Malý třesk vznikl speciálně v rámci Roku české hudby a skladatelé Petr Kofroň, Marek Piaček a Michal Cáb ho napsali přímo pro olomoucký operní soubor. „Jedno z největších zadostiučinění souboru, které může nastat je, když pro něj vzniká nové dílo. Věc u činohry celkem běžná, u opery výjimečná. Soubor opery se spolu s inscenačním dílem vrhnul do přípravy experimentálního díla zahrnující vědecké texty a podněty, a tím se vydal na cesty neprobádané,“ vyzdvihla šéfka souboru Veronika Kos Loulová.
Každý z autorů vytvořil svou část samostatně, přesto na sebe budou plynule navazovat. První část napsal hudební designer, skladatel a performer Michal Cáb a zaměřuje se v ní v kratších kompozicích na aktivní práci s akustickými vlastnostmi Červeného kostela, kde dílo bude uvedeno, ale také s ozvučením předmětů a instrumentů sestrojených přímo pro potřeby inscenace a prací s jednotlivými hudebníky a zpěváky, kteří jsou i performery. Druhá část Purkyně – Duch jest, jenž smíří protivy je dílem slovenského skladatele Marka Piačka, hudebního režiséra, autora řady kompozic pro orchestr, sbor, film i dokument. Jeho skladba reflektuje literární odkaz romantického vědce a průbojného experimentátora hledajícího v mnoha vědeckých polích, jímž byl Jan Evangelista Purkyně. Třetí část vytvořil skladatel, dirigent, literát, umělecký šéf tělesa Agon Orchestra a bývalý umělecký ředitel Opery ND v Praze Petr Kofroň, jenž zkomponoval dílo s názvem Je čas pro menší orchestrální těleso a sólisty.
„Díla jsou kompozičně naprosto odlišná. Zatímco Piaček vychází z klasických kategorií hudby, Cáb experimentuje s barvami nástrojů a jeho kompozice není někdy ani zapsána do not. Je to popis toho, co mají hudebníci se svými nástroji dělat, jak s nimi pracovat, abychom dosáhli požadované barvy. Kofroňova skladba je interpretačně nejnáročnější zvláště po rytmické stránce,“ popsal autor hudebního nastudování a dirigent Petr Šumník a doplnil, že v instrumentální části se nejedná o orchestr, ale o soubor jedenácti hráčů, kteří budou hrát na smyčce, dechy a bicí. Ve vokální složce uslyšíme deset sólistů v Kofroňově a Cábově části a pěvecký sbor v díle Marka Piačka.
Ústředním tématem nového projektu je objektivní a subjektivní vnímání času, které lze chápat jak z hlediska fyzikálního, tak filozofického. Malý třesk pojednává o vzniku prostoru a času, rychlosti a rozpínání nejen samotného vesmíru, ale také o proměnách lidského chápání času, zrodu i zániku. Tvůrci Matyáš Dlab a Lukáš Jiřička dlouhodobě zkoumající rozhraní a komunikační nástroje současného divadla si i v případě Malého třesku kladou za cíl organicky propojit díla všech tří autorů do jednoho celku a využít přitom nejrůznější performativní formy a audiovizuální technologie. Sami toto své komplexní dílo definují jako operu, scénický koncert a audiovizuální performance. Ke spolupráci si přizvali výtvarníky Mikoláše Ziku a Jana Brejchu, světelného designéra Jonáše Garaje a vizuálního umělce Šimona Levitnera, který pro inscenaci vytvořil sérii videí.
„V Malém třesku se setkávají díla tří skladatelů. Pro jejich scénické provedení jsme zvolili specifickou formu, která je propojuje do organického celku, do jednoho celistvého, ale formálně proměnlivého proudu. Michal Cáb, jeden ze tří skladatelů, s námi osobně spolupracuje v Olomouci v procesu zkoušení. Spolupráce nám umožňuje spontánní a dobrodružné komponování ve vztahu ke kvalitní architektuře Červeného kostela a její nedávno dokončené rekonstrukci,“ popsal přístup Matyáš Dlab.
Světová premiéra Malého třesku se uskuteční (mimo abo) v neděli 15. září 2024 v 19:00 hodin v Červeném kostele VKOL. Projekt se uskutečňuje za finanční podpory Ministerstva kultury a Státního fondu kultury České republiky. Moravské divadlo navázalo spolupráci s univerzitním spolkem UP Crowd a platformou Vědátor, a tak se návštěvníci první reprízy v pondělí 16. září mohou po představení těšit na besedu s tématem čas a lidstvo.
„Nesmírně se těším na výsledek, protože na rozdíl od děl, která jsou napsaná stovky let, toto opravdu vzniká přímo na zkušebně, a pro všechny je tak proces velmi napínavý. Doporučovala bych ho zažít každému opernímu souboru minimálně jednou za sezonu,“ uvedla Veronika Kos Loulová.
„Probíhající Rok české hudby připomínáme nejen uvedením oper Prodaná nevěsta a Jenůfa, ale obohacujeme ho i vznikem zcela nového díla současných tvůrců a já jsem za tento ne úplně běžný počin velmi rád. Zároveň děkuji za spolupráci Červenému kostelu VKOL, díky čemuž si diváci odnesou opravdu neotřelý umělecký zážitek,“ sdělil ředitel Moravského divadla David Gerneš.
