Šedesátka dětských zpěváků představila v divadle ve francouzském městě Toulouse dětskou operu Brundibár pražského rodáka Hanse Krásy. Dílo nejvíce proslavilo skladatelovo nastudování s dětmi vězněnými v židovském ghettu v Terezíně, kam byl Hans Krása deportován v roce 1942.
„Chceme poukázat na hrůzy, které doprovázejí všechny války, všechny masakry, a kvůli kterým si děti nemohou užívat radostí života. Je to stále aktuální,“ řekl režisér Max Henry. „Je třeba se uchýlit ke snění, aby bylo možné těmto hrůzám uniknout, a vytvořit si vlastní svět, aby bylo možné odolat,“ dodal.
Hudební režisér Christophe Larrieu uvedl, že sóla sice zpívají trénovaní dětští zpěváci, ale sbor je složený výhradně z dětí bez jakékoli zkušenosti se zpěvem nebo hraním. „Je ale těžké nemyslet na historickou realitu, na podmínky života těch dětí v táboře, zvlášť když člověk zná jejich osud,“ řekl Christophe Larrieu agentuře Agence France-Presse.
Operu napsal židovský skladatel Hans Krása na libreto Adolfa Hoffmeistera už v roce 1938, smutné proslulosti se jí ale dostalo právě až v terezínském ghettu, kde měla 23. září 1943 premiéru. Příběh opery byl pro terezínské zpěváčky více než symbolický: dvě chudé děti bojují proti zlu dospělých.
V Terezíně se Brundibár hrál víc než padesátkrát. Bohužel po většině dětí zbyly jen smutné kresby a básničky. Stejně jako Hans Krása byly zavražděny v nacistickém koncentračním táboře v Osvětimi. „Každý měsíc odjížděly vlaky do Osvětimi, zpěváčci se stále měnili a nakonec vlastně neměl, kdo role zpívat,“ popsala konec díla v Terezíně pamětnice všech repríz Anna Hanusová.
Terezínskou internací prošlo na 15.000 židovských dětí, zůstalo osm set, z vyhlazovacích transportů se vrátila pouhá stovka.
Brundibár bude v toulouském divadle Jules-Julien na programu do 31. března.
