K napsání chytlavé symfonické básně Visions (Vidění) inspiroval Masseneta odkaz Franze Liszta, jenž se stal se svými symfonickými básněmi jedním z průkopníků programní hudby. Hudbu plnou éterické atmosféry i dramatické síly, zachycující snění o starých, šťastných časech vytvořil Massenet na podzim 1891. Je s podivem, že se tato kompozice nedočkala větší proslulosti.
Okouzlující písně Henriho Duparca s nádechem impresionismu, ovlivněné však i jeho pedagogem a přítelem Césarem Franckem či Richardem Wagnerem, zařadila sólistka koncertu, Kateřina Kněžíková, už na své CD. Hovoří o nich jako o písních, které jsou blízké nejen jejímu typu hlasu, ale i jejímu srdci. Vyzařuje z nich exotika i spojení s přírodou. Album Phidylé s ní v Ostravě natočil právě dirigent Robert Jindra a Janáčkova filharmonie Ostrava. Nahrávka získala v roce 2022 ve vokální kategorii cenu BBC Music Magazine Award.
Jako mnoho mladých francouzských skladatelů využil rovněž Bizet na základě získané Římské ceny možnost strávit dvouletý studijní pobyt na Francouzské akademii v Římě – a jeho plodem se mimo jiné stala druhá z jeho symfonií. Bizet ji komponoval řadu let. I když je partitura kompletní, sám ji považoval za ne zcela dokončenou. Ale i tak měla roku 1875, nedlouho po jeho smrti, premiéru. Skladba stojí na pomezí mezi symfonickou suitou a symfonií: na programní hudbu není však dostatečně explicitní a na symfonii není dostatečně abstraktně koncipována. Za nejlepší ze čtyř vět je považováno Scherzo napsané v roce 1861. Celé dílo vyšlo roku 1880 pod titulem Roma.
