla a diváci na celém světě znají zejména jeho adaptace Shakespearových děl. Proslavil se také působivým pojetím klasických oper. Režisér a bývalý senátor, jemuž například Tom Cruise nebo Michael York vděčí za svou kariéru, oslaví 12. února pětadevadesátiny.

Rodák z Florencie se původně jmenoval Gianfranco Corsi. Studoval architekturu a umění, ale více než studiem byl okouzlen divadlem. Po válce začal mladý Zeffirelli jako divadelní herec a návrhář výpravy u Luchina Viscontiho. Od roku 1950 působil jako divadelní režisér doma i v zahraničí.

Peter Dvorský a Franco Zeffirelli (foto archív P. Dvorského)

Oslavované jsou jeho filmové adaptace Shakespearových her z šedesátých let – například Zkrocení zlé ženy či Romeo a Julie. V roce 1972 natočil podle vlastního námětu romantickou vizi života svatého Františka z Assisi Bratr Slunce, sestra Luna. Atraktivní podívanou ještě přikrášlila písněmi britská legenda Donovan.

Po určitých finančních potížích natočil Franco Zeffirelli v roce 1977 pro italskou a anglickou televizi veleúspěšný film s hvězdným obsazením Ježíš Nazaretský. Z dalších filmů lze jmenovat například Nekonečnou lásku z roku 1981, kde dal příležitost začínajícímu Tomu Cruisovi, zpracování Verdiho oper La Traviata (1983) s Teresou Stratas a Plácidem Domingem nebo Otello (1986) také s Plácidem Domingem a Katiou Ricciarelli.

O pár let později přišel kontroverzní Shakespearův Hamlet z roku 1990, kterého si úspěšně zahrál Mel Gibson. Z jevištních prací vzbudily pozornost například inscenace Mascagniho Sedláka kavalíra a Leoncavallových Komediantů či Mozartova Dona Giovanniho v Metropolitní opeře nebo Verdiho Dona Carla v La Scale.

V devadesátých letech Franco Zeffirelli natočil Janu Eyrovou (1996) nebo Čaj s Mussolinim (1999). Ozdobou tohoto vzpomínkového filmu na režisérovo dětství byla Cher. Čaj s Mussolinim si s českými diváky Zeffirelli “vypil” v roce 1999 na festivalu v Karlových Varech, kde převzal cenu za mimořádný přínos světovému filmu. Zatím posledním jeho filmem je opus o slavné sopranistce Marii Callas, který do kin vstoupil v roce 2002 pod názvem Callas Forever. V roce 2004 mu Británie udělila čestný rytířský titul.

Mohlo by vás zajímat


Napsat komentář