Petr Adamec je český klavírista a hudební pedagog, narozen 28. března 1941 v Kolíně. Patří k významným představitelům české klavírní interpretace a je dlouholetým pedagogem na Akademii múzických umění v Praze. Proslul zejména jako komorní partner předních českých houslistů a jako interpret díla českých skladatelů.
Životopis
Petr Adamec se narodil v Kolíně a po maturitě na gymnáziu v roce 1958 musel kvůli nepříznivému kádrovému profilu rok pracovat, než mohl začít studovat hudbu. Od roku 1959 studoval na pražské konzervatoři u profesorky Doležalové, kde mu chyběly roky přípravy oproti ostatním posluchačům díky předchozímu studiu na gymnáziu. Později pokračoval ve studiu na Akademii múzických umění, kde se stal žákem uznávaných pedagogů Františka Raucha a Zdeňka Jílka. Po dokončení studia začal pedagogicky působit na AMU, kde vyučuje již více než třicet let a kde si vybudoval pověst výjimečného učitele klavírní hry.
Tvorba
Adamcova umělecka činnost se soustředí především na komorní hudbu, kde se etabloval jako vyhledávaný klavírní partner. Dlouhodobě spolupracuje s houslisty Václavem Hudečkem a Bohuslavem Matouškem, s nimiž natočil řadu úspěšných nahrávek pro vydavatelství Supraphon. Významná je zejména jeho kompletní nahrávka skladeb Bohuslava Martinů pro housle a klavír s Bohuslavem Matouškem, která získala několik prestižních ocenění včetně Harmonie Award. V minulosti působil také v trio Bohuslava Martinů s Bohuslavem Matouškem a Miroslavem Petrášem a v souboru Opus tre. Jeho diskografie zahrnuje interpretace děl Dvořáka, Smetany, Suka, Francka a Brahmse.
Význam
Petr Adamec představuje důležité spojení mezi českou klavírní tradicí a současností. Jako žák Františka Raucha navazuje na prestižní linii české klavírní školy a jako pedagog na AMU předává tuto tradici dalším generacím. Jeho interpretační umění je charakterizované vysokou mírou citlivosti a nervozity, kterou sám popisuje jako rychlé reakce umožňující okamžité přizpůsobení se partnerovi, ovšem za cenu značného nervového vypětí. Mezinárodně je uznáván za své koncertní vystoupení v prestižních sálech v Tokiu, Paříži, Berlíně, Chicagu či Amsterdamu, což potvrzuje jeho postavení mezi předními českými klavíristy.
Zajímavosti
Adamec otevřeně hovoří o psychické náročnosti svého povolání, zejména při komorní hře, kde jeho vysoká citlivost na chyby partnerů vede k rychlému vyčerpání. Proto postupně omezil svá umělecká partnerství pouze na osvědčené spolupracovníky. Přes fyzickou i psychickou náročnost profese zůstává věrný své filozofii, že hudba musí zůstat uměním a celoživotním vztahem, nikoli pouze výdělečným zdrojem. Zdůrazňuje nutnost regenerace a odpočinku, aby nezůstal pouhým „dělníkem nástroje“ a aby si zachoval schopnost uměleckého tvoření a radost z hudby.