Zpátky na Ostravských dnech
V tomto rozpoložení se oddaně a smířeně dalo pokračovat nočním městem až do kostela svatého Václava, po příjemném osvěžení v dobře známých večerkách a podnicích, které s jistou samozřejmostí již patří k festivalovému světu. Nejen jako pítko, ale také pojítko a nedílná součást toho, co je pro festival nejtypičtější – přímá konfrontace s umělci a tvůrci nejen v rámci institutu a učeben Janáčkovy konzervatoře, ale také v prostředí debatám snad nejvíce přirozeném.
- Open Space – Miles Walter: just recall – Adam Máros, Miklós Holló – Ostravské dny 24. 8. 2017 (zdroj Ostravské dny / foto Martin Popelář)
- Open Space – Christian Ferlaino: Into the pipe – Daniel Troszok, Lukáš Kolek, Jiří Pohanka, Matúš Tomala – Ostravské dny 24. 8. 2017 (zdroj Ostravské dny / foto Martin Popelář)
- Open Space – Adrian Demoč: Kvarteto – David Danel, Lukáš Daňhel, Daniel Skála, Juho Laitinen – Ostravské dny 24. 8. 2017 (zdroj Ostravské dny / foto Martin Popelář)
- Open Space – Timothy Page: Hypha – Theresa Salomon, Alexandr Starý – Ostravské dny 24. 8. 2017 (zdroj Ostravské dny / foto Martin Popelář)
- Open Space – Jacek Sotomski: Accordion GO – Rafał Łuc – Ostravské dny 24. 8. 2017 (zdroj Ostravské dny / foto Martin Popelář)
- Open Space – Ian Mikyska: passing; moving; still; passing. 17 still-lives – Jennifer Baker, William Lang – Ostravské dny 24. 8. 2017 (zdroj Ostravské dny / foto Martin Popelář)
Requiem Borise Guckelsbergera je podle samotného autora vyňato ze svého liturgického rámce. V prostorách kostela a před křížem, před nímž stanula jedna ze stálic a skromných hvězd – Nikolaus Schlierf – ovšem bylo těžké nepodlehnout úvahám o zápasu života a smrti, autorem přeneseným do světa vnitřních citových konfliktů. Schlierf každou z částí, které měly vystávat z naprostého ticha, začínal velice obřadně a soustředěně. Škoda jen, že samotné soustředění bylo neustále narušováno hrkáním a šoupáním židlí, což je každoroční nechvalný fenomén tohoto prostoru. Kdyby šlo jen o místy projíždějící auta, dalo by se toto zvukové zapojení s nadhledem brát jako zpřítomnění tématu do centra civilizace. Kvůli celkovému rušivému dojmu jsem si nejvíce ze všeho přál tuto skladbu přenést někam opravdu daleko. I přes tyto pocity byla Schlierfova hra natolik uhrančivá, že si postupně uzmula celou posluchačskou pozornost. Celá jeho hra byla opravdu obřadně vážná, precizní, a přesto pokorná. Jeho klidné, upřené oči se neodvázaly od not, ze kterých prsty přebíraly skleněné fragmenty nebo tvořily sílící pulzující plochy. Fragmentace, defragmentace, skládání a rozklad, život a smrt zde sváděly pravidelný, místy snad až příliš klasický tanec. Se střídavými vítězstvími a upomínkami na jednoho či druhého. Aby pak tato osobitě ztvárněná originální výpověď zacinkala naposled v nádherných glissandech.

Hodnocení autora recenze:
Open space – 80%
Requiem pro violu – 85 %
Ostravské dny 2017
Open space
Jan Kulka (analogová projekce)
Ian Mikyska (elektronika)
Ostravská banda
24. srpna 2017 18 hod. Provoz Hlubina Ostrava
program:
Christian Ferlaino: Into the pipe
Miles Walter: just recall
Timothy Page: Hypha
Jacek Sotomski: Accordion GO
Adrian Demoč: Kvarteto
Ian Mikyska: passing; moving; still; passing. 17 still-lives
***
Requiem pro violu
Nikolaus Schlierf (viola)
24. srpna 2017 21.30 hod. kostel sv. Václava Ostrava
program:
Boris Guckelsberger: Requiem
Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky