První koncert abonentní řady České filharmonie se nesl ve slavnostním duchu. Na jeho začátku promluvil v krátkém proslovu generální ředitel orchestru David Mareček. Zdravici připojil i ministr kultury České republiky Martin Baxa. Slavnostní atmosféru podpořila i květinová výzdoba obruby pódia Dvořákovy síně.
Hudební okrasou zahajovacího koncertu se stala promyšlená zvukovost všech skladeb, tedy vlastnost prováděné hudby, jež se odvíjí obecně od instrumentačního vybavení partitur a jeho konkrétní realizace koordinované dirigentem. Nutno též na začátku připojit, že působnost zvukovosti podporuje řešení pohybové (kinetické) roviny skladeb – tedy vše, co se týká organizace odplývajících hudebních zvuků v čase. Na mimořádném účinku zvukovosti koncertu se podíleli všichni hráči orchestru vedení nevšední tvůrčí invencí Semjona Byčkova. Na zahajovacím večeru sezóny byly tak představeny interpretace skladeb s novými vlastnostmi zvukovosti, jež lze vymezit na základě odlišností s jinými provedeními.
Seong-Jin Cho bere za srdce svojí klavírní poetikou
V úvodu večera zazněl Koncert G dur pro klavír a orchestr od Maurice Ravela, dokončený v roce 1931. Vykvetl pod rukama mladé hvězdy klavírního nebe Seong-Jin Cho za partnerství České filharmonie pod taktovkou Semjona Byčkova. Jmenovaný pianista hýří brilantní technikou, avšak za srdce bere svojí klavírní poetikou. Tu uplatnil všude tam, kde mu skladatel dal volnou ruku pro fantazijní přednes. Nejvíce prostoru dostal ve volné větě Adagio assai. Ústrojně se také zapojil do celkového prováděcího mechanismu, kdy na realizaci výsledné dynamiky si přisvojoval jen takový díl, jaký mu v hierarchii linií určil sám Ravel, v reálném zvuku pak dirigent Semjon Byčkov.
Zurčení brilantních figurací a pasážové techniky nebylo v provedení Seong-Jin Cho okázalé za každou cenu, ale spolupracovalo na celkové zvukovosti ve spolupráci s orchestrem. V koncepčním dávkování Semjona Byčkova vykrystalizovala skladba s typickými rysy pozdního Ravela. K probuzení obsahové náplně nedochází vždy. Stejně, jako v mnoha jiných skladbách, též v Koncertu pro klavír G dur totiž Ravel kompozičně naznačoval vlivy, jimiž procházel. Často připomínkami cizích skladeb dokonce bavil své přátele, jimiž byl mimo jiné Sergej Prokofjev či Paul Hindemith, a zkoušel je z toho, jestli je při poslechu poznali. V podání Seong-Jin Cho, České filharmonie a Semjona Byčkova jsme měli možnost Ravelovu zkoušku složit všichni. Zřetelnost názvuků skladeb Igora Stravinského z jeho ruského období, orchestrálních skladeb George Gershwina či připomínky impresionistických skladeb Clauda Debussyho, tedy korifejů jednotlivých stylů, jež uvedené osobnosti zastupují, ozářily krajní věty provedené skladby. Stalo se to díky vynikajícím kreacím sólových dechových nástrojů, jež dostaly patřičný akustický prostor. Během skladby se na sólových výstupech vystřídali všichni. Bez patrného vlivu zvenčí zůstala jen věta volná, jež svým přednesem oživil sólový pianista Seong-Jin Cho, a tím její kvality postavil na roveň s ostatními.
Celkově se umělecké vystoupení mladého jihokorejského pianisty pražskému publiku velmi líbilo, jeho skromná gesta a úklony pozitivní dojem jen podpořily. Jako přídavek pak pianista zahrál z Ravelovy Sonatiny 2. větu Mouvement de menuet. Její mlžný zvukový opar se nesl Dvořákovou síní ještě o přestávce.
Druhá polovina večera patřila dílu aristokratické elegance
Soustředění ke zvukovosti výrazně tvarovalo i posluchačský dojem z provedení Symfonie č. 5 e moll Petra Iljiče Čajkovského, uvedené ve druhé polovině večera. Jedná se o dílo aristokratické elegance i prudkého citového vlnění. Podobně, jak je tomu v nejznámější Čajkovského opeře Evžen Oněgin. Její vznik v roce 1878 předcházel Pátou symfonii více než deset let. Oba opusy spojuje odraz duševních strastí autora. Naznačuje to také jeho korespondence.
Jak to v romantických partiturách často bývá, i v Symfonii č. 5 je páteří zvuku smyčcový aparát. Autor mu svěřuje mnoho ze své umělecké zpovědi. To, co však v každé romantické partituře nenajdeme, je jemnost při diferenciaci dynamických vztahů smyčců s dechovou sekcí, především pak s nástroji dřevěnými. Jemné odvažování silových poměrů smyčcové sekce a dřev má v první větě skladby Andante. Allegro con anima přímo sémantickou hodnotu. Místa, kde zní smyčce vůči dechům v pozadí, jsou střídána pasážemi, kde existenci dechových nástrojů jen tušíme. Popsané proměny vytvářely v plánu Sergeje Byčkova plastickou obsahovou krajinu. Její tvar byl pak odrazovým můstkem k částem následujícím. Na tomto místě je třeba zmínit jisté provedení slavného hornového sóla ve druhé větě v podání Kateřiny Javůrkové, melodie, jejíž evoluci později zasáhla opět silná smyčcová vlna. S postupem vývojového procesu skladby rostla také role žesťového souboru. Ve třetí větě Valse. Allegro moderato podnítily pozornost posluchačů lesní rohy, jejichž zvukový efekt sons bouches (vložení ruky hlouběji do korpusu nástroje) obvykle zanikne v konkurenci důležitějších hudebních součástí.
Stavbu Čajkovského Symfonie č. 5 spojuje téma procházející všemi větami. Navazuje na princip, jenž aplikoval úspěšně Hector Berlioz ve své Fantastické symfonii. V závěrečné části Čajkovského opusu Finale. Andante maestoso. Allegro vivo je uvedené páteřní téma jejím hlavním materiálem. Znamená to, že v této fázi je jeho role posluchači již dostatečně zřejmá. Čajkovskij tedy často k jeho prezentaci přidává fanfárovité vstupy trubek a dalších žesťových nástrojů. Sergej Byčkov jejich vytrubování záměrně dynamicky nebrzdil. Podpořil tak tím obsahový moment, kdy se člověk vymaní ze svých útrap a hledí optimisticky do budoucnosti. Stal se současně též poselstvím našeho prvního orchestru posluchačům.
Publikum k tomuto přání nezůstalo bez odezvy, a dlouho aplaudovalo všem účinkujícím. Přejme České filharmonii do nové sezóny trvalý úspěch na pódiu a bezproblémový průběh všech jejích uměleckých cest.
Česká filharmonie: Zahajovací koncert
25. září 2025, 19:30 hodin
Rudolfinum, Dvořákova síň, Praha
Program:
Maurice Ravel: Koncert pro klavír a orchestr G dur
Petr Iljič Čajkovskij: Symfonie č. 5 e moll, op. 64
Účinkující:
Seong-Jin Cho klavír
Semjon Byčkov dirigent
Česká filharmonie
