Opera PLUS - váš informační portál o opeře, baletu a vážné hudbě
Novou uměleckou šéfkou operního souboru brněnského Národního divadla bude slovenská profesorka operního zpěvu Eva Blahová (1944). Své funkce se ujme v průběhu prázdnin, neboť dosavadní šéf opery Rok Rappl, vystupující pod uměleckým jménem Rocc, odchází do Prahy, připravovat se na převzetí operního souboru Národního divadla po Jiřím Heřmanovi, a to od Nového roku. Evu Blahovou coby novou šéfku Janáčkovy opery hodlá ředitel divadla Daniel Dvořák představit v moravské metropoli 12.června při slavnostním představení Verdiho Nabucca, uspořádaném jako rozloučení souboru s Roccem.
Eva Blahová patří k významným osobnostem slovenské hudební scény. Kromě vlastní kariéry mezzosopranistky se věnuje také pedagogické činnosti. Na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě strávila více než tři desetiletí, učila však i v cizině, například v Norské královské opeře, vedla také řadu mistrovských kurzů – Wiener Musikseminar, Holland Music Sessions či kurzy v USA a Kanadě, v Petrohradu, Poznani nebo ve finském Turku. K jejím žákům patří například Magdalena Kožená, Gustáv Beláček či Peter Berger. Eva Blahová je také členkou porot různých mezinárodních soutěží a uměleckých rad festivalů včetně Pražského jara. Otcem Blahové je slovenský tenorista Janko Blaho (1901–1981), který se ve svých pětadvaceti stal prvním profesionálním slovenským sólistou Slovenského národního divadla v Bratislavě. Do funkce šéfa Janáčkovy opery byla Eva Blahová jmenována bez výběrového řízení.
Pozice šéfa operního souboru brněnského Národního divadla je v posledních letech nestálá. Od roku 2003 se v jeho vedení postupně vystřídali Jaroslav Kyzlink, Martin Otava, Milan Kaňák, Zdeněk Prokeš, Karel Drgáč a Tomáš Hanus. Rocc působí v této funkci od loňského roku.
Související články
- Janáčkova opera Brno: První ohlédnutí šéfky Evy Blahové
- Richard Strauss a jeho Elektra již tento týden v Brně
- Glosa: Puccini v Brně
Komentáře: 50
Napsat komentář
Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni:Před prvním přidáním svého komentáře se musíte zaregistrovat:
17. května 1912 se narodil maďarsko-francouzský dirigent a houslista Sándor VÉGH
- jaja: Na jakem padaku asi pan Zdrahal odletel? A kde pristal?
- miron: Je skvělé, že tento světový orchestr přivezl do Prahy právě Daniel Barenboim. Protože to je jeden z hudebních...
- V.T. Slajer: Velmi dobry rozhovor a tuto inscenaci Falstaffa bych si nemel nechat ujit, az (pokud) se dostane do...
- Dan: Ač paní Machalická většinou udeří hřebíček na halvičku, nejsem si jistý, zda tentokrát není vedle, jak ta jedle....
- joska: Jenom si ho nechejte v Praze. Na Morave se uz nadelal bordelu dost.
- hanka: ostravská opera je skvělá:))))co naděláme.
- Marel: :-))) Ano, toto je pěvec, který zpívá opravdu svým hlasem. Nádhera :-)
- im: KONEČNĚ! Ale včera bylo pozdě, co škody stačil nadělat!!! Asi je to český folklór: nekompetentní umanutec na...
- Milly: Tak konečně donáměstkoval. Tento folklorní tanečník stojí za násilným sloučením SOP s ND. Prosazoval ho hlava...
- hanka: mně opera nudná nepřišla, naopak. spíš mně trošku :)) mrzelo,že se nějaké drobné škrty provedly. pan ŠŤáva...
Ke změnám na Ministerstvu kultury
Ministerstvo kultury sloučí tzv. živé umění do jednoho odboru Ministerstvo kultury pokračuje ve změnách...
VícePřijde nová neřízená střela?
