Tématicky komponovaný program večera, nazvaný Tarkovského Nostalgie (zamýšlený jako pocta filmovému tvůrci Andreji Tarkovskému, jehož slavným filmem Nostalghia z roku 1983 byl inspirován), připravil Jiří Havrlant, mladý český cembalista, který se také ujal nelehké úlohy interpreta. Skladby, vybrané s dramaturgickým záměrem evokovat vzpomínky dávno zanořené v naší minulosti a znovu je prožívat s nádechem nostalgie, byly pečlivě vybrány z děl Johanna Sebastiana Bacha a jeho dvou synů, Wilhelma Friedemanna a Carla Philippa Emanuela, která rámovala večer, zatímco kontrastní střed obstaraly skladby méně známých francouzských clavecinistů. Oceňme tedy možnost, že jsme mohli poznat skladatele jako Pierre-Claude Foucquet (1694–1772), Joseph-Nicolas-Pancrace Royer (1703–1755) a Jacques Du Phly (1715–1789), jejichž díla nebývají často na programu ani speciálních cembalových recitalů.
Intimní prostor sv. Barbory byl vyplněn návštěvníky z celého kraje až po okraj, což je samo o sobě potěšitelné, ale na druhé straně to vytvořilo extrémní podmínky, vlhkost se blížila absolutním hodnotám a dvoumanuálové cembalo to snášelo velmi špatně, takže bylo nutno je přelaďovat. Jiří Havrlant si s sebou přivezl historickou repliku, kterou mu postavila firma Vyhnálek (syn Martin Vyhnálek) podle flámského stavitele Joannese Daniela Dulckena z roku ca 1734, což je nástroj stříbřitě jasného zvuku, jehož rejstříkování umožňuje velkou plasticitu jednotlivých hlasů a celkově příjemný, přehledný posluchačský zážitek.
Nejlépe se jeho kvality uplatnily hned ve vstupní skladbě, jíž bylo Capriccio sopra la lontananza de il fratro dilettissimo BWV 992, jednu z prvých výrazných kompozic Johanna Sebastiana Bacha (1702), jejíž mimohudebním obsahem je, jak známo, loučení s milovaným přítelem, který se nedá odradit od cesty. Všech šest vět odeznělo ve vyrovnané, přehledně traktované interpretaci, se vkusnou ornamentikou, plasticky vedenými hlasy v polyfonních částech a jadrnou monodií, plnou mladistvého temperamentu, jako třeba ve známé Postilionově árii, jejíž výrazná figura je pak tématizována i v následující Fuze.
Následoval francouzský blok, skladby vzniklé od několik dekád později a ovlivněné dvorským prostředím Paříže Ludvíka XV (nejvýznamnější z autorů na programu, Joseph-Nicolas-Pancrace Royer, byl učitelem hudby Ludvíkových dětí). Havrlant se ve svém výběru soustředil na Pièces de clavecin všech tří autorů, tedy allemandu a rondo, součásti suit, typické courtoisní taneční dobové formy, jež ovládala francouzské dvorní prostředí po mnoho dekád 18. století, než byla vytlačena Francouzskou revolucí.
Po franouzské taneční produkci, nezávazně plynoucí, prostě traktované hudbě, ve smyslu tématického zaměření lehce melancholické, přednesené citlivě a se vkusem, následovala – po vynucené přestávce věnované ladění – hudba Bachových synů, přinášející zcela odlišný zvukový obraz.
Především návrat k polyfonnímu myšlení, intenzivní imitační technice, ale i odvážným modulacím a nepřipraveným tonálním zlomům. Vrcholným zástupcem tzv. preromantického stylu, charakterizovaným zjitřenou emocionalitou a vášnivými zvraty, byla rozsáhlá Fantazie c moll Wilhelma Friedemanna, komponovaná patrně v jeho posledním roce života. Dávám ovšem k úvaze, zda tato neobyčejně složitě zvrásněná kompozice byla vhodná pro tento účel. Následovala Fuga v téže pochmurně tragické tónině c moll, již opět trochu poznamenaná rozladěným nástrojem a vzácný večer plný delikátně znějící hudby v poučené interpretaci byl završen vrcholnou ukázkou z díla Carla Philippa Emanuela, Fantazií fis moll, improvizatorně založenou kompozicí, prakticky zúročující vlivnou barokní teorii afektů a přesvědčivě demonstrující hlavní rysy tzv. Pocitového stylu (Empfindsamer Stil).
Tarkovského Nostalgie
20. září 2025, 19:00 hodin
Zahrádky, kostel sv. Barbory
Program:
Johann Sebastian Bach: Capriccio sopra la lontananza de il fratro dilettissimo BWV 992 B dur (I. Arioso. Adagio. „Lichocení přátel, snažících se mu cestu rozmluvit“, II. „Líčení rozmanitých nehod, jež ho mohou v cizině potkat“, III. Adagiosissimo. „Společné Lamento přátel“, IV. „Zde přicházejí přátelé, a jelikož vidí, že již nemohou víc udělat, dávají sbohem“, V. Aria di Postiglione. Allegro poco, VI. Fuga all’imitatione di Posta)
Suite ténébreuse in c moll:
Pierre-Claude Foucquet: Les Forgerons, Le Concert des Faunes etc. IIIème Livre (1758, Allemande L’Absence ou la Solitaire)
Joseph-Nicolas-Pancrace Royer: Pièces de clavecin, Premier Livre (Allemande, La Sensible – Rondeau)
Jacques Du Phly: Quatrieme livre de pièces de clavecin (La Pothüin – Rondeau)
Wilhelm Friedemann Bach: Fantazie c moll FK 15
Wilhelm Friedemann Bach: Fuga c moll F32
Carl Philipp Emanuel Bach: Fantazie fis moll H. 300
Účinkující:
Jiří Havrlant – cembalo
