Projekt IN TOUCH navazuje na několikaletou tradici
První dva koncerty ukázaly, že i grafické partitury a improvizace mají ve vyjadřování současných autorů své nezastupitelné místo. Nabízejí posluchačům neotřelé přístupy a vybízejí k vlastnímu vnímání a originálním interpretacím. Ať už se jednalo o úvodní koncert Pražského improvizačního orchestru v DK Trisia v Třinci (10. října 2025) či o multimediální projekt Leaving Room brněnsko-olomouckého skladatelského týmu Medek-Medková-Zouhar a řeckého skladatele Dimitrise Adrikopoulose (30. října 2025).
Projekt IN TOUCH pokračuje v několikaleté tradici spolupráce polských a českých umělců, jak interpretů, tak skladatelů. Vynikající polský ansámbl Kwartludium vznikl v roce 2002 jako soubor s cílem věnovat se soudobé hudbě a především premiérám skladeb napsaných souboru „na tělo“. Za dobu své více než dvacetileté existence soubor účinkoval na prestižních světových pódiích a festivalech včetně Varšavského podzimu či festivalu Musica Viva v Lisabonu a premiéroval desítky děl. Věnuje se nejen hudbě komponované, ale i improvizované a také grafickým partiturám. Soubor byl v roce 2022 ověnčen cenou Ministerstva kultury a národního dědictví Polska a Čestnou cenou Svazu polských skladatelů za dlouholetý přínos polské soudobé hudbě. Neobvyklé obsazení souboru – housle, klarinet, klavír a bicí nástroje – nabízí širokou paletu barev a možností.
V pestré a pečlivě vystavěné dramaturgii koncertu se představili nejdříve čtyři čeští autoři a poté tři polští. Českou nejmladší skladatelskou generaci zastupovaly dvě studentky Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění v Brně Emma Parisi a Kateřina Slaběňáková, obě ostravské rodačky. Dalšími dvěma českými autory byli bývalí absolventi pražské HAMU, nyní již renomovaní autoři – ostravská rodačka Petra Gavlasová a brušperský rodák Pavel Nesit, oba žijící a působící v Praze.
U skladby Emmy Parisi byli diváci svědky tajemného obřadu
Velmi jemný a křehký úvod navodila svou skladbou plnou nejistot s názvem …mezi(č)a s i (o čase mezi jednotlivými asi) skladatelka Emma Parisi, která aktuálně působí v rámci programu Erasmus na Královské konzervatoři v Haagu. Ráda se inspiruje mimohudebními náměty a také vnitřními prožitky, které se snaží hudebně uchopit. Někdy jí však hudba nestačí a přidává také elektronickou složku, či performativní prvky. Ve skladbě …mezi(č)a s i jsme mohli vidět (a slyšet!) houslistku odcházet a mizet v dálce, zároveň jsme byli svědky jakémusi posvátnému obřadu, kde v centru pozornosti jako oltář stál klavír a byl „vzýván“ hudebníky ze všech stran. Struny klavíru byly rozeznívány pomocí žíní a jemných úderů paliček, vše se neslo ve velmi jemných barevných odstínech. Výrazné omezení hudebního materiálu, ke kterému autorka v poslední době tíhne, bylo zcela zřejmé a přínosné. Také omezení dynamické škály a koncentrace spíše na samotný zvuk než na melodii či rytmus bylo zcela evidentní a skladbě dodávalo zcela specifickou tajemně zahalenou a zastřenou atmosféru plnou očekávání. Skladba na úvod par excellence.
Program okořeněný komářím sólem, minimalismem i pozdravem z Balkánu
Příjemný kontrast přinesla skladba Kateřiny Slaběňákové Komáří vyznání. Používala sice některých podobných zvukových efektů (hra žíněmi na struny klavíru), nicméně už podle názvu bylo jasné, že se bude jednat o úplně jinou skladatelskou poetiku okořeněnou humorem a pestrostí použitých prostředků. Výrazné rytmické plochy, komáří sólo na housle, velký buben s píšťalkou, vibrafon a polyrytmické vpády všech nástrojů ve forte – pestrá a bohatá paleta zvuků vyprávějících komáří příběh. K tomu pro dokreslení v programu otištěná vlastní báseň autorky psaná se stejným nadhledem a barvitostí jako její hudební otisk.
Petra Šuško, autorka mnohokrát oceňovaná, z poslední doby napřílklad za hudbu ke snímku Kaprkód (o skladateli Janu Kaprovi), nazvala svou kompozici Sevdah. Pojem pochází z Bosny a Hercegoviny, kraje, kam se Petra Šuško díky svým rodinným vazbám často vrací. Označuje nejen tradiční lidovou hudbu této oblasti, ale komplexní emocionální stav, který tato hudba ztělesňuje. Je synonymem pro hlubokou, oduševnělou, často smutnou a nenaplněnou lásku, vášeň a touhu. Je třeba říct, že autorčin záměr zachytit specifickou náladu a emocionáloní hloubku této bosenské písně zvané sevdalinka se vydařil. Bylo znát, s jakou vervou a chutí se hráči pustili do hraní velkého množství not a ne pouhého vyluzování zvuků. Jejich nástroje hrály v nejlépe znějících rejstřících a nevyhýbaly se ani virtuózním pasážím (klavír i housle). Velmi působivé bylo basklarinetové sólo. Petra Šuško nezklamala a opět potvrdila svou muzikalitu, invenčnost a dokonale zvládnuté skladatelské řemeslo.