Wagnerovský kongres 17.– 20.5.2012 v Praze
Náměstek Radek Zdráhal na Ministerstvu kultury končí
Má vlast a Petrenko na Pražském jaru
Pan Jiri Horky nikdy nebyl sefem opery
Dobré odpoledne, děkujeme za upozornění, již jsme upravili. Jméno Jiřího Horkého coby údajně jednoho z předchozích šéfů opery jsme převzali ze zprávy ČTK. Máte pravdu, Jiří Horký byl v Brně šéfem dnes už neexistujícího souboru zpěvohry.
No a Pražákům zůstane barevné hogo fogo haha – hihi – hoho kýčovitých režií Rocca Rapla v duchu Dvořák/Nekvasil 90 léta 20 století…
Super, všechny operní scény u nás směřují do …
Postavit do šéfa opery paní, která nemá zkušenosti s operním provozem, sama nic nezazpívala, no to je síla. Tak aspoň bude angažovat své žáky…
Snad aspoň bude moci garantovat stále klesající úroveň brněnské opery, která po odchodu Jana Zbavitele jde neustále dolů.
A hlavně, aby pan ředitel z toho také měl nějakou reciprocitu!
hmmm … to bude zajímavá podívaná. Paní Blahová už nemůže zpívat. Neumí učit. Jiný by se z toho zhroutil. Druhá možnost je být ředitelkou divadla. :-) Bravo!
…nevíte, to na ni narážela Pecková tou poznámkou v rozhovoru? viz: V Praze je bohužel hodně "profesorek zpěvu", které v životě nestály na jevišti a když, tak toho ale honem rychle nechaly. Kromě odporných intrik nic jiného neumějí. Nechávají si od nich radit ředitelé divadel i renomované festivaly. – Nevíte?
Magdalena Kozena je ziackou a absolventkou pani profesorky Blahovej , len tak mimochodom…trocha respektu diskutujucim by nezaskodilo….
Super, co dalšího nás ještě na tomto postu čeká? Kulisák, kostymérka? To tu není nikdo, kdo má se šéfováním opery alespoň trochu zkušenosti? Kdo ji vybral nebo zvolil a proč ji???
Dobrý večer,
je sice pravda, že Magdalena Kožená byla u paní Blahové formálně zapsána na VŠMU, domnívám se ale, že Eva Blahová nebyla tou, která „udělala“ Kožené hlasovou techniku. Prof. Blahová patří sice k nejdražším učitelkám zpěvu v našem prostředí, na kvalitě výuky se to ovšem příliš neodráží. Už také proto, že Blahová má dobře zavedený rentiérský podnik, čím více žáků na kurzech, tím vyšší zisk … Obávám se, že jako “šéfka“ opery bude jen další prodlouženou rukou Daniela Dvořáka. A pokud přinese souboru něco nového, budou to zajisté její tzv. žáci – většina z nich zcela průměrné (někdy i podprůměrné) hlasy a pár šikovných nadějných, kteří se ovšem naučili zpívat jinde a paní Blahová je vydává za své žáky na základ kurzů. Základní linie dosavadní brněnské kulturní politiky její nástup do čela Janáčkovy opery nijak neovlivní. „Pekelná trojice“ ve složení rektor Medek – primátor Onderka – ředitel Dvořák povede dál brněnskou kulturní scénu ke všeobecné vulgarizaci na všech frontách a v některých případech i k postupné likvidaci kulturních aktivit, které ovšem nenahradí vlastní vyšší kvalitou.
Dobrý večer, ráda bych reagovala na předchozí příspěvek (10.6. 20:50). S autorem NAPROSTO souhlasím!
A připojuji autentickou zkušenost s učiteli zpěvu. Až bolestně důvěrně jsem totiž poznala "vyučovací" metody některých slovutných pěvců (vč. tzv. národních umělců) a mohu zodpovědně prohlásit, že naučit se dnes zdraví nepoškozující hlasovou techniku je bohužel otázkou štěstí. Buď Vám pedagog, jeho metody a osobní přístup "sedne", nebo musíte jít o dům dál a do úmoru hledat. Zajímavé rovněž je, že i obecně uznávaní učitelé někoho prostě zpívat nenaučí. Je to jen otázka náhody, což je docela demotivující. Jediné, nač se mladý adept zpěvu může spolehnout, je vlastní tělesný pocit při zpěvu – nikde nesmí cítit pálení, zadrhávání nebo dokonce bolest.
