Preludium k Faunovu odpoledni z roku 1894 je ikonické dílo, k němuž Clauda Debussyho inspirovaly verše Stéphana Mallarméa. Geniálním způsobem líčí římského boha Fauna, kterak v horkém letním odpoledni odpočívá na břehu moře, píská si na flétnu a vzpomíná na své lásky.
Tvůrčím zázemím Ondřeje Štochla je komorní soubor a skladatelské sdružení Konvergence, jehož je spoluzakladatelem a uměleckým vedoucím. Na AMU vystudoval kompozici ve třídě Marka Kopelenta, na konzervatoři se předtím věnoval hře na violu. Ve své tvorbě sleduje především dvě významové linie. V jedné jde o vnitřní svět lidí postižených autismem, v té druhé o skladby duchovně orientované. Jeho „Tři věty o přijetí“ jsou de facto třívětým klarinetovým koncertem, ale ještě mnohem víc hudební úvahou o pojmech, které mají souvislost jak s vytvářením hlubších citových vazeb, tak s obtížností přijetí sebe sama.
Erkki-Sven Tüür prožil první polovinu života jako sovětský občan, druhou jako občan nově svobodného Estonska. Studoval hru na flétnu a bicí i skladbu. V roce 1979 založil formaci In Spe, ve které hrál, zpíval a komponoval. Šlo tehdy o komorní rock, mající blízko k minimalismu a středověké hudbě. Dnes je typickým představitelem postmoderny. Svou Poctu Sibeliovi nazvanou Hledání kořenů napsal na objednávku Helsinské filharmonie u příležitosti životního jubilea zásadního finského i evropského tvůrce. A právě dílo Jeana Sibelia, konkrétně Symfonie č. 1 e moll, završí celý večer.
Koncert byl z důvodu nemoci dirigenta zrušen.