K ještě většímu uvolnění však interprety vyburcovala skladba Pavla Nesita Správná hudba má beat! Zdá se, že Pavel Nesit právě našel svůj pravý hudební jazyk. Minimalismus, ale velmi nápaditě ozvláštňovaný a obohacovaný, zároveň však s obrovským tlakem a úderností a až rockovým drivem. Strhující zážitek. Bravo! To bylo to nejlepší, co jsem kdy od Pavla Nesita slyšela. Nekompromisní a jednoznačné, jdoucí až na dřeň.
Polští autoři přinesli do programu napětí a ticho
Zdá se, jako bychom měli vrchol večera za sebou, ještě nás ovšem čekají kompozice tří polských autorů a každá úplně jiná. Všechny však spojuje určitá hloubka a závažné poslání. Ať už jde o násilí na ženách žijících v Íránu a jejich utrpení ve skladbě monolith/transparence Martyny Kosecké, vyměřování času tikajícími hodinami ve skladbě Multiple Image Tadeusze Wieleckého, či utrpení Krista ve skladbě Passion Mateusze Ryczeka.
Martyna Kosecka se ve své skladbě monolith/transparence zabývá napětím mezi dvěma protikladnými silami – monolitem jako symbolem stability a transparentností jako obrazem proměnlivosti. Dílo je inspirováno statečností a bojem žen během íránské revoluce, která trvá od roku 2022 a nese heslo „Žena, život, svoboda“. Hudební řeč je zde nervózní, těkavá, přerušovaná, výrazně jiná, než vše, co jsme doposud slyšeli. Klavír ozdoben preparacemi má opět spíše funkci bicího nástroje, je využíváno řady zvukových efektů, jako například bručivého zvuku vyluzovaného superballem taženým po bláně velkého bubnu. Hráči zde nemají funkci sólistů, ale působí jako kompaktní barevný celek, ať už jde o synchronizované syrrytmické vpády či souvislé plochy. Dojde zde i na zpívanou modlitbu Óm.
Jako z jiného světa působila skladba Multiple Image pro ansámbl a tikající hodiny Tadeusze Wieleckého. Je inspirována pojmem „dynamistatika“ – stavem, který spojuje pohyb a klid v jeden celek. Koncept „dynamistiky“ byl poprvé představen na Varšavském podzimu v roce 2015 a skladba na něj volně navazuje. Hudba osciluje mezi dynamikou a statičností, mezi plynutím a zastavením. Ticho je zde formotvorným prostředkem. Celou kompozici tvoří ostrůvky událostí na pozadí ticha. K bohaté zvukové barevnosti přispívá také využití kalimb, ukulele a řady dalších perkusivních nástrojů. Hudební děj je často zasmyčkován a odehrává se na bázi opakovaných motivů, které se překrývají a vrství.
Ze čtyřdílné duchovní skladby Passion Mateusze Ryczka zazněla její druhá část Hymn. Velmi vhodně zvolená skladba na závěr tohoto koncertu. Dramaturgie tím získala mostní oblouk. Svou krystalickou jemností se skladba blížila skladbě Emmy Parisi z úvodu koncertu. Byla tichým dialogem mezi vypravěčem (klarinetem) a jeho třpytivým odleskem (trylkující klavír, housle a zvonkohra). Jediné, co výrazně narušovalo celkově moc pěknou roztremolovanou, roztrylkovanou, rozvibrovanou a rozechvělou atmosféru, byly klavírní rozklady kvintakordů, které působily v dané hudební situaci nepatřičně.
Velký potlesk si zasloužili všichni čtyři členové polského souboru Kwartludium. Houslistka Dagna Sadkowska, klavírista Piotr Nowicki i perkusionista Paweł Nowicki. Zvláštní uznání pak zasloužil hráč na klarinet, basklarinet a kontrabasový klarinet Michał Górczyński.
Každý člen souboru je vynikajícím sólistou, ale zároveň soubor působí kompaktně. Všichni hráči jsou pokornými služebníky hudbě, kterou hrají. Často jsou jim svěřeny i jiné úkoly, než pouze hra na nástroj – hra uvnitř v klavíru, vyluzování dalších zvuků, zpěv či hvízdot. Vždy vše interpretují se zápalem, obrovským nadhledem, technickou bravurou a hlubokým pochopením. Jen více ansámblů tohoto typu!
Hudební soušasnost: Kwartludium IN TOUCH
6. listopadu 2025, 19:00 hodin
Komorní sál Fakulty umění Ostravské univerzity
Program
Emma Parisi: …mezi(č)a s i
Kateřina Slaběňáková: Komáří vyznání
Petra Šuško: Sevdah
Pavel Nesit: Správná hudba má beat!
Martyna Kosecka: monolith | transparence
Tadeusz Wielecki: Multiple image
Mateusz Ryczek: Passion
Účinkující
Kwartludium
Dagna Sadkowska – housle
Michał Górczyński – klarinety
Paweł Nowicki – bicí nástroje
Piotr Nowicki – klavír
