Jakub Hrůša, jenž v září 2025 nastoupí do funkce hudebního ředitele Královské opery Covent Garden, zaujal svým detailním a citlivým nastudováním partitury, která odráží českou hudební tradici. Pod jeho vedením orchestr exceloval svou přesností a emocemi. Kritikové se shodují, že Hrůšovo působení je velkým příslibem pro budoucnost Královské opery, která patří k nejprestižnějším operním domům na světě.
Odborná veřejnost se shodla na pozitivním hodnocení hudebního nastudování jednomyslně, což nebývá obvyklé. Mnohá média využila dokonce maximální pětihvězdičkové ohodnocení uměleckého výkonu. The Times označil jeho dirigování za bezkonkurenční. The Financial Times napsal, že „Silná inscenace naznačuje, že nastupující hudební ředitel Jakub Hrůša by se mohl stát dominantním interpretem Janáčka… Jakub Hrůša je hlavním důvodem, proč bylo toto oživení Jenůfy intenzivnější, než byla původní inscenace ohodnocená cenou The Olivier Award v roce 2021…“
Bachtrack poznamenal, že „„…jen málokdo by mu mohl zazlívat radost z toho, že se mohl ponořit do této úžasné partitury (jež je dílem jeho krajana), která nabízí vše od lidových melodií přes romantickou nádheru až po emocionální drama v nejvyšších otáčkách, aby nakonec vyústila do transcendentální extáze, když se Jenůfa a Laca vydávají na cestu ke svobodě. Budoucnost s Hrůšou v čele rozhodně zní slibně…“ Music OMH označil večer za významný mezník v historii operního domu a dle hodnocení „Hrůšův vztah k Janáčkovu způsobu vyjadřování byl patrný z jeho pečlivě voleného tempa a schopnosti vnést srozumitelnost do detailních vrstev partitury. Pod jeho vedením hrál orchestr s břitkou přesností i zářivou vřelostí, která podtrhovala neustále se měnící emocionální kontrasty díla.“ Za zvláště strhující označil orchestrální úvody jednotlivých dějství „v nichž Hrůšova interpretace odhalila skryté hloubky Janáčkovy mistrovské orchestrace.“
The Telegraph, který udělil představení čtyři hvězdičky poznamenal, že angažování Jakuba Hrůši je klíčové. Fakt, že se nastupující hudební ředitel Královské opery poprvé představil právě v českém repertoáru považuje za příhodný a Hrůšův způsob práce s partiturou označil za „mimořádně citlivý, zvuky zaoblené a tvarované, bez hran, které v tomto případě někteří dirigenti vnucují. Vášnivá předehra druhého dějství oplývala velkým zvukem a orchestr hrál skvěle, zejména naléhavé bylo expresivní houslové sólo Vasko Vasileva. Hudebně i dramaturgicky je toto představení dobrým znamením pro budoucnost Královské opery.“
Z dalších britských médií, která udělila Jakubu Hrůšovi čtyři hvězdičky zmiňme The Artdesk, podle kterého „Díky Hrůšovi vše funguje, slyšíte víc než od jakéhokoliv jiného dirigenta“, The Guardian ohodnotil výkon Jakuba Hrůši slovy „Nastupující hudební ředitel Královské opery diriguje představení se vzácnou intenzitou a samozřejmostí…“ The Standard ohodnotil Hrůšovu Jenůfu jako symbolickou, psychologickou sondu a poznamenal, že „toto obnovené nastudování bylo první inscenací Jakuba Hruši v roli nastupujícího hudebního ředitele Covent Garden – tento post je v bezpečných rukách.“
