Rudolf Berger byl český operní pěvec, původně baryton, který se později stal jedním z předních heldentenorů své doby. Narodil se v Brně a proslul především interpretací wagnerovských rolí na předních operních scénách Evropy a Ameriky. Jeho kariéra byla tragicky ukončena předčasnou smrtí ve věku pouhých 40 let přímo během angažmá v newyorské Metropolitan Opera.
Životopis
Rudolf Berger se narodil 17. dubna 1874 v Brně v době Rakousko-Uherska. Zpěv studoval u renomovaného pedagoga Adolfa Robinsona v rodném městě současně s pozdějším kolegou Leem Slezakem. V roce 1896 debutoval jako baryton v Městském divadle v Brně v roli Telramunda v Wagnerově Lohengrinovi, když mu bylo pouze 22 let. Po krátkém působení v Olomouci přešel již v roce 1898 do prestižní Berlínské královské opery, kde se rychle etabloval jako charakterní a heldenbaryton. Na Bayreutských festivalech vystupoval mezi lety 1901-1908 v rolích Klingsora, Gunthera a Amfortase. Přelomový okamžik v jeho kariéře nastal v roce 1908, když ho americký pedagog Oscar Saenger přesvědčil o tenorovém charakteru jeho hlasu. Berger proto přerušil kariéru a odešel studovat do New Yorku. V roce 1909 se vrátil do Berlína s novým debutem jako tenor v roli Lohengrinu. Jeho druhá kariéra jako heldentenor byla mimořádně úspěšná – vystupoval ve Vídni, Londýně, Praze, Paříži a Amsterdamu. V roce 1913 se oženil se sopranistkou Marií Rappold a 5. února 1914 debutoval v Metropolitan Opera v New Yorku jako Siegmund.
Tvorba
Během své barytonové kariéry Berger nastudoval téměř sto rolí, což dokládá jeho výjimečnou všestrannost a pracovitost. Po přechodu na tenor se specializoval především na wagnerovské heldentenorové role – Lohengrin, Siegmund, mladý Siegfried, Parsifal. Jeho repertoár však zahrnoval i lyrické partie jako Don José v Bizetově Carmen, Tamino v Mozartově Kouzelné flétně či Linkerton. Ovládal také náročné tenorhrdiny z Meyerbeerových oper – Proroka, Raoula z Hugenotů a Vasca z Afričanky. Berger pořídil řadu nahrávek jak jako baryton, tak jako tenor. Zachovaly se jeho interpretace zpěvní árie z Meyerbeerova Proroka z roku 1910, Siegmundova „Winterstürme“ z Valkýry nebo Lohengrinova vyprávění „In fernem Land“ z roku 1909. Tyto nahrávky dokládají jeho pěveckou kulturu a dramatické schopnosti.
Význam
Rudolf Berger představoval vzácný příklad úspěšné transformace hlasového oboru v operním zpěvu, když dokázal přejít od barytonových k tenorovým rolím bez ztráty kvality. Jeho rychlý vzestup k pozici předního wagnerovského heldentenora na nejvýznamnějších světových scénách svědčí o jeho výjimečném talentu. V Berlínské královské opeře patřil mezi hlavní představitele wagnerovského repertoáru a jeho angažování do Metropolitan Opera potvrzovalo jeho mezinárodní renomé. Berger byl považován za jednoho z nejlepších německých heldentenorů své generace a jeho předčasná smrt byla vnímána jako veliká ztráta pro operní svět. Jeho nahrávky zůstávají cenným dokumentem interpretačního umění počátku 20. století a jeho jméno je dodnes připomínáno mezi předními wagneriány.
Zajímavosti
Bergerova kariéra skončila dramaticky během představení Wagnerovy Soumraku bohů v Metropolitan Opera v únoru 1915, kdy začal pociťovat silné bolesti na hrudi, přesto představení dokončil. O necelý týden později, 27. února 1915, zemřel na srdeční infarkt. Pro svou druhou sezónu v New Yorku měl připravené nové role včetně mladého Siegfrieda, Logeho a Florestana, ke kterým se už nedostal. Berger také plánoval vrátit se do Bayreuthu ve svém novém tenorovém oboru, což se bohužel nikdy neuskutečnilo. Jeho manželka Marie Rappold byla rovněž členkou Metropolitan Opera, kde působila jako významná wagnerovská sopranistka. Berger studoval současně s Leem Slezakem u Adolfa Robinsona v Brně a oba debutovali ve stejný večer v roce 1896, což představovalo začátek dvou významných operních kariér.