Uvedu příklad. Jedna z národních umělkyň mě, sopranistku, vedla jako kontraalt, a to i přesto, že jsem z hodin odcházela se silnou bolestí hrtanového svalstva, únavou a ochraptěním. Víte, jaká odpověď vždy následovala po vyřčení pochybností stran správnosti postupu? "BOLEST JE ZPOČÁTKU NORMÁLNÍ! HLAS SI ZVYKNE." Zvyknul, ale pak nevydal ani hlásku téměř půl roku!!! Dovedete si představit, jaký dopad má totální ztráta hlasu?! Krom fatální desiluze, deprese a obavy o zdraví rovněž existenční a společenský propad.
Nejsem jediná, kdo po tak hrůzné zkušenosti tvrdí, že podobné "metody" by měly být klasifikovány jako ublížení na zdraví. A logicky takto rovněž sankcionovány. Vsadí-li totiž mladý člověk vše na jednu kartu, odevzdá-li s důvěrou svůj jediný kapitál do rukou "mistra" (když učí na konzervatoři, tak je to přece odborník, ne?!), aby jej společně vyšlechtili a ukončí-li následně "školení" hlasově zdevastován (chodíte na absolventské koncerty?), má ztracenou existenci. A "mistr" by měl v takovém případě nést spoluzodpovědnost.
Toliko můj příspěvek, byť s tématem souvisí jen nepřímo. Budiž mi odpuštěno..
Pisatele předchozího příspěvku bych požádala o reakci. Je poznat, že je zasvěcen/a.
PS: Výše uvedené se skutečně stalo, nechci vyvolat uražené reakce, nýbrž podnětnou diskuzi.
Podělte se prosím o případné zkušenosti s hlasovým školením.
S pozdravem
Joanna
to je smutná zkušenost:-( ale paní jde dělat šéfku opery,kde její hlavní činnost není učení,takže třeba nadělá o to mín škody na žácích
absolutni souhlas, do Brna uprimou soustrast! :-(
Vy jste zvláštní,nikdo vám nevyhovuje. Šimerda,Drgáč,Hanus, Rocc,ještě nenastoupili a už jste je pomluvili. Ono asi vypadá, že v Brně by šéfa opery měl dělat Brnňák. Tak co třeba paní Zerhauová,byl by to zajímavý nápad. Co říkáte? Pak bychom viděli kolik jejich přátel by dostalo zelenou. Paní Blahové nezávidím,tak rozhadaný soubor.
Je tady objektivní problém, který si musíme všichni uvědomit – kandiátů na tuto pozici je v Česko-Slovensku nedostatek. Bohužel :-(((
K příspěvku o tom, jak se na konzervatořích i jinde ničí hlasy jenom tolik, že jako šéfka udělá pí Blahová svým způsobem méně škody než jako pedagožka. Svého času udělali silně podprůměrného pedagoga hry na klarinet Jiřího Hlaváče děkanem HAMU, protože bylo jasné, že na tomto postu uškodí studentům méně, než kdyby učil na plný úvazek. Bohužel české hudební školství a o tom operním to platí dvojnásob je stejně smrduté jako český operní rybníček. Charaktery se dětem kazí už od pubertálního věku, osobnosti nejsou žádané, přežije ten, kdo nevyčnívá.
Drahoušku anonyme z 11.07. Buďte v klidu. Paní Zerhauová by nechtěla být šéfkou opery ani náhodou. Na to se má moc ráda a sebekriticky uznává oproti jiným, že na to nemá.
