Závěrečný koncert festivalu Moravský podzim – Janáčkovo kvarteto a nový Janáčkův kvartet

Narozeniny se mohou slavit i koncertem. V případě Janáčkova kvarteta se slavilo dokonce dvěma koncerty! Jako dárek dostali hudebníci nový kvartet od Leoše Janáčka. Ne, nenašel se žádný zatoulaný rukopis. Nicméně nový kvartet to skutečně je.
Koncert k 70. výročí vzniku Janáčkova kvarteta – Janáčkovo kvarteto – Moravský podzim 27. 10. 2017 (zdroj Moravský podzim / foto Jiří Jelínek)

Ale popořádku. První koncert k narozeninám dali kvartetu skalní fanoušci, milovníci komorní hudby, sdružení ve Spolku přátel hudby při Filharmonii Brno. Už 2. října se sešli v Besedním domě, aby si vychutnali mistrovství oblíbeného Janáčkova kvarteta. Tehdy se ovšem nehrál Janáček. Hráli Smyčcový kvartet č. 13 B dur op. 130 Ludwiga van Beethovena a Smyčcový kvintet C dur op.posth. 613. D 956. Spoluhráčem na další violoncello byl Raphael Wallfisch z Londýna. Charismatický umělec vládl krásným sytým tónem a dokonalou souhrou se spoluhráči. Navíc svým bezprostředním projevem navodil pohodovou atmosféru a radostnou náladu na pódiu i v publiku.

Podruhé tedy oslavilo Janáčkovo kvarteto sedmdesáté narozeniny opět koncertem v Besedním domě, a to v pátek 27. října. Tentokrát to byl večer, který byl celý zasvěcený patronovi kvarteta, Leoši Janáčkovi. Dá se předpokládat, že by z vystupujících hudebníků autor měl opravdu radost. Nejprve zazněl Smyčcový kvartet č. 1 z podnětu Kreutzerovy sonáty Lva Nikolajeviče Tolstého. Emoční náboj, obsažený v jednotlivých větách a dokonce v jednotlivých motivech, dokázali hudebníci skvěle uchopit.

Druhá skladba byla překvapením. Byla oznámena skladba Mládí, o které víme, že je psána Janáčkem pro dechový sextet. Jenže na pódiu zůstali zase jen čtyři hudebníci. Při bližším pročtení programu se posluchači dozvěděli, že jde o transkripci tohoto dechového sextetu pro smyčcové kvarteto. Tím odvážným, kdo se toho ujal, je Kryštof Mařatka (1972), český skladatel, dirigent a pianista. Nutno přiznat, že mu vyšlo překvapivě působivé dílo, kdy byly zachovány všechny hlasy v partech a celkový zvukový dojem byl velmi plný a kompaktní. I sami hudebníci si po koncertě dílo pochvalovali. Toto ztvárnění má pro ně ještě jednu přidanou hodnotu, mohou nabídnout pořadateli celovečerní program Janáčkových kvartetů a nemusí je kombinovat s jinými skladateli, jako tomu bylo dosud.

Po koncertě mi to nedalo a zeptala jsem se autora, proč k tomuto kroku přistoupil a jestli se nebál negativních reakcí ze strany tradicionalistů a janáčkologů.

„Je to překvapivé, ale od znalců Janáčkova díla, a to nejen českých, ale i zahraničních, mám jen kladné ohlasy. Postupoval jsem totiž striktně v duchu Janáčkova stylu a nevynechal jsem ani jednu jeho notu. Podařilo se skloubit všech šest partů a vytvořit čtyři linie, které na sebe logicky navazují a vytvářejí dojem kompaktního kvarteta. Jsem přesvědčen, že kdyby to Janáček slyšel, že by mi to schválil. Dokonce se to kvartetním hráčům i dobře hraje. Nejprve kvartet provedlo Zemlinského kvarteto a poté Talichovo kvarteto. Ti to hráli v Anglii a vzbudili nadšení. Nyní ho nastudovalo i Janáčkovo kvarteto. Dílo vyjde za nějaký čas v tištěné podobě v hudebním nakladatelství Bärenreiter v Praze.“

Po přestávce zazněl Smyčcový kvartet č. 2 „Listy důvěrné“. Je to zpověď pozdní bolestné lásky stárnoucího autora, pro kterého byla jeho milostná vzplanutí inspiračním zdrojem. Najdeme zde osudovost, dramatičnost, vášnivou naléhavost, něhu i bojovnost až k tragickému vyústění. To vše vyjadřovala hudba v podání Janáčkova kvarteta, jehož jednotliví hráči jako by přestali v tu chvíli existovat a stali se součástí jednoho velkého organismu, v němž navazuje jeden na druhého a přebírá svá poslání, která předává posluchačům. Každý z hráčů má vytříbený tón, jasný a přitom plný, schopný barvou svého nástroje vyjádřit i ty nejintimnější emoce. Díky tomu vládla v ten večer neobyčejná euforie, ve které snad i Janáčkův duch byl někde přítomen a ovládal myšlení všech zúčastněných. A to i proto, že v sále byl přítomen host nejvzácnější – pan violista Jiří Kratochvíl, první violista Janáčkova kvarteta, který se ve svých třiadevadesáti letech těší ještě stále dobrému zdraví při svěží mysli. Z nového Janáčkova kvarteta byl nadšen a jen trochu smutnil, že si ho už nezahraje.

Koncert Janáčkova kvarteta oficiálně uzavřel festival Moravský podzim, jenž se, nutno konstatovat, letos mimořádně vydařil.

Hodnocení autorky recenze: 100%


Moravský podzim 2017
Koncert k 70. výročí vzniku Janáčkova kvarteta
Janáčkovo kvarteto
–Miloš Vacek (housle)
–Richard Kružík (housle)
–Jan Řezníček (viola)
–Břetislav Vybíral (violoncello)
27. října 2017 Koncertní sál Besedního domu Brno

program:
Leoš Janáček: Smyčcový kvartet č. 1 z podnětu „Kreutzerovy sonáty“ Lva Nikolajeviče Tolstého
Leoš Janáček / Kryštof Mařatka: Mládí – transkripce dechového sextetu pro smyčcové kvarteto
=přestávka=
Leoš Janáček: Smyčcový kvartet č. 2 „Listy důvěrné“

www.moravsky-podzim.cz

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

[mc4wp_form id="339371"]

Hodnocení

Vaše hodnocení - Koncert k 70. výročí vzniku Janáčkova kvarteta (Moravský podzim 27.10.2017)

[yasr_visitor_votes postid="274443" size="small"]

Mohlo by vás zajímat