Nástroj v původní barokní skříni je podle provizora Strahovského kláštera Christiana Martina Pšeničky vlastně nový. Nahradil dosluhující úpravu z 80. let 20. století a získal v listopadu kolaudační rozhodnutí. O obnovu usilovalo opatství od roku 2020, pro různých peripetiích začala loni.
Nástroj zrekonstruovali a naladili němečtí odborníci, Krause pracoval na každé z celkových 1371 píšťal. Z nich je 78 jazykových, 207 dřevěných a 1086 kovových. Nástroj Stade s Krausem postavili v souladu se starým řemeslným uměním, opravili jeho barokní skříň. Má dva manuály a 24 rejstříků.
Na obnově se podíleli i tuzemští experti, a to letošní nositel ceny ministerstva kultury Jaroslav Tůma, strahovský varhaník Vladimír Roubal a organolog pražské arcidiecéze Štěpán Svoboda.
Inaugurační koncert představí nový nástroj v různých polohách. Zazní dvě skladby Petra Ebena či Strahovská improvizace Wolfganga Amadea Mozarta, která vznikla při skladatelově návštěvě kláštera v roce 1787. Vedle strahovského regenschoriho a varhaníka Vladimíra Roubala vystoupí varhaníci Jakub Janšta a rovněž provizor Pšenička.
Za práce varhanářů opatství zaplatilo téměř 11,25 milionu korun. Na varhany uspořádalo sbírku, která pokryla asi třicet procent nákladů. Přispět stále lze například adopcí zbývajících píšťal.
Obnovu potřebuje i druhý, větší nástroj ve strahovské bazilice, a sice hlavní chrámové varhany na kůru. Strahovský klášter by dílo chtěl dokončit do roku 2030. „Poslední přestavba obou nástrojů baziliky proběhla v 80. letech 20. století. Dnes se ukazuje konec životnosti velkých varhan, dosluhuje jejich elektromagnetická traktura a mohou téměř kdykoli přestat hrát,“ řekl Pšenička.
Strahovský klášter, tedy Královská kanonie premonstrátů na Strahově existuje od roku 1143 jako společenství bratří žijících podle svatého Augustina. Strahovská bazilika Nanebevzetí Panny Marie je srdcem kláštera, domovem významné varhanní tradice.
