Odborníci při průzkumu varhan v Řenčích objevili poklad

V Řenčích na jižním Plzeňsku začala obnova kostelních varhan. Zatímco se dlouho soudilo, že jde o nesourodou skládačku z více nástrojů, odborný průzkum potvrdil jejich autenticitu. Jde totiž o originál z roku 1725, jeden z nejhodnotnějších barokních nástrojů v zemi. Obec nyní nyní shání finanční prostředky na jejich opravu.

3 minut čtení
Restaurování varhan v kostele sv. Cyrila a Metoděje v Řenčích (zdroj Obec Řenče)

„Rozpočet na potřebné opravy varhan je 3,8 milionu korun. Ucházeli jsme se o různé dotace, ale uspěli jsme až letos u Plzeňského kraje, kde jsme získali 300.000 korun,“ řekla starostka Miloslava Loudová. Obec od roku 2023 pořádá benefiční koncerty, zřídila i speciální účet pro dárce. Nástroj podle starostky už nemá původní barokní zvuk. Od doby, kdy je v Řenčích, ale také neprošel odbornou opravou. „Podle kroniky ho jen pan farář s kuchařkou vyčistili,“ uvedla Loudová. Obec se snaží získat další dotace, případně uspět u různých nadací. Letos se zatím provedly opravy za 365.000 korun.

Kostel sv. Cyrila a Metoděje v Řenčích je z druhé poloviny 19. století, na jeho vybavení již tehdy nezbyly peníze, řekl Sankot. Dvacet let tak chyběly varhany, než v roce 1897 zakoupila farnost starý rozbitý nástroj a požádala o jeho obnovu varhanáře Kryštofa Müllera z Mariánských Lázní. Ten varhany označil za neopravitelné, odkoupil je a ve své dílně podle zápisu z farní kroniky sestavil ze dvou použitých nástrojů jeden, který prodal do Řenčí. Po více než sto let tak byly považovány za nezajímavý kompilát, uvedl místní historik a referent památkové péče z nedalekých Přeštic Jiří Sankot.

Obec postupně opravuje převzatý kostel. Do základního zajištění statiky a odvodnění investovala kolem milionu korun a předloni se rozhodla částečně opravit i varhany, uvedla starostka. O konzultaci obec požádala organologa plzeňského biskupství Jiřího Reindla, který po bližším zkoumání pozval tým odborníků v čele s organologem pražského arcibiskupství a správcem varhan v katedrále sv. Víta Štěpánem Svobodou. Po prohlídce a studiu archivů došli specialisté k závěru, že varhany patří mezi nejhodnotnější barokní nástroje v Česku, že jsou ve skutečnosti originálním a kompletním dílem z roku 1725 a že by měly pocházet z okruhu tvůrců vyhlášené varhanářské školy v Lokti. Autorství původně připisovali jednomu z nejznámějších představitelů této školy Leopoldu Burkhardtovi.

Když ale letos na Domažlicku varhanář Marek Vorlíček rozebrané díly prohlédl, ukázalo se, že nástroj je zřejmě ještě cennější a že jeho autorem je přímo někdo z příslušníků rodiny zakladatele loketské varhanářské školy Abrahama Starka. Varhany byly původně v kostele v Mnichově u Mariánských Lázní. Po jeho přestavbě se již do interiéru nehodily a třicet let ležely rozebrané bez užitku, než je koupil varhanář Müller a s tvrzením, že nástroj sestavil z několika starších varhan, je odprodal do Řenčí.

Sdílet článek
5 1 hlasovat
Ohodnoťte článek
Odebírat
Upozornit na
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře