Česká filharmonie chystá českou premiéru Dallapiccolovy opery Vězeň

Koncertní provedení opery Vězeň (Il prigioniero) italského skladatele Luigiho Dallapiccoly nastuduje s Českou filharmonií britský dirigent sir Antonio Pappano. Pro orchestr půjde o první setkání s hudbou skladatele, od jehož smrti letos v únoru uplynulo padesát let. Ve druhé polovině večera zazní Klavírní koncert č. 5 Es dur „Císařský“ Ludwiga van Beethovena se sólistou Víkingurem Ólafssonem. Koncerty se konají ve Dvořákově síni Rudolfina od 26. do 28. listopadu 2025 vždy od 19:30 hodin.

Luděk BřezinaPR
3 minut čtení
Antonio Pappano (zdroj Česká filharmonie)

„Dallapiccolův Il Prigioniero nijak neztrácí na aktuálnosti. V posledních letech slyšíme hodně o vězních, o paranoii, o strachu a o krutosti manipulace. To vše má vazbu i na události, které prožíváme v současnosti,“ uvedl sir Antonio Pappano pro Ladírnu, magazín České filharmonie.

Pod Pappanovým vedením se společně s Českou filharmonií představí Pražský filharmonický sbor, který na koncert připraví hostující sbormistr Simon Halsey. Sólisty opery budou barytonista Brian Mulligan v titulní roli Vězně, sopranistka Ángeles Blancas Gulín jako Matka a ukrajinský tenorista Valentyn Dytjuk, který ztvární Žalářníka a Velkého inkvizitora.

Luigi Dallapiccola komponoval Vězně v letech 1944–1948 a promítl do něj vlastní zkušenost s nesvobodou. Narodil se na Istrii, jeho rodinu během první světové války rakousko-uherské úřady přesunuly do Štýrského Hradce jako politicky nespolehlivou. Silně na něj dopadla i atmosféra druhé světové války a rostoucí perzekuce, kterou prožíval mimo jiné skrze svou židovskou manželku Lauru.

Opera Vězeň volně vychází z povídky La torture par l’espérance (Mučení nadějí) Augusta Villiers de L’Isle–Adam. Původní postavu rabína skladatel proměnil v anonymního vězně, který uvěří v šanci na útěk, ale nakonec pozná, že jeho naděje byla jen součástí kruté manipulace. Hudebně dílo spojuje expresivní melodiku s prvky dodekafonie a vytváří napjatou, psychologicky sevřenou atmosféru. Opera o prologu a jednom dějství poprvé zazněla v rozhlasovém vysílání italské stanice RAI 1. prosince 1949. Premiéra na divadelních prknech se odehrála v Teatro Comunale Fiorentino 20. května 1950, nastudoval ji Hermann Scherchen. V USA pak zazněla poprvé o deset let později pod taktovkou Leopolda Stokowského.

Druhou polovinu večera vyplní Beethovenův Klavírní koncert č. 5 Es dur „Císařský“, nejhranější z pětice autorových koncertů pro klavír a také jediný, který kvůli postupující hluchotě Beethoven sám nepremiéroval. Česká filharmonie jej uvedla ve své historii již více než stokrát. K dosavadním interpretům, mezi které patří Rudolf Buchbinder, Hélène Grimaud, Jan Panenka či Rudolf Firkušný, se nyní připojí islandský pianista Víkingur Ólafsson. Ten se k orchestru vrací po dvou letech – naposledy s ním vystoupil v květnu 2023 na Pražském jaru v klavírním koncertu Johna Adamse Must the Devil Have All the Good Tunes? a rok předtím absolvoval s filharmoniky koncerty v Praze a následné německé turné.

Sir Antonio Pappano působí od roku 2024 jako šéfdirigent Londýnského symfonického orchestru, kde vystřídal Simona Rattla, hlavního hostujícího dirigenta České filharmonie k poctě Rafaela Kubelíka. V letech 2002–2024 byl hudebním ředitelem londýnské Královské opery Covent Garden. Pozici, kterou zastával nejdéle v historii této instituce, na začátku sezony 2025/2026 oficiálně předal Jakubu Hrůšovi, designovanému šéfdirigentovi České filharmonie od sezony 2028/2029.

Sdílet článek
0 0 hlasy
Ohodnoťte článek
Odebírat
Upozornit na
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře