Zprostředkovávat. Nekritizovat, ale umožňovat. V Ostravě začíná Hudební současnost

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Připomeňme, že učíš na Janáčkově konzervatoři a Gymnáziu v Ostravě. Tamní Janáčkův sál je navíc již tradičním místem konání koncertů Hudební současnosti. Plánuješ v tomto ohledu nějaké změny?

Já mám konzervatoř moc rád, ale osobně se domnívám, že by byla škoda nevyužít potenciál, který Ostrava v tomto směru nabízí. Výběr samotného prostoru znamená podle mě hrozně moc; to je konec konců jedna z věcí, která dělá z Ostravských dnů to, čím jsou. Co se týče letošního ročníku, tři ze čtyř koncertů se odehrají tradičně na konzervatoři, pro sborový koncert jsme původně našli Modlitebnu Církve bratrské, což je akusticky velice zajímavý prostor, který disponuje třísekundovým dozvukem, a koncerty se tam přitom pořádají jen velice zřídka. Bohužel zde před nedávnem spadl kus stropu, takže jsme byli donuceni vyměnit tento prostor za jiný (koncert se nakonec uskuteční v Hudebním sále Janáčkovy filharmonie Ostrava), ale rádi bychom jej v budoucnu využili.

Co pro tebe osobně znamená Hudební současnost? Jaká je tvoje představa o tom, kudy se vydat?

Měl-li bych nějak konkretizovat svou metodu, asi bych ji popsal tak, že se vlastně jen rozhlížím kolem sebe, a když zjistím, že je tady možnost něco trošičku odchýlit směrem, o kterém si myslím, že je příhodnější, tak pro to hledám prostředky. Tím ovšem nechci budit dojem nějakého pocitu neomylnosti: já samozřejmě nevím, jak to „má být“, jak je to „správně“, a upřímně řečeno, v těchto kategoriích ani neuvažuji. Věřím tomu, že když se zejména mladí lidé pro něco nadchnou, dokážou být silným motorem jakéhokoliv dalšího vývoje. Kreativní počiny v člověku vždy něco zanechají; minimálně z něj něco vyplaví, něco, o čem on sám třeba nevěděl nebo na to zapomněl. Jde o jakousi vnitřní aktivizaci. Znovu ale opakuji: To, co chci v první řadě, je pracovat s lidmi, kteří mají chuť něco smysluplného vytvářet. Jsem totiž hluboce přesvědčen, že tvůrčí energie za sebou zanechává stopy, které září.

Vizitka:

Daniel Skála
Daniel Skála

Daniel Skála se narodil v Ostravě 19. července 1981 a hře na cimbál se začal věnovat ve svých sedmi letech. Po začátcích na Základní umělecké škole v Ostravě Porubě se rozvoji jeho hudebních schopností na Kroměřížské konzervatoři ujala profesorka Růžena Děcká, jedna z předních pedagogických osobností v tomto oboru.

Poté pokračoval Daniel Skála studiem na Lisztově akademii v Budapešti u další výrazné pedagogické a hráčské osobnosti, Ilony Szeverényi. Kromě studia hry na cimbál se Daniel Skála věnoval také studiu hudební kompozice na Janáčkově konzervatoři a Gymnáziu v Ostravě a sbormistrovství na Ostravské univerzitě. V roce 2013 úspěšně dokončil doktorské studium (Ph.D.) na Ostravské univerzitě se zaměřením hudební teorie a pedagogika.

Jako cimbalista získal mnohá ocenění na interpretačních soutěžích u nás i v zahraničí, z nichž jmenujme především čtyřnásobné prvenství v mezinárodní soutěži ve Valašském Meziříčí (1997–2003), která je jednou z nejprestižnějších soutěží svého druhu na světě, a několik zvláštních ocenění poroty. V roce 2004 získal také ocenění nezávislé poroty za nejlepší interpretační výkon na mezinárodním hudebním festivalu Mladé pódium v Karlových Varech.

Jako interpret se věnuje především hudbě barokní a současné. Vystupuje pravidelně na koncertech a festivalech u nás i v zahraničí, a to jak sólově, v komorním obsazení (zde vystupuje do popředí spolupráce s maďarskou klavíristkou Nórou Füzi), tak s komorními a symfonickými orchestry (Teatro de la Fenice – Benátky, Asko/Schönberg ensemble –
Amsterdam, Polská národní filharmonie, Polský národní rozhlasový orchestr Katowice, Janáčkova filharmonie, Janáčkova komorní filharmonie, Talichův komorní orchestr, Musica Figuralis, Ostravská banda a jiné). Na podzim 2009 vystoupil mimo jiné na La Bienale v Benátkách a v dubnu 2010 koncertoval s Amsterdamským Asko/Schönberg ensemble v Kalifornii a v New Yorské Carnegie Hall.

Mezi největší skladatelské počiny Daniela Skály patří: Koncert pro cimbál a komorní orchestr; skladba pro smíšený sbor, smyčce, cimbál a recitátora „Příběhy ze světa zvířat, aneb povýšený slon“ na texty Alexeje Nikolajeviče Krylova; Miniatury pro cimbál a klarinet; cimbálový duet Cimbálové rozepře; ze skladeb pro sólový cimbál jmenujme například Koncertní variace nebo cyklus miniatur Pozdravy z Ostravy.

Jeho snahou je prezentovat cimbál především jako koncertní nástroj artificiální hudby a prosadit výuku hry na cimbál na vysoké škole u nás. Od září 2008 Daniel Skála vyučuje obor hra na cimbál na Janáčkově konzervatoři a Gymnáziu v Ostravě.

Daniel Skála v současné době působí jako vedoucí hudební složky souboru lidových písní a tanců Hlubina, pro který vytvořil mimo jiné celovečerní projekt Oj, pleťmy taněc. Dále spolupracuje s cimbálovou muzikou Vojtek zaměřující se zejména na autentické provádění písní a tanců oblasti takzvaného horského Lašska.
(Zdroj: www.danielskala.cz)

www.hudebnisoucasnost.cz

Foto FB Daniela Skály

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Mohlo by vás zajímat


Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na