Shigeichi Negishi se narodil v Tokiu 29. listopadu 1923. Jeho matka provozovala krámek s tabákem. Studoval ekonomii na tokijské Hosei University a během druhé světové války byl povolán do armády. Poté, co Japonsko kapitulovalo, se stal válečným zajatcem a dva roky strávil v Singapuru. Po svém propuštění v roce 1947 prodával fotoaparáty značky Olympus a v roce 1956 založil společnost vyrábějící spotřební elektroniku – mimo jiné také montovali autorádia pro výrobce automobilů v Tokiu.
Celý nápad na karaoke vznikl údajně poté, co si jeden ze zaměstnanců Negishiho dobíral kvůli falešnému zpěvu při práci. Negishi byl přesvědčen, že s hudebním doprovodem by byl jeho zpěv lepší, to mu vnuklo myšlenku připojit k autorádiu port pro mikrofon a tím vytvořil jakýsi prototyp karaoke. Matt Alta v knize Pure Invention: How Japan Made the Modern World zmiňuje, že Negishi poprvé svůj vynález otestoval na instrumentální nahrávce písně Mujo no Yume od Yoshio Kodamy z 30. let.
Zařízení prodával pod označením Sparko Box a dodával jej i s kartami obsahujícími texty písní. Údajně jich vyrobil a po celém Japonsku nainstaloval asi 8000. V 70. letech 20. století pak nezávisle na něm přišli s podobným zařízením i další vynálezci a na trh bylo uvedeno několik konkurenčních zařízení.
Negishi si nikdy nenechal svůj vynález patentovat a tak výrobci elektroniky začali postupně vyrábět a prodávat své vlastní verze přístroje. V 80. letech pak Japonsko zachvátila móda karaoke barů, které se staly oblíbeným místem amatérských zpěváků. Další vývoj technologií pak pomohl tomuto fenoménu se rozšířit nejen po celé Asii, ale i do celého světa.
Podle All–Japan Karaoke Industrialist Asssociation je dnes v Japonsku přes více než 8000 specializovaných karaoke barů a přes 131 500 dalších zařízení je vybaveno karaoke automaty.
Shigeichi Negishi zemřel 26. ledna 2024 ve věku 100 let.