Hezký den
Jitka Zerhauová
Základním a důležitým východiskem situace v Janáčkově opeře je fakt, že ředitel NDB Daniel Dvořák v podstatě šéfa opery nepotřebuje, neb jím chce být de facto sám a v jeho pozici potřebuje řekněme asistenta na takovou tu běžnou práci, shánění zpěváků… atd., ale vlastní umělecké vedení si dělá sám, přičemž se řídí často pravidlem vlastního prospěchu, ale kdo v tomhle státě ne? Že? Nicméně přesně z toho důvodu nevydrželi ve svých postech dlouho ani Tomáš Hanus, ani Rocc a domnívám se, že do třetice to vyjde a bude to konečně fungovat. Nevím, jak moc dobře nebo špatně, ale určitě spokojeně. ;-)
Mimochodem kolega(yně) ve 13:48 to napsal poměrně trefně, ale neklesejme na mysli zas až tak černé to není… Najdou se i takoví, kteří přestože dostávají občas přes čumák se nebojí z řady vyčouhnout narovnav páteř. :-) Mimochodem málokde naraží člověk na tolik žluči, jako zde v diskusích na Opeře PLUS, což o tom českém operním rybníčku také dost vypovídá. Myslím, že by před většinou mělo být varování "Upozornění pro citlivější osoby a osoby se sklonem k depresím! Čtení diskuse ve vás může vyvolat pocit naprosté beznaděje."
Tak abych to zakončil trochu optimisticky, dodám že tento pocit shledávám jako naprosto falešný. Nikdy to nebude snadné, ale vždycky to stálo za to. Pěkný den všem.
Tomáš
To je ten Hlaváč opravdu tak strašný? Máte s ním někdo zkušenost?
Pan Hlaváč je dobrý klarinetista, jediný problém je v nedostatku citu a porozumění pro druhé. Jako u mnohých ostatních profesorů HAMU to způsobuje nadměrný egoismus. V pedagogické rovině se jedná o průměrného učitele, tzn. existuje řada lepších, ale i horších (teď míním pouze konzervatoře a vysoké školy). Základním problémem HAMU je to, že se považuje za střed akademického hudebního vzdělání, což je při porovnání s úspěchy studentů zahraničních škol poněkud omezené. Tento rys se bohužel přenáší i do českých divadel a orchestrů. K jejich vlastní škodě. Ivan
Děkuji za odpověď Ivanovi. Našel by se mezi profesory HAMU i takový, u něhož jsou přítomny obě kvality – umělecká i pedagogická?
Jiří Hlaváč a Vlastík Mareš to je neuvěřitelná politicko-kulturní úderka HAMU. Výsledkem je počet zájemců o studium hry na klarinet na HAMU a JAMU. Například v jednom roce se na HAMU hlásí 5, a to jen Ti co jsou ke dvěma zmíněným pánům jít jen proto, že Hlaváčův vliv je tak velký, že je pravděpodobnost, že trhnou nějakou cenu na soutěži Pražského Jara a nebo se dostanou na zahraniční stáže. Poté dochází i k jiným pedagogům soukromě!! JAMU 12 přihlášených! Zřejmě jiná kvalita pedagoga či pedagogů. Studenti jdou do Brna smířeni s tím, že je na Pražském Jaru vyčadí Hlaváč a spol.již v prvním kole. HAMU – ta naprosto nejzoufalejší instituce týkající se hudby u nás!!!
To 12. června 2011 18:43: ano mezi profesory HAMU jsou velice dobří pedagogové lidsky i profesně, problémem je spíše celkový sebestředný duch školy, který se v řadě případů přenáší i na studenty, kteří jej dále vnáší do svých pozdějších působišť… bohužel realita současné umělecké scény klasické hudby není nijak příznivá a vůbec to nesouvisí s ekonomickými podmínkami, ale s uzavřeností a egocentrismem těch umělců, kteří v české kultuře zastávají zásadní pozice. Pokud jste student či studentka doporučuji Vám jít na studia a ideálně i aktivní kariéru do zahraničí. Váš Ivan
No vida, kam jsme se dostali od jmenování problematické paní na post šéfa brněnské opery …
Nechte paní Blahovou nejprve předvést, jak si poradí v této funkci a pak kritizujte. A to že se diskuse ztočila zase na Prahu mne nepřekvapuje. Praha je přece pupek světa. Aspoň si to myslí.
