Festival, který posunul hranice. Koncert, který se zapíše do dějin. I takové věty se opakovaně objevily v recenzích na právě skončený 49. ročník festivalu Moravský podzim. Ten nabídl od 30. září do 28. října celkem 17 akcí a dva doprovodné programy. „Záměrně říkáme akcí, ne koncertů, protože část, toho, co jsme posluchačům nabídli, se koncertem v tradičním slova smyslu nazvat nedá,“ uvedla ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová.
Mezi takové události patřil jeden z nejočekávanějších bodů festivalu – Symfonie sirén. „Dobře si uvědomujeme, že často přinášíme něco, co tu ještě nebylo. S takovými počiny se pojí nejistota, kolik posluchačů přijde a jak budou reagovat. Přiznávám, že v tomto pro nás byla Symfonie sirén extrémní, ani my jsme nevěděli, co přesně od ní čekat. Výsledek? Naplnili jsme maximální kapacitu pavilónu – a co je důležitější, lidé reagují v drtivé většině případů pozitivně. To je pro nás důkaz, že se nemáme bát chodit neušlapanými cestami,“ uvedl dramaturg Moravského podzimu a Filharmonie Brno Vítězslav Mikeš.
Na hudební performanci složenou ze zvuků Brna se prodalo všech 1600 připravených vstupenek a povinných špuntů do uší. Celkově letos festival navštívilo 4.176 posluchačů. „Překonali jsme tak návštěvnost z roku 2013 a výrazně se přiblížili číslu z minulého ročníku. Nutno ovšem říct, že při něm jsme třikrát vyprodali Janáčkovo divadlo s kapacitou 1100 míst – letos jsme tak velký prostor neměli, proto považujeme návštěvnost přesahující 4.000 osob za velký úspěch,“ doplnila Kučerová.
Právě absence velkého sálu výrazně ovlivnila letošní dramaturgii festivalu. A postarala se o jeho nejúspěšnější koncert s názvem Rituály. Ten se uskutečnil na dvou místech – v Červeném kostele a v katedrále na Petrově. „Kdyby nás k tomu nedonutily okolnosti, uvedli bychom obě díla na jednom místě. Takto celý večer získal nový rozměr, a to přechodem mezi dvěma kostely, který od sebe oddělil Kutavičiusovy Poslední pohanské rituály a Kabeláčovu 8. symfonii Antifony,“ uvedl Mikeš. Kritici o tomto koncertu napsali, že vstoupí do hudebních dějin.
Druhým nejnavštěvovanějším koncertem byl recitál pianisty Pierra-Laurenta Aimarda, který v Besedním domě zahrál Goldbergovy variace od J. S. Bacha a Debussyho Etudy. Třetí příčku drží Janáčkovo kvarteto slavící 70 let a italská barokní Accademia Bizantina. Velké pozornosti se těšil i projekt Vexations. „Ten jsme uvedli poprvé v České republice. Jedná se o klavírní maraton, které trval bezmála 25 hodin a 17 pianistů při něm zahrálo 840x za sebou bez přerušení krátkou skladbu Vexation Erica Satieho z roku 1893,“ uvedla Kučerová. Tento koncert spolu se Symfonií sirén připoutal velkou mediální pozornost. „Jasně se nám tím potvrdilo, že se nemáme bát netradičních věcí,“ zdůraznila Kučerová. Připomněla také díla napsaná přímo na objednávku festivalu, například Kopelentovu skladbu Amor vincit nebo futuristickou operu Vítězství nad Sluncem.
Festival Moravský podzim se koná jednou za dva roky – příští ročník se tak uskuteční v roce 2019.
