Dospívající mají mnoho oblíbených písní společných se svými vrstevníky, zatímco s přibývajícím věkem je to obtížnější a nakonec lidé později zkoušejí méně nových umělců. “Většina 65letých se nevydává na hudební objevitelskou cestu,” konstatoval spoluautor studie Alan Said, profesor informatiky na švédské Göteborské univerzitě.
Obecně mladší lidé poslouchají široké spektrum současné popové hudby a jsou silně ovlivňováni trendy. Během dospívání a rané dospělosti se tak hudební repertoár rozšiřuje a člověk vyzkouší mnoho žánrů a umělců. S přibývajícím věkem se spektrum podle výzkumníků zužuje.
Hudební vkus se stává individuálnějším, více ovlivněným osobními zkušenostmi – a méně hitparádami. “Když jste mladí, chcete zažít všechno”, vysvětluje, “ale v době, kdy dosáhnete dospělosti, si obvykle najdete hudební styl, se kterým se ztotožňujete. Žebříčky ztrácejí na významu.”
Už od středního věku hraje hlavní roli nostalgie, uvádějí výzkumníci. Mnoho posluchačů se opakovaně vrací k hudbě z mládí, která tvoří “soundtrack jejich života”.
Pro svou studii tým použil data z hudební služby, na níž uživatelé mohou uvádět svůj věk. To umožnilo sledovat dlouhodobé trendy. Dohromady vědci analyzovali více než 542 milionů přehrání více než milionu skladeb.
Poznatky ze studie jsou relevantní i pro streamovací služby, vysvětluje Said. Mladší posluchači chtějí mix současných hitů a starších objevů, lidé středního věku chtějí rovnováhu mezi novým a jim známým a starší uživatelé preferují návrhy na míru, zohledňující nostalgické preference.
