Česká republika má mimořádně husté pokrytí orchestrálními tělesy. Vedle hlavního města tu fungují symfonické orchestry v Brně, Ostravě, Teplicích, Mariánských Lázních, Plzni, Olomouci, Hradci Králové, Pardubicích, Zlíně a dalších městech. Některé mají tradici sahající do 19. století, jiné vznikly v posledních dekádách. Všechny spojuje podobný problém: hrají především pro své věrné publikum, ale mimo region o nich ví jen málokdo.
Lukáš Hurník, šéfredaktor stanice D-dur, to chce změnit. „V takových institucích, jako jsou filharmonie v menších městech, se vytváří pocit sounáležitosti s krajem, životem města,“ říká. „Jejich úroveň je nad běžným evropským průměrem. Kolem těchto těles žije komunita příznivců, kteří si nekupují jen abonentní vstupenky a chodí na koncerty, ale podporují orchestry svým zájmem, často i finančními příspěvky.„
Živě z Měšťanské besedy
První přenos proběhl 15. ledna 2026 z koncertu Plzeňské filharmonie. Program sestával z Koncertu pro smyčcový orchestr Grażyny Bacewicz, Koncertu pro hoboj a orchestr Jiřího Gemrota a Beethovenovy Sedmé symfonie. Orchestr dirigoval Chuhei Iwasaki, sólistou byl hobojista Pedro Moreira. Celou první půlku spojovalo téma rozhlasu: Plzeňská filharmonie začínala jako Plzeňský rozhlasový orchestr, Grazyna Bacewicz působila jako koncertní mistryně Polského rozhlasového orchestru a Jiří Gemrot byl mnoho let hudebním režisérem v Českém rozhlase.
Přenos nebyl jen technickým cvičením. Šéfredaktor Lukáš Hurník připravil komentáře, které posluchačům přiblížily kontext – kdo v orchestru hraje, jak funguje správní rada, kdo orchestr podporuje, jaké má plány. „Vyslechneme jejich koncerty a o přestávce si budeme povídat o jejich provozu, o jejich zásadách a plánech do budoucna,“ vysvětluje Hurník koncept cyklu.
Orchestry jako O.P.S.
Většina regionálních orchestrů funguje jako obecně prospěšné společnosti. V jejich správních radách zasedají umělci, manažeři a zástupci města a kraje. Model má své výhody – orchestry nejsou čistě závislé na státním rozpočtu, ale ani nejsou komerčními subjekty, které by musely hrát jen to, co se „prodá“. Zároveň ale znamená neustálou práci na fundraisingu a lobbingu.
„Připomínají tak politickým kruhům potřebnost umění a kultury ve společenském životě,“ poznamenává Hurník. To není jen fráze – v posledních letech se několik orchestrů ocitlo v existenčních potížích kvůli škrtům v krajských rozpočtech.
Příští zastávka: Hradec Králové
Po Plzni zamíří D-dur do Hradce Králové. Filharmonie Hradec Králové je jedním z mladších těles – vznikla v roce 1978, ale má stabilní pozici v regionu a pravidelně zve zajímavé dirigenty i sólisty.
Celkem má D-dur naplánováno šest až sedm zastávek. Přesný seznam zatím není veřejný, ale dá se předpokládat, že projekt pokryje hlavní města krajů s fungujícími orchestry.
A přínos?
Pro orchestry jde o viditelnost. Přímý přenos na celoplošné rozhlasové stanici znamená tisíce posluchačů, kteří by do Plzně nebo Hradce jinak nejeli. Pro stanici D-dur je to způsob, jak diverzifikovat program a ukázat, že klasická hudba není jen pražská záležitost.
A pro posluchače? Možnost zjistit, že hodinu jízdy od nich hraje orchestr, který stojí za návštěvu.
