„Před příchodem do Brna působil Dennis Russell Davies patnáct let v čele Brucknerova orchestru v Linci. Díky častému provádění Brucknerových děl tam hluboce pronikl nejen do jeho hudby, ale i do jejích interpretačních specifik a nástrah. Patří tak k renomovaným brucknerovským dirigentům a každé jeho provedení Brucknerovy skladby skýtá silný zážitek,“ uvedla ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová. Doplnila, že v Brně Davies již řídil symfonii První, Čtvrtou, Pátou a Šestou, nyní je na řadě Sedmá.
Slavnostní večer, stejně jako celou sezonu, otevřou dvě symfonické básně Bedřicha Smetany: Hakon Jarl a Richard III, kterými autor stvrdil svůj obdiv a příklon k novoromantické programní hudbě. „Silnou oporu nalezl ve Franzi Lisztovi, který byl tehdy už mezinárodní hudební autoritou, a rozhodl se po jeho vzoru začít s kompozicí symfonických básní, jež byly tehdy v evropské hudbě novinkou. Byl-li Smetana do té doby tvůrcem převážně drobnějších skladeb klavírních, obrátil nyní svou pozornost k orchestru a novým velkým formám,“ informoval dramaturg Filharmonie Brno Vítězslav Mikeš.
V Richardu III. se autor inspiroval shakespearovským námětem, u Hakona Jarla sáhl po dramatu dánského autora Adama Öhlenschlägera o boji křesťanství s pohanstvím, které hudebně převedl do roviny boje dobra a zla, svobody a útlaku. „Smetanovu hudbu jsem si zvlášť zamiloval po svém příchodu do České republiky a několik jeho děl jsem řídil nebo hrál nejen tady, ale také v Rakousku a Německu. Velkým zážitkem pro mě byla také letní cesta, při které jsem v Čechách projel všechna místa ze Smetanovy Mé vlasti,“ uvedl šéfdirigent Davies.
Brucknerova Symfonie č. 7, která zazní v druhé půli večera, vynesla autora z pozice umanutého a posmívaného tvůrce mezi mezinárodně významné představitele dobového hudebního myšlení. Ovace, které se rozbouřily po premiéře v Lipsku, údajně trvaly více než čtvrthodinu. Při vídeňském provedení se prý autor musel jít po každé větě děkovat čtyřikrát až pětkrát. V publiku seděl i král valčíků Johann Strauss mladší, který po vyslechnutí díla Brucknerovi zaslal telegram se slovy: „Jsem velmi dojat, byl to největší zážitek mého života.“
Adagio druhé věty je znalci vnímáno jako tryzna za Richarda Wagnera, kterého Bruckner obdivoval. „Ponuré základní téma je přednášeno Wagnerovými tubami, nástroji, které byly zkonstruovány z Wagnerova popudu a staly se nedílnou součástí pozdního wagnerovského orchestru,“ podotkl Mikeš. I v případě bouřlivého Scherza Bruckner zpracoval mimohudební podnět, kdy z okna svého bytu sledoval požár vídeňského Ringtheatru, včetně pokládání mrtvých těl na chodník před jejich odvozem. K novodobé oblibě Sedmé symfonie přispěl i Viscontiho snímek z roku 1954 Vášeň.
Vstupenky jsou k dostání ve filharmonickém předprodeji, online na webu filharmonie-brno.cz a na místě. Půl hodiny před začátkem koncertu mají studenti vstup za 50 Kč.
