„Přispívá ke kvalitě života každého z nás a tím posiluje odolnost společnosti a demokracie,“ píše se o kultuře v předkládací zprávě. Dokument zahrnuje vizi, priority, strategické a specifické cíle. Nemá přímé dopady na státní rozpočet ani na legislativu.
Podle první z priorit se má stát kultura přirozenou součástí života. Má se proto zvýšit její dostupnost a přístupnost, posilovat celoživotní vzdělávání a také systematicky rozvíjet publikum.
Druhou prioritou je sebevědomý kulturní a kreativní sektor, což představuje nároky jak na zázemí, tak na financování a stabilní pracovní podmínky. Podle ministerstva je třeba posílit pozici kultury na trhu práce, zajistit důstojné mzdy a férové podmínky.
Systém má být předvídatelný na základě víceletého plánování a mixu veřejných, soukromých i evropských zdrojů. Posílit je třeba vícezdrojové financování a reformovat granty. Ministr kultury Martin Baxa v létě řekl, že se předpokládá větší zapojení krajů do podpory místní kultury.
Za třetí má být kultura připravená na změny, což mimo jiné znamená důraz na propojení sektoru s průmyslem a inovacemi, spolupráci napříč ministerstvy. Zvýšit konkurenceschopnost má také export české kultury. „Rostoucí kybernetické hrozby, digitální pirátství, klimatická krize, organizovaný zločin i riziko války vyžadují systémovou ochranu lidí, budov, sbírek i dat,“ stojí v dokumentu.
Strategický dokument chystalo ministerstvo od začátku letošního roku pod vedením jeho náměstka Davida Kašpara. Ministerstvo ho představilo jako rámec spolupráce pro územní samosprávy, veřejné instituce, kulturní organizace, kreativní profesionály i širší občanskou společnost. Na přípravě se podíleli zástupci profesních organizací, kulturních institucí, veřejné správy, krajů a také mládež. Plán implementace státní kulturní strategie do roku 2031 má příští vláda podle dokumentu schválit do konce června 2026 s konkrétními opatřeními a termíny.
