Zakončení dlouhé cesty bankrotů, smůly a chyb. V Berlíně otevřeli Státní operu

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Ovšem ne pro herce. Bolestně jsme to cítili u neispirovaného Schumannova mučidla. Ano, chápeme, stále ještě nehotová budova si vynutila změnu plánu, a nadto těžce nemocný Wolfgang Rihm nedokončil svého Saula a premiéra se musela odložit.

Takže teď měl Schumann, obohacený o původní scény z Goethova Fausta, poskytnout originální a národní, ovšem narychlo sestavenou podívanou. Přirozeně s Danielem Barenboimem v orchestřišti a s loučícím se intendantem Jürgenem Flimmem jako režisérem. Starý bývalý intendant Berliner Ensemble Claus Peymann byl jako divák vypuzen do druhého pořadí, ale staří členové Státní opery, jejíž letošní sezona vypadá jako výroční schůze milánského uměleckého starobince Casa Verdi, si to nemohli nechat ujít.

Více elegance, prosím
Barenboim přitom, na rozdíl například od Abbada, Harnoncourta nebo Rattlea, nemá k problematickému Schumannovu dílu co říct. Odvíjí se to šeptavě a krasodušně jako ušlechtilá nuda, bez skutečného vrcholu, bez jakéhokoli vybití ve fortissimu, v němž by se akustika sálu skutečně otestovala.

Navíc –  pro případ, že by se snad ze stavebně technických důvodů muselo provedení odsunout – v obsazení výhradně vlastními silami. Roman Trekel (Faust) a René Pape se jako vokální opory souboru mladšími nestanou, zejména když vypadají jako postavy z kresleného komiksu. Také od sopránové naděje Elsy Dreisig bychom si přáli víc elegance. Ale copak to šlo? Představitelé neměli co hrát, nebo jen cosi přihlouplého, a neustále museli ustupovat ukřičeným aktérům „Flimm-Family“, kteří všechno zdržovali.

Robert Schuman: Szenen aus Goethes Faust – Staatsoper Unter den Linden Berlín 2017 (zdroj FB divadla)


Markétka jako z divadla pro děti
Meike Droste
je možná dobrá televizní herečka, jako Markétka kňourá, jako se to dělá v divadle pro děti, a jde s tím na nervy. Suspendovaný Mefisto Svena-Erica Bechtolfa se zmítá mezi „trháním kulis“ a manýrou baviče. Udělat z herce schopného tak rafinovaně nuancovaného projevu, jako je André Jung, takto šedivého a pípajícího Fausta, to už je opravdu mistrovský kousek režie.

Mezi dekoracemi Markuse Lüpertze jako z výprodeje – skládají se z prospektu, který není pořádně vidět, dvou kašírovaných figur (měly představovat Faustovy pochyby?) a dřevěného pódia – blokovaly scénu sbory, vyhlížející jako postavičky z obrázků Carla Spitzwega, regiment jeptišek nebo delegace trpaslíků. A na této scéně předvedl Flimm statický, ba dokonce mrtvý příklad dětinského, vůbec nic neznamenajícího, ale drahého tyátru z osmdesátých let.

Jak to, kvůli čemu a proč vlastně Faust? „Nedostatečné“ se tu „událostí“ opravdu nestalo. Přitom musel normální smrtelník ještě obejít obloukem sál Apollo okupovaný automobilovým sponzorem, kterým se prochází jako jakousi pseudokulisou z doby Bedřicha Velikého. Před dvěma dny tam byli exkluzivně a  zadarmo hoštěni prominenti. „Opera nezajímá,“ zaprotokolovali si.

Vždyť víte, na německé scéně, co chce, to každý zkusí si“ – tato Goethova slova každopádně Flimm prorocky vypustil. Promeškal něco? Ani ne. Může to být jen lepší. V tomto divadle, od 7. prosince.

Staatsoper Unter den Linden Berlín (zdroj FB divadla)

***

Berlínská Státní opera Unter den Linden. Nový start – růžová zvenčí, zlato uvnitř
(nachrichten.at – 4. října 2017)

Včera, v Den německé jednoty, bylo divadlo slavnostně otevřeno za přítomnosti spolkového prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera a kancléřky Angely Merkel. Scénami z Goethova Fausta Roberta Schumanna slavila Státní opera také zakončení dlouhé cesty bankrotů, smůly a chyb. Intendant Jürgen Flimm zvolil program s texty knížete básníků. Tedy žádný Fidelio nebo Mistři pěvci, jak je při podobných příležitostech obvyklé. Večer nazval Okamžiku říci: Setrvej ještě!Je to velká látka, spojená s našimi kulturními dějinami,“ zdůvodnil intendant a režisér, proč se rozhodl pro málo hraný Schumannův operní fragment.

Někteří hosté opustili divadlo předčasně
Flimmův koncept, připojit k Schumannově hudbě texty přímo z Fausta, se ovšem neukázal jako šťastný, a nejen proto, že celý večer trval téměř čtyři hodiny. Generální hudební ředitel Daniel Barenboim odložil taktovku krátce před půlnocí a přišlo vydechnutí. Flimmova režie byla zasazena do groteskní dekorace malíře Markuse Lüpertze, jakési obrovské krabice, zdůrazněné dvěma loutkami v nadživotní velikosti. Děj se odehrával zdvojeně – jako opera a činoherní představení. Ne každému se to líbilo. Po přestávce řady v publiku prořídly a Flimm musel později spolknout nějaká ta zabučení. Potleskem byli odměněni členové pěveckého ansámblu, především Roman Trekel (Faust), Elsa Dreisig (Markétka) a René Pape (Mefisto).

Velkolepá architektura
Jaký však byl zvuk, kvůli jehož vylepšení se opera především rekonstruovala? Barenboim své nadšení z nové akustiky vyjádřil už před otevřením. Doby, kdy musela Státní opera dozvuk simulovat elektronickou cestou, jsou pryč. Nyní zní Státní kapela z orchestřiště transparentně. Strop hlediště se kvůli tomu musel o pět metrů zvednout, nová galerie skrytá za keramickými kosočtverci prodloužila dozvuk na 1,6 vteřiny, operní prostor získal o třetinu větší objem. Kromě jevištní techniky patřilo k rekonstrukci také podzemní propojení mezi hlavní scénou a zkušebnami v sousední administrativní budově. Spojovací tunel má usnadnit logistiku a urychlit přestavby kulis. 75 metrů dlouhá a 18 metrů vysoká chodba musela být zajištěna několika metrovými betonovými sloupy proti spodní vodě, čímž se stavba výrazně prodražila. Změny plánu znamenaly zdržení a místo tří let se stavba protáhla na sedm roků a cena místo 200 milionů eur stoupla na dvojnásobek. Průběh rekostrukce občas hrozil skandálem. Patina, která připomínala dobu kolem roku 1952, kdy architekt NDR Richard Paulick vybudoval operu znovu na místě trosek z druhé světové války, je odstraněna. Všechno vypadá víceméně jako dřív, jen zbrusu nové a vyfintěné. Řemeslníci pracovali na berlínském šperku do poslední chvíle.

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Mohlo by vás zajímat


0 0 vote
Ohodnoťte článek
1 Komentář
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments