První výsledky studie Mozartův efekt a paměť u pacientů s kognitivní poruchou naznačují, že poslech klasické hudby při plnění paměťových úkolů nezlepšuje ani nezhoršuje úroveň učení u osob s mírnou kognitivní poruchou (MCI – mírná kognitivní porucha je široký pojem používaný k popsání mírných, ale měřitelných poruch paměti a poznávacích funkcí jako například soustředění, rozhodování nebo orientace). Vzhledem k nedostatku účinných léčebných postupů proti kognitivním poruchám se jako možná terapeutická alternativa pro zlepšení paměťových úkolů tradičně zkoušela právě hudba. Její vliv byl dlouho předmětem diskusí. Výzkum vedený pracovníkem skupiny Cognitive Neurolab Fakulty zdravotnických věd Universitat Oberta de Catalunya Marcem Calabriou nedávno zjistil, že vliv mohou mít interpersonální parametry a jde tedy o složitější záležitost, než se dříve předpokládalo. Tým nyní zvažuje nové experimenty.
Studie byla provedena na pacientech na neuropsychologickém oddělení barcelonské nemocnice Hospital de Sant Pau a podíleli se na ní vědci z této nemocnice, montrealské Concordia University a madridského Gregorio Marañón Health Research Institute. Zkoumali pacienty s mírnou amnestickou kognitivní poruchou, kteří mají problémy s pamětí v důsledku nástupu neurodegenerace. Experimenty spočívaly v pozorování 24 fotografií lidských tváří. Účastníci byli instruováni, aby si je zapamatovali, a o 10 minut později je výzkumníci požádali, aby se podívali na novou sérii obsahující snímky, které účastníci právě viděli a nové, jejich úkolem bylo se pokusit identifikovat ty, které již viděli.
První test byl proveden s účastníky, kteří poslouchali klasickou hudbu v v první fázi, ale ne ve fázi vybavování, zatímco ve druhém cvičení byl opakován se sluchovým podnětem během obou fází. Z hlediska výsledků však nebyly pozorovány žádné významné rozdíly. Klasická hudba byla v těchto cvičeních použita proto, že „je to typ hudby, který se pohybuje mezi relaxací a stimulací, a ukázalo se, že je nejúčinnější pro posílení paměti“. Navíc skutečnost, že je instrumentální, snižuje možnost ovlivnění textem písně.
Zároveň však tým zjistil, že poslech hudby s „vyšší mírou vzrušení“ má možný pozitivní vliv na osoby, které jsou zvyklé používat hudbu jako emoční regulátor v každodenním životě. Skupina plánuje pokračovat v projektu až do konce roku 2024. Během této doby bude zkoumat, zda by hudba na pozadí při plnění úkolů mohla mít účinek i v jiných oblastech, například při udržování pozornosti a soustředění u pacientů s Parkinsonovou chorobou.
Zdroj info: autorský článek
