Zpola (?) zapomenuté opery. Česká opera (10)

  1. 1
  2. 2
  3. 3

V kritice Emanuela Chvály se opět objevilo slovo „eklektism“, slovo, které by se snad mělo v uměleckém hodnocení zakázat: „Před čtyřmi roky uvedl se mladý, zjevně nadaný hudebník Ostrčil, žák Fibichův, slibně jako skladatel svou operní prvotinou Vlasty skon. […] Docílil značného úspěchu, ač vloha jeho nevynikla rázovitostí. Ušlechtilý jeho eklektism řídil se vzorem Smetanovým a Fibichovým, projev zbarvoval se dle vzoru.“

Kunálovy oči v Národním divadle v roce 1908 – Emil Pollert jako Čandál (zdroj archiv Národního divadla)

Chvála si ale všímá znaku, který se dosud u Ostrčila neobjevil: „Konečně druhá opera Kunálovy oči, překvapující svým vysloveným sklonem k modernismu straussovskému. Zjev nabyl tím nové zajímavosti a chápavost mnohem víc napíná; výraz stal se složitějším, vyspělejším po stránce technické, smělejším, dráždivějším. Z bohaté příkrasy kypré figurace vynořuje se téma typu smetanovského, ale světla a barvy kolkolem jsou provenience mladší – vliv moderny, libující si v odlehlých modulacích, v příčnostech, ve smělých průchodech a dráždivých tónech střídavých, zároveň pak hýřící v koloritu opojném, jest znatelným. Změnil se do jisté míry směr tvorby Ostrčilovy, znesnadnil se požitek jeho hudby – toť příkaz doby, v kterém umělec vážný a pokroku dbalý předbíhá obecenstvu širších vrstev, méně hybných.“

Kunálovy oči v Národním divadle v roce 1908 – Václav Kliment jako Asoka (zdroj archiv Národního divadla)

Vladimír Helfert se v souvislosti s Ostrčilovou novou operou zmínil o problému české libretistiky. Vznesl námitku k libretu, které „je svým založením poněkud vzdáleno cítění moderního člověka“ – ale česká dramatika nemá „dílo schopné zhudebnění a zároveň moderní jako je Salome a Elektra“. Jako východisko vidí Helfert překlady z cizí moderní literatury, což byl poměrně odvážný názor. Helfert napsal, že převést symboliku Zeyerovy novely do opery jistě nebylo snadné: „Nebezpečí spočívalo v tom, aby celé dílo a jednotlivé zdramatizované postavy nevypadly příliš abstraktně, bylo zde úkolem vytvořiti skutečné drama hudební, neobtížené symbolismem látky.“

Kunálovy oči v Národním divadle v roce 1908 – Robert Polák – návrh kostýmu (zdroj archiv Národního divadla)

Ostrčil úlohu zvládl a vytvořil „dílo v naší opeře dosud jedinečné a proto obohacující ji o nový zjev. […] Symbolika Kunálovy postavy mohla snadno zeslabit životnost skladatelova hudebního výrazu i náš zájem.“ Ale Ostrčil dovedl „právě ve scéně, kde Kunála po oslepení odhodlává se ke svaté pouti, kde dává výraz své touze po lásce a poznání“ vytvořit kulminační bod opery. „Ostrčil osvojil si v Kunálových očích výrazové prostředky dvou umělců, kteří dnes kulturní hodnotou svých děl náleží k největším zjevům uměleckým, techniku Mahlerovy a Straussovy hudby. Ale zpracováním těchto prostředků pro svůj vlastní výraz dokázal Ostrčil silnou individualitu tvůrčí, která dovede se povznésti na výši světového umění, aniž tím utrpí její osobitost. A v této modernosti hudebního výrazu Kunálových očí jest hlavní význam Ostrčilova nejnovějšího díla.“

Kunálovy oči v Národním divadle v roce 1908 – Robert Polák – návrh kostýmu (zdroj archiv Národního divadla)

Kamil Fiala v Moderní revui označil operu za jedinou cennou novinku poslední doby, i když cítí v díle „dualismus živlu dramatického a symfonického. Rovnoběžně se tu pohybují dva světy, ostře ohraničené základnou jeviště a sbližující se jen náhodnými styky. Zatímco recitativ často zcela nepřípustně znásilňuje a komolí deklamaci a zvyšuje dramatickou chabost příliš novelistického syžetu, plá část instrumentální zato zářivými, smělými barvami a dává nahlédnouti scénické nádheře pohádkové Indie. […] Ostrčil nalezl novou svou mluvu orchestrální, nepředvídanou a ničím nenaznačenou v předešlém jeho díle, která zdá se slibnou předzvěstí pro budoucí jeho tvoření.“

Je skutečně škoda, že se tato opera objevila v pražském Národním divadle naposled roku 1939, u příležitosti nedožitých skladatelových šedesátin.

(pokračování)

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Mohlo by vás zajímat


Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na