Je fakt úžasné sledovat, jak jsou ti brňáci chudáčci ukřivdění a zapšklí, Praha je jim trnem v oku a diskuse se nám krásně zvrtla jiným směrem….ovšem milí brňáci, co by byla Praha bez Moraváků?Každý druhý "pražák" je z Moravy. Zamyslete se nad tím. A když už je ta Praha "pupkem světa", jak píše predešlý, seberte odvahu a běžte si zkusit, jaké to je se v tom pro vás pupku světa prosadit….zejména v umělěcké branži.papa
Ale opera v Brně už dávno Praze nekonkuruje…. Dokonce jí přerostla a teď konkuruje takovým divadlům jako Víděnšké opěra, nebo opera v Paříži……
V Praze se dá lehce prosadit,stačí mít dobré známosti a ani toho zas tak moc umět nemusíte. Jinak by nemohli být sólisté divadla např p. Šrejma,Cavalcanti atd.
Diskuse se stočila tímto směrem proto, že hudební provoz je s hudební pedagogikou velmi úzce provázán personálně (což jmenování pí.Blahové mimochodem dokazuje).
Patří do jedné problematiky,
a to, že ministerstvo kultury a školství nespolupracují přináší tristní výsledky. Nespočet podprůměrných konzervatoří, adekvátní výstupy, problematická kvalita profesionálů. Prostor pro pedagogy s pochybnými výsledky mimo hudební ústavy, obchod s naivními studenty (viz příspěvek o ztrátě hlasu).
Hudební školství jde ruku v ruce s kulturou. Zde je třeba začít!! Solidní ministr kultury by jistě tušil, kdo je jeho hlavní partner na vládě. Vše se vším souvisí :-)
Hlaváč a dobrý klarinetista? Možná před 30 lety…. A pedagog je to opravdu otřesný. Zato jde o velice schopného úderníka, jak už tu někdo psal. Jednu dobu se o něm spekulovalo jako možném řediteli České filharmonie – to by teprv něco bylo, ale vlastně to nedotáh ani na toho rektora AMU…
Vážení, šéf opery Hanus raději odešel a dalšího šéfa, toho Rapla už si DD raději jmenoval sám , aby ho jako loutku mohl vodit na špagátku, u Bláhové to bude obdobné, buďto bude loutkou v rukou DD nebo odejde jako Hanus.
Ale p. Hanuse si p. ředitel přivedl jako šéfa opery. Každý ředitel musí spolupracovat se šéfy,to ještě neznamená,že jsou loutky. Přeji Vám jiného ředitele, jen abyste nedopadli jako v jiných divadlech.
ALe p. Hanus vyšel z jakehos takéhos výběrového řízení, kdežto tito další /Rapl a Bláhová/ jsou už přímo jmenování DD (diktátorem Dvořákem) bez jakéhokoliv náznaku konkursu
Víte,známé heslo dobrých manažerů divadel je. Demokracie v divadle patří za branou divadla. Pak může divadlo dobře fundovat. Ředitel musí být tak trochu diktátor, jinak by emociální umělce neukočíroval. A jelikož je DD také umělec,tak to platí dvojnásob. Myslí, že se mu podařilo zviditelnit ND Brno v tom dobrém slova smyslu, opera i balet je na velmi dobré úrovní a snaží se také sehnat peníze od sponzorů, což se mu v minulém období dost dařilo.
Tak nevím. Věřím, že s pí Blahovou měl dobrou ruku.
Tak ošklivé a nízké komentáře – to snad ani není Opera Plus, ale nějaký Blesk Plus, kde si lidská spodina vyřizuje účty a chladí si žáhu.
Neznám paní Bláhovou, ale přeju jí a potažmo panu Dvořákovi, ať se jim daří. Vzpomínám na působení pana Dvořáka v Praze, tehdy jsme měli možnost vidět plno výtečných inscenací, jak v SOP (Bubu, Candide atd.), tak v ND – především RinG!
A proč se tu pouštíte do urážek vedení pražské Hamu, to už je nad mé chápání.
Přeji Opeře Plus víc zasvěcených pozitivních komentářů k hudebním počinům a méně pomluv a urážek od anonymů.
