Peter Dvorský je operní pěvec, tenorista, s vrcholem kariéry na počátku 80. let 20. století, kdy byl řazen mezi jednoho z nejlepších tenoristů světa. Narodil se 25. září 1951, v Partizánském na Slovensku.
Život
Petr Dvorský pochází z hudebně zaměřené rodiny. Hudební nadání zdědil po rodičích, kteří pocházejí z Horní Vsi u Prievidzi. Otec hrál amatérsky na housle a matka zpívala ve sboru. Dědeček Štefan Gregor byl také vynikající zpěvák a celá rodina se aktivně věnovala hudbě.
Na své dětství v Horní Vsi Peter Dvorský stále vzpomíná, pocit domova má sice v Bratislavě, ale v Horní Vsi prožil své hudební počátky.
Dětským snem Petra Dvorského bylo zazpívat si roli Lenského v Čajkovského opeře Evžen Oněgin, kterou poprvé viděl ve svých jedenácti letech. Jeho sen si splnil na scéně Slovenského národního divadla v Bratislavě, kde účinkoval od roku 1972 jako sólista.
Od té doby zpíval a hrál na všech nejslavnějších operních pódiích světa.
Rodina
Žije více než 30 let s manželkou Martou. Jeho tři bratři Miroslav, Jaroslav a Pavel propadli kouzlu opery a věnují se opernímu zpěvu, pouze nejstarší Vendelín se věnuje ekonomii.
Kariéra
V letech 1967-1973 studoval na bratislavské konzervatoři u Idy Černecké, poté v roce 1975 absolvoval jednoletou stáž v milánském Teatro alla Scala.
V roce 1972 byl angažován do bratislavské opery ještě jako student s mimořádným talentem. Mnohá vítězství na mezinárodních soutěžích mu otevřela cestu na hostování v operách takřka v celém světě.
V letech 1973–97 působil jako sólista Slovenského národního divadla v Bratislavě.
V roce 1973 zvítězil v pěvecké soutěži Mikuláše Schneidera Trnavského, o rok později se stal laureátem soutěže Pjotra Iljiče Čajkovského v Moskvě a v roce 1975 vítězem mezinárodní soutěže v Ženevě.
Působí také jako pedagog a profiluje se na pěveckých kurzech v Jaroměřicích nad Rokytnou na festivale, který nese jeho jméno.
Rok 1979 byl pro Dvorského přelomový v jeho mezinárodní kariéře, nastudoval v Zurichu roli Werthera v Massenetově stejnojmenné opeře. Bohému zpíval v La Scale, poté ve veronské Aréně a dále v Mnichově.
V roce 1981 navštívil se souborem milánské La Scaly také Japonsko. Roku 1987 působil v Metropolitní opeře v New Yorku.
Od roku 1997 působí na volné noze a vystupuje na všech významných podiích světa jako je Velké divadlo v Moskvě, Lidová a Státní opera ve Vídni, Metropolitní opera v New Yorku, Covent Garden v Londýně, Arena di Verona a v dalších. Účinkoval ve všech koutech světa například v Japonsku, Argentině a jiných mimoevropských zemích. Kromě operních rolích vystupuje i v písňových recitálech v milánské La Scale.
Dvorský a Česko
České publikum potěšil Dvorský odlehčeným poetickým duetem LÁSKA PRÝ s Karlem Černochem. Peter Dvorský impozantním způsobem interpretuje především italskou, slovenskou a také českou hudební tvorbu.
Zajímavosti
Italský kritik a muzikolog Mario Morini ho označil za posledního následníka italské školy a slavný barytonista Leo Nucci za výsostně proslulého tenoristu.
Diskografie
1977 Peter Dvorský (Opus);
1977 Peter Dvorský (Opus);
1978 Giuseppe Verdi: Otello (Decca);
1978 Leoš Janáček: Káťa Kabanová (Decca);
1980 Antonín Dvořák: Stabat Mater (Opus);
1980 Giacomo Puccini: La Bohéme (Opus);
1980 Leoš Janáček: Věc Makropulos (Decca);
1980 Peter Dvorský: Slovenské ľudové piesne (Opus);
1981 Giacomo Puccini: Madamme Butterfly (Hungaroton);
1982 Antonín Dvořák: Requiem (Erato);
1982 Bedřich Smetana: Die verkaufte Brant (Supraphon);
1982 Gaetano Donizetti: L´elisir d´amore (Eurodisco);
1982 Leoš Janáček: Jenůfa (Decca);
1983 Antonín Dvořák: Stabat Mater (Supraphon);
1983 G. Dusík: Modrá ruža (Opus);
1984 Peter Dvorský, Magdaléna Hajóssyová
1985 Charles Gounod: Faust (Opus);
1986 Eugen Suchoň: Svätopluk (Opus);
1986 Jules Massenet: Werther (Supraphon);
1986 Peter Dvorský: L´amore é destino (Opus);
1987 Giuseppe Verdi: Requiem (Music Mondial).
1987 Peter Dvorský in Concert (Opus);
1987 Peter Dvorský sings operatic arias (Victor);
1987 Peter Dvorský: Arien (Acanta);
1987 Peter Dvorský: Operatic Arias (Opus);
1987 Peter Dvorský: Puccini favorites (Acanta);
1988 Fiamma Izzo D´amico, Peter Dvorský (Acanta);
1989 Eugen Suchoň: Krútňava (Opus);
1989 Giuseppe Verdi: La Traviata (Capriccio);
1989 Opera gala – Aliberti, Brusou, Dvorský (Capriccio);
1989 Pietro Mascagni: Cavaleria rusticana (Opus);
1990 Michal Kocáb: Odysseus (Supraphon);
1991 B. Baumgartner: Sisi & Romy (Polydor);
1991 Narodil sa Kristus Pán (Musica);
1992 Giacomo Puccini: Manon Lescaut (Sony Clasical);
1998 Peter Dvorský & Pavol Habera (Polydor);
2001 Peter Dvorský: Vivere (Supraphon);
Ocenění
1986 titul Kammersänger za interpretační umění v Rakousku
1991 Furtwänglerova cena v Itálii
1992 cena Luigi Illica v Německu
1999 cena Ministerstva kultury Slovensko
2000 Křišťálové křídlo Slovensko
2013 Pribinův Kříž 1. třídy na Slovensku
Dvorský v TV a kinematografii
2003 Věrné milování (TV film)
1992 Weltstars singen Weihnachtslieder (TV film)
1989 Adriana Lecouvreur (TV film)
1986 Madama Butterfly (TV film)
1985 J. Massenet: Werther (TV film)
1981 Prodaná nevěsta (TV film)
1977 Rusalka
1974 Netopier (TV film)
Dokumentární filmy
2019 Ďakujeme, že môžeme (koncert)
2012 Neobyčejné životy (TV seriál)
2012 Emília Vášáryová (S04E17)
2008 Gen.sk (TV seriál)
2007 Občan Havel
2004 Karel Gott – Sen o Vánocích
1999 Martin Babjak a hostia (koncert)
1997 Vianoce s bratmi Dvorskými (koncert)
Literatura
Danica Štilichová: Peter Dvorský, vydalo nakladatelství Tatran v roce 1991, ISBN 80-222-0310-6 ve slovenštině.
Josef Tomeš a kol. Český biografický slovník XX. století: I. díl: A-J. Praha; Litomyšl: Paseka; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 271-272.
Odkazy
P. Dvorský na webu Operabase.
P. Dvorský na IMDb.
P. Dvorský na Opeře Plus.
(Autorkou textu je Eva Kolandová.)
