Večer, prodchnutý atmosférou stvoření, ticha a touhy, přinesl výjimečnou interpretaci zřídka uváděného oratoria Julesa Masseneta Eva, jež skladatel sám nazval „mystérium“. A oprávněně, neboť mnohé z tohoto hudebního celku se odehrává na hranici slova a vize, modlitby a touhy, světla a těla. Vzácné koncertní premiérové uvedení v Ostravě se tak stalo jedinečným zážitkem.
Od prvních tónů se rozevřel prostor, plný zvukové měkkosti, barevných odlesků a meditativního ostinata, evokujícího atmosféru rajské zahrady. Massenetovo oratorium, zkomponované před 150 lety, dýchá vlnivým francouzským lyrismem, v němž se krása stvoření, existenciální bolest i pokušení odívají do jemně se proměňujících orchestrálních textur, symbolicky zrcadlících stav duše. Dílo, jehož libreto napsal Louis Gallet, nestaví biblický příběh do role moralizujícího dramatu, ale předestírá ho jako mýtus o prvním ženském procitnutí a jako milostnou báseň o spojení dvou bytostí. V tomto duchu se večer rozvíjel jako oslava citlivosti a probuzené tělesnosti, v níž nepředstavuje Eva pouze objekt pokušení, ale zároveň nese vnitřní světlo a touhu po bytí.
Francouzská sopranistka Claire Antoine vtiskla své postavě křišťálově něžný nádech, jímž obsáhla celou výrazovou škálu od pokorného a niterného tázání Evy přes vášnivé projevy smyslné touhy, až po bolestný pád. Její pěvecký projev působil technicky vytříbeně a s přirozenou lehkostí proplouval mezi orchestrálními a sborovými vlnami. Ihor Mostovoi, barytonista ukrajinského původu, ztvárnil Adama s vyrovnaností a klidnou hloubkou, která vytvářela určitý protipól k Evině vnitřní bouři. Přesvědčivý výkon podal také francouzský tenorista Léo Vermot Desroches, který nepojal vypravěče pouze jako nositele děje, ale dal mu rozměr osudovosti, soucitu a vnitřní naléhavosti. Z jeho přednesu dýchala lidská vřelost i tísnivá závažnost neodvratného rozhodnutí.
Zvláštní ocenění si zaslouží i Český filharmonický sbor Brno pod vedením Joela Hány. Představil se v mnoha podobách – jako hlas nebe, přírody, noci či duchů propasti. V noční pasáži „Femme qui viens écouter le silence“ se zaskvěl a cappella, zatímco v části „Aimons-nous! Aimons-nous! Aimer c’est vivre“ rozpustil duet Evy a Adama do sborového zvuku, v němž se jejich láska proměnila v hlas celého společenství a individuální cit se přetavil v univerzální sílu sdílené lidskosti. Filharmonický sbor prokazoval po celý večer neobyčejnou citlivost, barevnost i plastický smysl pro frázování, díky nimž se stal jedním z klíčových nositelů duchovního rozměru celého mysteria. Přítomnost Petra Fialy v publiku tak mohla být nenápadným, ale výmluvným svědectvím o tom, že sbor stále rozvíjí odkaz své tradice s mimořádnou přesvědčivostí.
Filharmonie Brno pod vedením francouzského dirigenta Philippa Bernolda nabídla interpretaci díla, která spojovala přesnost s poetickou volností a intimitou. Bernold vedl orchestr s jasnou vizí a jemným gestem, projevující smysl pro detail i celek, s hlubokým pochopením pro pastelové, impresionisticky laděné nuance Massenetovy partitury a především s velkou pokorou k duchovnímu rozměru díla.
Závěrečný koncert festivalu tak nebyl pouze zakončením dramaturgické linie, ale stal se výsostným uměleckým aktem, který v sobě spojil krásu, hluboký vnitřní proces i dotek s tajemstvím, které se vzpírá jednoznačné interpretaci, a snad právě proto dokáže tak hluboce zasáhnout.
Závěrečný koncert Svatováclavského hudebního festivalu
28. září 2025, 18:00 hodin
Katedrála Božského Spasitele, Ostrava-centrum
Program:
Jules Massenet: Oratorium Eva
Účinkující:
Claire Antoine – soprán
Léo Vermot Desroches – tenor
Ihor Mostovoi – baryton
Český filharmonický sbor Brno
Joel Hána – sbormistr
Filharmonie Brno
Philippe Bernold – dirigent (Francie)