Alena
Milá Aleno.
To nejsou pomluvy, ale skutečnosti, o kterých drtivá většina zúčastněných velmi dobře ví, vyslovené nahlas.
Nebýt možnosti svobodně se vyjadřovat alespoň na internetu anonymní formou, vládl by v Egyptě dosud Mubarak…
Dotyční, kteří mají moc ve svých rukou, se mimo jiné cenzurou velmi pozorně brání a svá korýtka si chrání, tím si buďte jista.
Věřme, že technický pokrok pomůže i pokroku v naší společnosti.
Nejsem z Brna a proto se snažím, když už jsem v Brně, jít i do divadla, jak na činohru, tak i operu. Do Mahenova divadla jsem se dostal na Richarda III. od Shakespeara. Scénu měl na svědomí Daniel Dvořák. Nebyl by to on, kdyby v programu nebylo uvedeno – velkolepá režie Daniela Dvořáka. Velkolepost spočívala v tom že přetáhl lóže hlediště na jeviště – inspirace Kašlíkem a Svobodou a na plátno promítal rozetu z Víta nebo Richardovi obličeje. Proč musely být na scéně vpravo a vlevo lóže, které se v podstatě neuplatňovali jsem nepochopil. V podstatě i velkolepá scénografie DD jeden z jeho produktů pro efekt, bez větší hloubky a smyslu. Ale pokud se zdůrazňuje genialita a velkolepost něčeho, co nestojí ani za zlámanou grešli – 100 x opakovaná lež se stane pravdou a navíc – čas je milosrdný a na vše se jednou zapomene – a to hraje do karet i DD.
To je těžké,závist přináši ovoce a úspěch se nepromíjí.
Neviem, ci pani, ktora nikdy v ziadnom divadle neposobila, nikdy nevedela spievat a nikdy nevedela ucit, je najlepsiou volbou pre brnensku operu. Asi pan Dvorak potrebuje zamerne pani, ktora nema sajmu o divadle, aby to fungovalo podla neho. Zo Slovenska oslovit prave ju je dehonostujuca urazka slovenskej opery. (Sice momentalny sef v Bratislave je na tom odborne este horsie.) Pochopila by som, keby oslovili Chudovskeho, Bendika, Zvaru, alebo Jakubka, ktori o opere nieco aj vedia.
Je ostuda, že vedoucí pracovník na takovém postě, jako je šéf opery, nemusí dělat konkurs, což všichni umělečtí pracovníci musí. A po čase je jim stejně předhazováno, že by měli být přezkušováni, jestli je jejich způsobilost dostačující. V brněnské opeře už delší dobu šéf nemusí splňovat nic. Může být jak nepopsaný list, nevět zhola nic o provozu, o pracovně právních věcech, mít minimální uměleckou zkušenost – a jak vidno, nevadí to. Nevadí, že rozhoduje o platech a osudech mnoha lidí, jak vidno, stačí jen přesvědčení o vlastní dokonalost. O nějaké odpovědnosti nemůže být ani řeči. Když tak jde o dům dál.
Proto taky úroveň brněnské opery vypadá jak vypadá. A s novou šéfovou se rozklad jen prohloubí.
Tak to ste strelili poriadne vedla…este viac ako v Bratislave…ak toto je zo Slovenska to najlepsie…
Na vonok NADHERNA fotka pani Blahovej, posobi to ako slavna spevacka alebo byvala modelka ci herecka z nejakeho vulbarneho casopisu. V skutocnosti ona s takou nikdy nebola, a ani nebude.
Chyba jej estetiky a spolocenskeho spravania.
Iste pozicie sefa opery ju naplnilo svoju sen. Neviem si ju predstavit, ako moze sefovat prevadzku opery, kedze v zivote nespievala v opere a navyse nevyzna hlasove problematiky.
Uloha pani Blahova je len presadit svojich ziakov, je to davno znama vec. Dalej bude urcite USPESNA, pretoze podla nej ona je vzdy ta najlepsia, neschopni ludia budu okolo nej. Taku sebavedomiu by kazdy spevak-zaciatocnik privital ziskat. Preto casto u mladych spavakov nevadi, ze p. Blahova neuci techniku spevu. Uci spravnu vyslovnost, ale netusia, ze to moze aj iny profesional ovela dokladnejsie vyucovat.
