Zelenka Festival Praha slibuje i premiéru ještě před pár týdny ztraceného díla

Rozhovor s pořadatelem festivalu a vedoucím souboru Ensemble Inégal, dirigentem a varhaníkem Adamem Viktorou

 

Váš zelenkovský festival se letos uskuteční teprve po druhé. Jak se teď, s odstupem času, díváte na ten loňský první ročník? A bude v něčem ten letošní jiný? Řekněme „poučenější“?

Jsem velice šťastný, že se nám podařilo náš dlouholetý sen zrealizovat a že Zelenka má již konečně své důstojné místo mezi českými festivaly. Letošní ročník přináší i zásadní převrat v poznání Zelenkova odkazu, a to v podobě prvního ročníku vědeckého kolokvia Zelenka Conference Prague.

Jak letošní program vznikal, kdo je pod jeho konečnou podobou podepsán?

Tíha této zodpovědnosti padá na mou hlavu.

A konkrétní nabídka? Na co hlavně byste chtěl pozvat?

Na prvním koncertě 13. října se posluchači setkají s italským kontratenoristou Filippem Minecciou a Zelenkovými motety pro sólový alt a orchestr. Druhý koncert jsme připravili společně s hornistou Radkem Baborákem a zahrajeme na něm 14. října Zelenkova nádherná orchestrální capriccia s mimořádně exponovanými party lesních rohů. Zvláštností tohoto koncertu, tedy zejména, co se našeho souboru týče, je fakt, že záměrně použijeme moderní nástroje. Třetí koncert přinese 16. října ve výroční den Zelenkova křtu trojici fantastických triových sonát v podání anglického souboru Ensemble Marsyas. Aby toho nebylo málo, máme pro posluchače připravenou senzaci v podobě několika světových premiér absolutně neznámých Zelenkových děl, a dokonce i premiéru díla, které bylo ještě před pár týdny pokládáno za ztracené. Na kterém z koncertů se to stane, si ale ponecháme pro naše návštěvníky jako překvapení.

Pokud se nemýlím, s italským kontratenoristou Filippem Minecciou váš soubor absolvoval už zahraniční turné. Co rozhodlo o jeho angažování i do letošního programu zelenkovského festivalu?

Zelenkova moteta pro sólový alt a orchestr představují speciální kapitolu Zelenkovy tvorby. Byla komponována pro italské kastráty s neuvěřitelnými technickými možnostmi, a právě Filippo Mineccia je zpěvák, který se s mimořádnými nároky na interpreta dokáže vyrovnat s podivuhodnou lehkostí a bravurou. Jeho výkony na našem loňském turné nás natolik oslnily, že jsme skutečně nemohli jinak…

A jaké důvody vás vedly k rozhodnutí zahrát Zelenkovy kompozice na moderní nástroje? Nevynikne jeho hudba snad právě při co možná nejautentičtějším provedení?

Samozřejmě, ono takzvané autentické provedení považuji za nejlepší a ideální, ale jen starý nástroj není tím klíčem a není sám o sobě žádným řešením, pokud interpret nemá jasnou vizi, jak by hudba měla znít. Tímto koncertem bychom rádi ukázali, že i s moderními nástroji lze v barokní hudbě kouzlit. Rozdíl mezi univerzálním interpretačním stylem aplikovaným jak na Beethovena, tak na Brahmse nebo Šostakoviče, a mezi citlivým i poučeným přístupem k barokní hudbě může být totiž na totožném moderním nástroji obrovský. Rádi bychom, aby byl tento koncert inspirací pro ty kolegy hudebníky, kteří hledají, a povzbuzením pro ty, kteří s moderním nástrojem v ruce na Zelenku raději ani nepomýšlí. To zásadní a rozhodující není totiž v žádném nástroji, ale v interpretově hlavě.

Ensemble Marsyas se objevili už v loňském programu. Jejich letošní pozvání tak působí jako sázka na jistotu. Je to tak?

Jednoznačně ano. Já osobně jsem Zelenkovy legendární triové sonáty v životě neslyšel v přesvědčivějším podání a opětovné pozvání Ensemble Marsyas má svou logiku i v tom, že loni zazněly pouze tři sonáty, druhá polovina nás čeká letos. Tato Zelenkova díla jsou dokonalým klenotem barokní komorní hudby.

Podle jakého klíče jste zvali účastníky letošní pražské zelenkovské konference? Co konkrétně od ní očekáváte? A budou výstupy z ní pro zájemce někde k dispozici?

Vše podstatné, co o Zelenkovi a o jeho životě a díle víme, jsme se dozvěděli právě od muzikologů, kteří se letos poprvé sejdou v Praze ve stejný den a na stejném místě. 15. října se můžeme těšit třeba na zcela převratná sdělení, která smažou Zelenkův mylný obraz, postavený v uplynulých desetiletích na zdánlivě bílých místech jeho životopisu. Je nám velkou ctí, že můžeme přivítat především Janice B. Stockigt z Austrálie, autorku nejvýznamnější zelenkovské monografie, dále například Wolfganga Horna z Německa, autora zásadní práce Zelenka-Dokumentation, nebo Jóhannesa Ágústssona z Islandu, objevitele mnohých senzačních skutečností ze Zelenkova profesního i soukromého života.

Jak vysoký je rozpočet letošního ročníku a kdo se na financování podílí? Bylo hodně těžké peníze sehnat?

Letošní rozpočet včetně konference nepřesahuje částku jednoho milionu korun a podstatnou pomocí jsou nám dotace získané v grantových řízeních. V budoucnu bychom ale rádi festival výrazně obohatili, a tudíž i zvětšili, takže doufáme nejen v podporu v podobě grantů, ale i v nalezení silného partnera. Zelenka, to je totiž velké české téma s mimořádným zahraničním přesahem.

Jak velký je váš organizační tým? Jak hodně náročný je festival z tohoto pohledu?

V užším pracovním kruhu je nás pět, a ačkoliv je náš festival zatím stále jen malým projektem, míněno tedy počtem koncertů, máme toho teď všichni až nad hlavu. Na první polovinu října se nám totiž navíc sešlo více dalších akcí, větších koncertů a také natáčení našeho nového zelenkovského CD.

Na závěr možná trochu naivní otázka: Čím hlavně podle vás může být pro dnešního posluchače Zelenka zajímavý? Originální? Jedinečný?