Podnikatelka by nemala byt v poste sefa statneho ci statom podporovaneho podniku.
Chyba estetiky a spolocenskeho spravania…
V rámci brněnské kultury je zcela jedno, kdo ji povede. Mimo Prahu není v ČR ani jedna kvalitní scéna, ani jedna kvalitní hudební škola, ani jedno historicky významné místo. Problémy nějakého Brna by se neměly řešit v širší společnosti. Je to pouze lokální problém.
Lokální problém jste vy namyšlení Pražáci. Podívejte se na váš problém SOP a ND. Nato jaké máte dotace jste ostudná scéna. Z několika premiér se vyvede u ND jen Parsifal a u SOP celkem ujde Trubadúr. Nezdá se vám to málo. To brněnská opera je daleko úspěšnější,Nížina,Lékárník,Turandot a velmi navštěvována Figarova svatba. Nechte se paní Blahovovu projevit,třeba je dobrá manažérka opery.
Ten komentář z "nadhledu" Pražanů je skutečně něco, kdyby to nebylo tak bizarní, bylo by to k smíchu… ono to je k smíchu i tak. Provinciálnost pražských tahanic – hádají se jako dolňáci s horňáky o to, kde bude stát hospoda – smutně připomíná, že kvalitní kultura taky v Praze není moc doma… už dlouho ne…
Potrefená husa se vždy ozve … v případě zastánců Brna to platí několikanásobně. Znáte ten vtip? Baví se dva muzikanti, Brňák a Pražák, první povídá: "víš co se o tobě říká v Brně? Že neumíš hrát." Pražák odpoví: "Víš co se tobě říká v Praze? Vůbec nic." Pro Brno je jejich kultura kvalitní, protože nic jiného neznají a nikdo mimo 05 na představení do Brna nepojede.
Příspěvek z 12. července 2011 9:42 je jasná provokace. Divím se, že na něj vůbec někdo reaguje a bere jej vážně.
Konečně někdo zareagoval rozumně. Provokace to byla a záměrná. Vyzkoušel jsem si, jak nad věcí jsou někteří přispěvatelé. Alespoň můžete pozorovat, jak málo stačí k vyvolání vzájemné nevraživosti mezi lidmi, kteří by měli uměním rozvíjet svůj nadhled, svůj intelekt a svého ducha. Z hlediska psychologie to byl přínosný pokus ve studiu posluchačů i umělců. S pozdravem Jarda
Přispěvatelé by měli uměním rozvíjet svůj nadhled, intelekt, svého ducha… Je vidět Jardo, že vy ani jedno moc rozvinuté nemáte, pokud jste schopný takhle přispívat do diskusí. Bohužel nebo bohudík, mnoho z diskutujících má pravdu a nastavuje tímto trochu zrcadlo těm rádoby špičkovým a zkušeným manažerům typu D. Dvořáka, kteří jsou stejně chamtiví, zaslepení a sebestřední, jako mnozí naši politikové.
V čem je D. Dvořák chamtivý a sebestředný. To, že zviditelnil brněnskou operu? To, že našel sponzory a v dobré době našetřil do rezervního fondu,který pak použil v době krize,kdy většina divadel v ČR se pohybuje v červených číslech? To, že zároveň dělá scény,je samozřejmé u každého ředitele,který je umělec. Nikdo se nechce odloučit od své profese a být jen úředník. Viz p. Heřman šéf opery a zároveň režisér na uměl. smlouvy.
Je pravda, ze p. Blahova nikdy nevedela ani spievat ani ucit, ale predsa to sef opery nepotrebuje vediet. Staci, ked je fantasticky manazer a ma uzasne styky. Tieto predpoklady ona urcite ma , kedze dokaze zabezpecit skvelu karieru aj svojim hlboko podpriemernym ziakom. Od inych profesorov by takito skoncili jedine dozivotne v nejakom zbore.